Konec důvěrného vztahu s advokátem? ČAK podala 500+ připomínek k zákonu o ekonomické ochraně státu

Představte si situaci, kdy podnikatel řeší s advokátem strukturu zamýšlené akvizice. Probírá daňové dopady, právní rizika, varianty financování. Standardní transakční poradenství, jaké advokátní kanceláře dělají denně. Podle aktuálního návrhu Ministerstva financí by se na tuto komunikaci nově nemusela vztahovat advokátní mlčenlivost. A pokud by si advokát byť jen pomyslel, že některý z probíraných kroků by mohl souviset s trestnou činností, měl by povinnost to oznámit státu — bez vědomí klienta a bez prostředníka v podobě České advokátní komory.

Návrh zákona o ekonomické ochraně státu a doprovodné novely zákona o FAÚ a zákona o advokacii vyvolaly bezprecedentní vlnu kritiky. Česká advokátní komora podala k textu více než 500 připomínek, z nichž velkou část označila za zásadní. Ke kritice se připojily Notářská i Exekutorská komora. Pro klienty advokátních kanceláří to není jen vnitřní spor profese — chystaná úprava reálně mění pravidla AML, kontroly FAÚ a hlavně rozsah ochrany, kterou klient ve vztahu s advokátem dosud měl.

Co Ministerstvo financí navrhuje a proč

Návrh byl předložen na konci dubna jako transpozice evropského balíku AML — nařízení AMLR a šesté směrnice AMLD 6. Spolupracovaly Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. Cílem má být sjednocení boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Předsedkyně ČAK Monika Novotná však upozorňuje na první zásadní rozpor: nařízení EU je v členských státech přímo závazné a aplikovatelné bez nutnosti transpozice. Vytváření zcela nového zákona, který v řadě bodů jde nad rámec evropské úpravy (tzv. goldplating), tedy postrádá legitimní odůvodnění. Setkání zástupců profesních komor s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem podle Novotné nepřineslo uspokojivé vysvětlení; ministryně financí se jednání nezúčastnila.

Mlčenlivost se smrští jen na soudní řízení

Klíčový bod, který zasahuje přímo do každodenní praxe podnikatelů, je nová definice chráněné informace v § 7 návrhu. Podle textu má být mlčenlivostí kryta pouze ta komunikace mezi advokátem a klientem, která se týká přípravy soudního řízení nebo zastupování klienta v soudním řízení.

Mimo tento úzký rámec by zůstalo prakticky vše ostatní — daňové poradenství, transakční poradenství, korporátní strukturování, due diligence při akvizicích, vyjednávání obchodních smluv, restrukturalizace dluhů. Tedy oblasti, kde právě podnikatelé nejvíce spoléhají na to, že komunikace s advokátem zůstane důvěrná.

ČAK tuto úpravu označila za rozpornou s čl. 21 nařízení AMLR a s judikaturou Soudního dvora EU (zejména rozhodnutím ve věci C-694/2), které potvrzují, že právní privilegium se vztahuje na poradenství obecně, nikoli pouze na sporovou agendu. § 54 návrhu pak doplňuje, že klient může advokáta zprostit mlčenlivosti, ale zákonné výjimky nikoli — což je v praxi často mnohem zásadnější otázka.

FAÚ jako nový dozor — i nad advokátem

Návrh zavádí mechanismus, podle kterého by Finanční analytický úřad získal pravomoci, jež dosud neměl ani vůči tuzemským bankám. § 223 dává FAÚ možnost rozhodnout o pozastavení výkonu advokacie konkrétního advokáta nebo dokonce o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů. ČAK by v tomto řízení byla redukována na pouhého vykonavatele.

§ 224 ale jde ještě dál: proti tomuto rozhodnutí by advokát neměl účinný opravný prostředek. Podle ČAK jde o přímý rozpor s čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech, který garantuje právo na spravedlivý proces — paradoxně tedy stejné právo, jehož se klienti zastupovaní advokátem dovolávají.

§ 50 návrhu umožňuje FAÚ ukládat ČAK závazné pokyny a opatření k nápravě. § 53 popisuje výjimky, za nichž lze prolomit advokátní tajemství v rámci dohledu FAÚ. § 24 obchází standardní mechanismus, kdy advokát hlásí podezření prostřednictvím ČAK (která funguje jako nezávislý filtr) — nově by mohl oznamovat přímo státu. § 181 navíc advokátovi zakazuje informovat klienta o podání oznámení, aniž by přebíral evropskou výjimku z čl. 73 AMLR.

K tomu se přidává příloha návrhu s 35 trestnými činy (včetně nedbalostních forem), u nichž by samotné obvinění advokáta automaticky vedlo k pozastavení jeho činnosti. Řada těchto trestných činů přitom s AML problematikou nesouvisí vůbec.

Hotovost přísnější, než žádá Brusel

§ 155 a § 204 návrhu představují typický příklad goldplatingu. Čl. 80 nařízení AMLR omezuje platby v hotovosti nad hranici 10 000 EUR výhradně u obchodníků a poskytovatelů služeb. Český návrh chce toto omezení rozšířit i na běžné fyzické osoby a soukromé transakce — a výslovně vylučuje použití evropské výjimky.

V praxi by to znamenalo, že trestat lze i jednorázové soukromé transakce mezi občany (prodej automobilu, vyrovnání mezi rodinnými příslušníky), pokud by byly provedeny v hotovosti nad stanovenou hranici. Sankce by přitom dopadly i na osoby a firmy mimo regulovaný sektor.

Sankce mimo proporci

Třetí oblast zásadní kritiky se týká sankčního rámce. § 177 sdružuje do jednotné sazby až 15 000 000 Kč přes dvacet různých provinění — od drobné formální vady v dokumentaci až po úplné ignorování zákonných povinností. Princip přiměřenosti trestu závažnosti provinění tak fakticky mizí.

§ 201 umožňuje uložit pokutu až 100 000 000 Kč za neposkytnutí dat ve lhůtě 10 pracovních dní. Jde tedy o administrativní porušení, sankcionované stejně přísně jako závažná věcná porušení.

§ 211 pak otevírá možnost trojího potrestání za jeden skutek: přestupkové řízení podle nového zákona, kárné řízení ČAK (kde hrozí odnětí licence) a nápravné opatření FAÚ podle § 223. Návrh nijak neupravuje koordinaci těchto řízení. ČAK upozorňuje, že jde o porušení čl. 50 Listiny základních práv EU a čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech (zákaz dvojího potrestání).

Co to znamená pro vaše podnikání

Pro firmy a podnikatele má návrh tři praktické důsledky, které jsou hmatatelné už ve fázi přípravy textu — bez ohledu na konečnou podobu zákona.

Prvním je otázka rozsahu důvěrnosti. Pokud by zákon prošel ve stávající podobě, klienti by museli při komunikaci s advokátem zvažovat, zda konkrétní téma spadá pod úzce definovanou chráněnou informaci podle § 7, nebo zda jde o oblast, kterou by mohl advokát teoreticky oznámit FAÚ. To zásadně mění praktickou hodnotu právního poradenství.

Druhým je strukturální nejistota v advokátní obci. Riziko pozastavení činnosti na základě prostého obvinění (i nedbalostního) povede k větší opatrnosti advokátů ve sporných případech a k odmítání některých zakázek, které dosud byly běžné.

Třetí je AML compliance v širším smyslu. Goldplating v oblasti hotovostních plateb znamená, že některé transakce, které dnes neporušují žádnou normu, by mohly být sankcionované — bez ohledu na to, zda jste regulovaným subjektem, či nikoli.

Co dělat již nyní

Než se ujasní finální podoba zákona, dává smysl podniknout několik kroků:

• Revidovat vnitřní AML směrnice a procesy a připravit se na možnost přísnějšího režimu kontrol.
• Zmapovat hotovostní toky ve firmě a u společníků — eventuální nová pravidla mohou dopadnout i na neregulované transakce.
• Při zásadních otázkách (akvizice, restrukturalizace, transakční poradenství) zvažovat rozsah dokumentace, kterou ponecháváte u advokáta.
• Sledovat legislativní vývoj — text návrhu bude v dalších kolech připomínkového řízení pravděpodobně přepracován.
• V podnikatelských sporech preferovat řešení v rámci formalizovaných řízení (rozhodčí, soudní), kde právní privilegium podle navrhované úpravy zůstává nedotčené.

ČAK upozorňuje, že téma nestojí osamoceně. Stejně razantní výhrady Komora dříve uplatnila proti návrhu zákona o odčerpání majetku protiprávního původu z dílny Ministerstva spravedlnosti. Tendence rozšiřovat pravomoci státu vůči ekonomickým subjektům — často mimo rámec deklarované evropské transpozice — se projevuje napříč resortními legislativami.

Pro klienty kanceláře z toho plyne jediné: rozhodnutí v citlivých záležitostech, která jste odkládali, je vhodné řešit dříve než později. Pravidla, podle kterých dnes pracujeme, se v horizontu několika měsíců mohou významně změnit.

Zdroj: Advokátní deník, Česká advokátní komora — připomínky k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a souvisejících novelách (květen 2026). Originál článku.