Právní poznání v praxi

Ukončení pracovního poměru: Co je nového, co říkají soudy a co z toho vyplývá pro praxi? Na tyto a mnohé další otázky dostanete spolehlivou odpověď na našem webináři. 26. 2. ve 13 hodin. Na webináři projdeme také nejčastější chyby zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Dle Nejvyššího soudu (26 Cdo 2057/2025) je třeba § 2234 o.z. vykládat tak, že pronajímatel může zadržet pouze věci ve vlastnictví nájemce. Žádné lednice dodavatele, žádné leasingové stroje, žádné zboží třetích osob.

je potřeba z hlediska práva z odpovědnosti za vady zakoupené věci diferencovat samostatně vady věci hlavní a vady jejího příslušenství, neboť zásadně platí, že věc hlavní nesdílí osud svého příslušenství. Tedy vada příslušenství mobilního telefonu (sluchátek, nabíjecího adaptéru) neopravňuje odstoupit od kupní smlouvy i ve vztahu k věci hlavní (mobilnímu telefonu), na níž se projevila pouze v jednom případě vada, která byla odstraněna opravou, a poté se na ní již žádná další závada neobjevila. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 33 Cdo 2225/2023)

Právní úprava bytového družstva je v současné době zakotvena v ust. § 727 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „ zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), kdy se jedná o úpravu speciální k obecné právní úpravě družstva. Ačkoliv není pojem bytové družstvo v zákoně o obchodních korporací výslovně definován, lze tento vyvodit z jeho účelu, který je stanoven v § 728 odst. 1) ZOK, které stanoví, že bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů .

V případě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem, které jsou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „ občanský zákoník “) nabývány do SJM, se může vyskytnou problém, kdy bude do katastru nemovitostí zapsán pouze jeden z manželů jako vlastník nemovité věci. K takové situaci dojde tehdy, pokud kupní smlouvu o koupi nemovité věci uzavře pouze jeden z manželů a následně podá návrh na vklad bez vědomí druhého. V daném případě přitom katastr nezkoumá, zda je nemovitost nabývána do společného jmění manželů či nikoliv, přičemž tak povolí a provede vklad vlastnického práva na základě návrhu na vklad a vkladové listiny, kterou v tomto případě bude dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kupní smlouva uzavřená pouze s jedním z manželů jako nabyvatelem nemovitosti.

V dnešní době je otázka trestní odpovědnosti právnických osobo a ruku v ruce s ní i ukládání trestů těmto PO stále kontroverzní otázkou. Mnoho teoretiků, jako například Planque, Leigh či Roxin, jsou toho názoru, že právnickou osobu nelze hnát k odpovědnosti za trestné činy, a to z důvodu fiktivnosti osoby, absence vůle osoby a v návaznosti také absenci zavinění. V České republice byl i přes tento problém přijat zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který zavádí institut přičitatelnosti jednání fyzických osob osobám právnickým z čehož je poté vyvozována trestní odpovědnost PO. [1]