Ústavní stížnosti a dovolání 2023–2026: naše výsledky vedle celostátních údajů a jejich limity

Ústavní soud v letech 2016–2020 vyhověl ve 4,5 % senátních věcí, které ukončil. Ve všech ostatních stěžovatel neuspěl. U dovolání k Nejvyššímu soudu oficiální údaj chybí, protože Nejvyšší soud úspěšnost dovolání nezveřejňuje; podle kvalifikovaného odhadu naší kanceláře uspěje 21,8 % civilních dovolání. Ústavní stížnost i dovolání jsou tedy prostředky, u nichž většina podání neuspěje. Proto jsme zpracovali přehled, jak v posledních letech dopadly mimořádné opravné prostředky, které podal JUDr. David Řezníček, a postavili jej vedle dostupných celostátních údajů.

Přehled zahrnuje věci, o nichž Ústavní soud a Nejvyšší soud rozhodly mezi 1. 1. 2023 a 26. 10. 2026. Vycházeli jsme výhradně z veřejně publikovaných rozhodnutí v databázích NALUS Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, stav k 26. 10. 2026.

U ústavních stížností ze všech oborů nám Ústavní soud vyhověl v 33,3 % věcí. Celostátní srovnání nabízí statistika Ústavního soudu za roky 2016–2020 (s. 12): 974 vyhovujících nálezů z 21 431 senátních věcí, tedy 4,5 %. Novější oficiální údaj nebyl k dispozici.

U civilních dovolání Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil nebo změnil ve 40 % věcí. Celostátní úspěšnost jsme odhadli z náhodného vzorku 131 civilních dovolacích věcí Nejvyššího soudu se spisovou značkou „Cdo …/2024“ (119 bez zastavených řízení) na 21,8 %, s 95% intervalem 15,4–30,1 %. Odhad odpovídá i statistice Nejvyššího soudu, kterou Ústavní soud citoval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012, bod 17: kasačních rozhodnutí bylo 20 %. Šlo ovšem o údaje z doby před novelou dovolání účinnou od 1. 1. 2013.

Jak tato čísla číst

Procenta vycházejí z malého počtu věcí a bez výhrad by mohla vyznít jinak, než odpovídá skutečnosti. Patří k nim proto pět poznámek.

Kde dovolání a ústavní stížnosti ztroskotají

U dovolání se rozhoduje už na první straně. Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné jen tehdy, když napadené rozhodnutí závisí na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, kterou rozhoduje rozdílně, nebo kterou má posoudit jinak. Dovolatel musí podle § 241a odst. 2 o. s. ř. sám vymezit, v čem splnění těchto předpokladů spatřuje. Dovolání, které jen obecně tvrdí, že odvolací soud rozhodl nesprávně, Nejvyšší soud odmítne a věcí se nezabývá.

Druhou častou chybou je polemika se skutkovými zjištěními. Dovolání lze podat jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Kdo v něm znovu hodnotí svědecké výpovědi nebo tvrdí, že soud měl uvěřit jiným důkazům, předkládá otázku, kterou dovolací soud neřeší. Ústavní soud není další instancí, která by přehodnocovala důkazy; zasahuje, jen pokud rozhodnutí porušilo ústavně zaručené základní právo nebo svobodu.

Třetí skupinu tvoří lhůty a pořadí kroků. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu a zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 o. s. ř.). Ústavní stížnost je naopak nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); lhůta dvou měsíců k ní běží od doručení rozhodnutí o posledním z nich (§ 72 odst. 3). Opožděná dovolání i předčasné ústavní stížnosti končí odmítnutím bez věcného přezkumu.

Pro klienta, který o mimořádném opravném prostředku uvažuje, z toho plyne jednoduchý test. Rozhodující není, zda rozsudek působí nespravedlivě, ale zda v něm lze přesně pojmenovat právní otázku, na které stojí, a doložit, proč ji odvolací soud vyřešil v rozporu s judikaturou nebo s ústavním pořádkem. Odpověď je dobré znát co nejdříve po doručení rozhodnutí, protože dva měsíce na studium spisu, rešerši judikatury a formulaci přípustnosti rychle ubíhají.

Ústavní soud vyhovuje zhruba každé dvacáté ústavní stížnosti. V posledních letech uspělo u Ústavního soudu 33,3 % ústavních stížností, které JUDr. David Řezníček podal, a u Nejvyššího soudu 40 % jeho dovolání. Vzorek věcí je malý a údaj je orientační – právě proto jej zveřejňujeme i s jeho limity. Tak vysoký poměr, v jakém se nám daří prosadit argumentaci u nejvyšších soudních instancí, však v této agendě běžný není.

Zdroje: veřejně publikovaná rozhodnutí Ústavního soudu (nalus.usoud.cz) a Nejvyššího soudu (nsoud.cz), stav k 26. 10. 2026; Ústavní soud ČR, Podrobné grafy a statistiky do roku 2020, s. 12; nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012, bod 17.