Návrh zákona o ekonomické ochraně státu: FAÚ má získat moc rozhodovat o advokátech

Sednete si k advokátovi s plánem rizikové fúze, daňovou strukturou pro mezinárodní expanzi nebo s detaily citlivého sporu. Otevřete pro něj všechny relevantní informace, protože advokátní mlčenlivost je tradičně chápána jako institucionální záruka — to, co řeknete v advokátní kanceláři, neopustí její zdi bez vašeho souhlasu. Návrh zákona o ekonomické ochraně státu, který Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení, by tuto jistotu mohl podstatně proměnit.

Společně s navazující novelou zákona o Finančním analytickém úřadu představuje vládní návrh nejvýraznější posun v dohledu nad výkonem advokacie za posledních dvacet let. Česká advokátní komora hovoří o zásahu do nezávislosti advokacie a avizuje, že bude v legislativním procesu důsledně bránit nezávislost advokátního stavu. Pro klienty advokátních kanceláří jde přitom o víc než profesní spor mezi resortem financí a stavovskou samosprávou.

Co se má změnit v postavení Finančního analytického úřadu

Stávající model dohledu nad povinnými osobami v oblasti boje proti praní peněz je v České republice postaven na principu „podmíněného dozoru". FAÚ má vůči advokátům, notářům, daňovým poradcům a dalším profesím, které spadají do působnosti AML předpisů, postavení iniciátora podnětů — pokud má důvodné podezření, že povinná osoba pochybila, předá podnět příslušné stavovské komoře. Vlastní kárné a sankční řízení pak vede komora svým procesem, který vychází z autonomie profesní samosprávy.

Návrh tento model fakticky převrací. Z FAÚ se má stát nadřízený orgán, jehož pokyny by Česká advokátní komora musela bez dalšího vykonávat. Z hlediska klientů to znamená zásadní strukturální změnu: ten, kdo doposud rozhodoval o tom, zda advokát pochybil a jak má být potrestán, by ztratil možnost samostatného úsudku ve vztahu ke státnímu orgánu. Komora by se v některých situacích redukovala na exekutora pokynů moci výkonné.

Předsedkyně ČAK Monika Novotná v reakci na návrh otevřeně varovala před rizikem „jednoduché likvidace nepohodlných advokátů" ze strany státu a označila návrh za neakceptovatelný zásah do nezávislosti advokacie. Představenstvo Komory se jeho posouzením bude prioritně zabývat na zasedání ve dnech 11. a 12. května 2026.

Přístup k advokátnímu tajemství a digitálním systémům

Druhým klíčovým posunem je rozšíření vyšetřovacích pravomocí FAÚ. Pokud by FAÚ shledal, že Komora vykonává dohled nedostatečně, mohl by zasáhnout přímo vůči konkrétnímu advokátovi. Konstrukce tohoto přímého dozoru zahrnuje podle návrhu i možnost seznámit se s informacemi podléhajícími advokátnímu tajemství — tedy s obsahem klientských porad, právních rozborů, korespondence a procesních strategií.

Návrh sice formálně počítá s přítomností zástupce ČAK při tomto dozoru, role takového zástupce je ovšem v reálném výkonu spíše procesně-pozorovací. Nemá ekvivalent s ochranou, kterou klient získává například při domovní prohlídce v advokátní kanceláři podle § 85b trestního řádu, kde je nutný souhlas předsedy ČAK pro nahlížení do klientského spisu.

Praktický rozdíl je zásadní. Současný režim nastavuje, že zástupce ČAK při domovní prohlídce posuzuje, zda konkrétní listina spadá pod ochranu mlčenlivosti, a v případě sporu o rozsah ochrany rozhoduje soud. Navržený dozor FAÚ tento dvoustupňový kontrolní mechanismus neobsahuje — zástupce Komory je při dozoru přítomen, ale jeho stanovisko k rozsahu prováděného šetření nemá podle textu návrhu samostatný procesní účinek a není pro FAÚ závazné.

Z hlediska digitální praxe advokátních kanceláří 21. století je dalším citlivým bodem rozsah technického přístupu. Návrh upravuje oprávnění FAÚ k informačním systémům povinných osob — včetně elektronických databází a cloudových úložišť. Moderní advokátní kanceláře pracují s desítkami terabajtů klientských dat v Microsoft 365, sdílených úschovách, datových místnostech pro M&A nebo nástrojích pro správu spisů. Navržené pravomoci tak nejsou pouze teoretickým zásahem; otevírají velmi široký technický přístup k souborům, jejichž obsahem jsou typicky obchodní tajemství, daňové struktury a strategie sporných řízení klientů.

Sankce: pokuta, pozastavení činnosti, vyškrtnutí — bez opravných prostředků

Sankční mechanismus návrhu je odstupňovaný. FAÚ by mohl advokátovi uložit pokutu. Pokud by toto opatření nepovažoval za dostatečné, mohl by Komoře uložit, aby pozastavila advokátovi výkon činnosti, případně jej ze seznamu advokátů vyškrtla. Zde je kritické čtení textu: návrh v této specifické situaci výslovně vylučuje opravné prostředky.

Praktický důsledek je dramatický. Advokát, vůči kterému FAÚ uplatní nejtvrdší sankci, by neměl k dispozici standardní odvolací řízení ani správní žalobu v plnohodnotném smyslu. Komora, která by jeho profesní existenci formálně ukončila, by jednala na pokyn, k němuž jí návrh nepřiznává prostor pro vlastní hodnocení. Ze stavovské perspektivy jde o radikální posun — tradiční dvojinstanční systém kárného řízení v advokacii by byl pro tuto situaci nahrazen mechanismem, který se principiálně podobá výkonu závazného státního pokynu.

Mimo stavovskou perspektivu má vyloučení opravných prostředků i ústavněprávní rozměr. Článek 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod garantuje každému, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím orgánu veřejné správy zkrácen na svých právech, právo obrátit se na soud s žádostí o jejich přezkoumání. Ukončení profesní existence advokáta nepochybně zasahuje do svobody volby povolání chráněné čl. 26 Listiny. Konstrukce, která by takový zásah vyloučila ze soudního přezkumu, by pravděpodobně neobstála v testu proporcionality před Ústavním soudem.

Návrh počítá také s tím, že FAÚ bude moci kontrolovat a sankcionovat samotnou Českou advokátní komoru, pokud nebude jeho pokyny plnit. To prakticky odstraňuje zbylé prostory, ve kterých by stavovská samospráva mohla bránit profesní hodnoty proti tlaku ze strany výkonné moci.

Soulad se směrnicí 2024/1640 — gold-plating, nebo nutná transpozice?

Předkladatel návrh prezentuje jako transpozici unijní úpravy. Konkrétně jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2024/1640 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení zneužívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Tato směrnice ve svém článku 56 upravuje správní opatření, jež mohou orgány dozoru uplatňovat vůči povinným osobám — včetně možnosti omezit nebo zakázat výkon činnosti, případně pozastavit či odejmout povolení, je-li činnost na povolení vázána.

Klíčová otázka zní: Vyžaduje směrnice skutečně to, co návrh zavádí, nebo se jedná o transpoziční přehánění? Směrnice ponechává členským státům prostor pro volbu institucionálního uspořádání dohledu. Není v ní obsaženo žádné explicitní ustanovení, podle něhož by členský stát musel přesunout dohled nad advokáty z profesní samosprávy na centrální státní orgán bez korekčních mechanismů. Naopak — řada států EU dohledový model staví na propracovanějším systému spolupráce mezi finančně-zpravodajskou jednotkou a profesní komorou, kde komora zachovává rozhodovací pravomoc nad sankcemi vůči svým členům.

Český návrh proto vyvolává podezření z gold-platingu — interpretace unijní úpravy způsobem, který přesahuje její minimální požadavky. Tato úvaha bude v připomínkovém řízení patrně klíčová. Pokud návrh skutečně překračuje rámec unijních požadavků, je legitimní otázka, zda je rozsah pravomocí úměrný sledovanému cíli a zda neexistují méně invazivní cesty k dosažení účinné AML kontroly.

Co to znamená pro klienty advokátních kanceláří

Pro klienty kanceláří není advokátní mlčenlivost abstraktním pojmem, ale praktickým nástrojem. Z ní vychází ochota svěřit advokátovi kompletní informace o citlivé situaci, což je předpoklad pro kvalitní právní službu. Pokud by se mlčenlivost stala podmíněnou tím, že státní orgán může za určitých okolností nahlédnout do advokátního spisu bez plnohodnotného soudního přezkumu, konzervativní klient by musel tuto novou rizikovou rovinu zohlednit při každé komunikaci s právním zástupcem.

Vážně postižena by byla zejména následující agenda: fúze a akvizice, kde právní due diligence pracuje s nezveřejnitelnými obchodními tajemstvími, daňové poradenství s mezinárodním prvkem, kde se posuzují strukturální otázky v šedé zóně agresivního plánování, spory s veřejným sektorem, kde stojí klient proti státu, a compliance vyšetřování, jejichž součástí jsou interní audity, vnitřní výpovědi a posouzení trestněprávní expozice. Ve všech těchto situacích je důvěrnost porady základní podmínkou účinné obhajoby zájmu klienta.

Nezávislost advokacie přitom není stavovskou výsadou, ale institucionální zárukou ústavně chráněného práva na spravedlivý proces. Pokud by stát získal nástroj, jak vstupovat do advokátní praxe se sankčním účinkem rozhodným o profesní existenci advokáta, přesouvá se těžiště rovnováhy v právním vztahu klient–advokát–stát. Klient by věděl, že advokát, kterého si vybral, je vystaven sankčnímu mechanismu, na nějž jeho stavovská organizace nemá rozhodný vliv.

• Sledujte vývoj připomínkového řízení. Zasedání představenstva ČAK 11.–12. května 2026 je první formální reakcí stavu. Jeho výstupy budou určující pro další politické vyjednávání kolem návrhu.
• Při výběru advokáta zvažte AML-compliance procesy kanceláře. Kancelář s funkčním systémem identifikace klientů, kategorizace rizika a archivace AML dokumentace je v nadcházejícím legislativním prostředí strukturálně méně zranitelná.
• U citlivých kauz uvažujte o oddělení agendy. Pro fúze, daňové struktury s mezinárodním prvkem a compliance vyšetřování je vhodné mít jasnou mandátní strukturu — definovaný scope práce, separátní spisovou agendu a kontrolu přístupu k dokumentaci.
• Ověřte podmínky cloudového ukládání u svého advokáta. U dat, jejichž obsahem jsou obchodní tajemství nebo strategie probíhajícího sporu, je legitimní se ptát, kde jsou data fyzicky uložena, kdo k nim má přístup a jaké jsou postupy v případě kontroly státního orgánu.
• Komunikujte se zástupcem otevřeně i o legislativním vývoji. Advokát, který klienta proaktivně informuje o relevantním vývoji v regulaci, nabízí přidanou hodnotu i v období, kdy se zákonný rámec mění.

Návrh zákona o ekonomické ochraně státu nyní vstupuje do připomínkového řízení a jeho další osud bude záviset na šíři politické a odborné diskuse. Pro klienty advokátních kanceláří je užitečné mít přehled o dění, které se může bezprostředně dotknout způsobu, jakým je v České republice realizováno právo na obhajobu a důvěrnou poradu s právním zástupcem. Ze strany kanceláře Řezníček & Co. budeme vývoj sledovat a klientům poskytovat aktualizovaná stanoviska, jakmile bude znám výsledek meziresortního připomínkového řízení a finální podoba paragrafovaného znění.

Zdroj: Rýdlová, H. Návrh zákona o ekonomické ochraně státu: ČAK bude bránit nezávislost advokacie. Advokátní deník, 5. 5. 2026. Dostupné z: advokatnidenik.cz.