Právní poznání v praxi

Dle Nejvyššího soudu (26 Cdo 2057/2025) je třeba § 2234 o.z. vykládat tak, že pronajímatel může zadržet pouze věci ve vlastnictví nájemce. Žádné lednice dodavatele, žádné leasingové stroje, žádné zboží třetích osob.

je potřeba z hlediska práva z odpovědnosti za vady zakoupené věci diferencovat samostatně vady věci hlavní a vady jejího příslušenství, neboť zásadně platí, že věc hlavní nesdílí osud svého příslušenství. Tedy vada příslušenství mobilního telefonu (sluchátek, nabíjecího adaptéru) neopravňuje odstoupit od kupní smlouvy i ve vztahu k věci hlavní (mobilnímu telefonu), na níž se projevila pouze v jednom případě vada, která byla odstraněna opravou, a poté se na ní již žádná další závada neobjevila. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 33 Cdo 2225/2023)

Údaje o skutečných majitelích zůstávají dostupné zejména orgánům veřejné moci a povinným osobám podle AML předpisů (např. bankám či advokátům) prostřednictvím dálkového přístupu a dále těm, kdo prokážou oprávněný zájem. Ke změně došlo v reakci na judikaturu českých nejvyšších soudů navazující na rozhodnutí Soudního dvora EU, podle níž neomezený veřejný přístup představoval nepřiměřený zásah do soukromí. Povinnost firem mít skutečného majitele řádně zapsaného a údaje průběžně aktualizovat tím zůstává nedotčena.

Ústavní soud v nálezu ze dne 26. listopadu 2025, sp. zn. Pl. ÚS 31/24, zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení ustanovení § 41 odst. 3 zákoníku práce, jež umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na jiný druh práce, než byl sjednán v pracovní smlouvě – typicky například v situaci, kdy zaměstnanec nemůže z důvodu zdravotního stavu vykonávat původní práci. Nejvyšší soud namítal, že tato úprava koliduje s právem na svobodnou volbu povolání a právem nebýt podroben otroctví, nevolnictví a nuceným pracím a službám.

a to tak, že neexistuje žádná ústavní presumpce ve prospěch rovnoměrné střídavé péče, když zdůraznil, že rozhodujícími faktory by měly být především konkrétní nejlepší zájem dítěte, jeho stabilita, vazby a reálné výchovné schopnosti rodičů. V kontextu nové právní úpravy péče o dítě, která nabyde účinnosti dne 1.1.2026 a v rámci které se v ust. § 888 občanského zákoníku stanoví, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě, je však otázkou, jakým směrem se bude judikatura Ústavního soudu do budoucna ubírat.

Vláda předložila novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, přebírající nová pravidla z EU. Prakticky to znamená konec volných tvrzení typu „eko“, „udržitelný“ bez ověřitelného základu, zákaz falešných či manipulovaných recenzí a postih za skrytá „kazítka“, která zkracují životnost výrobků.