Právní poznání v praxi

Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil, že při rozhodování o bydlišti dítěte musí být vždy určující nejlepší zájem dítěte . Soud musí vysvětlit, na základě čeho k tomuto závěru dospěl a jak zohlednil práva obou rodičů.

a to tak, že neexistuje žádná ústavní presumpce ve prospěch rovnoměrné střídavé péče, když zdůraznil, že rozhodujícími faktory by měly být především konkrétní nejlepší zájem dítěte, jeho stabilita, vazby a reálné výchovné schopnosti rodičů. V kontextu nové právní úpravy péče o dítě, která nabyde účinnosti dne 1.1.2026 a v rámci které se v ust. § 888 občanského zákoníku stanoví, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě, je však otázkou, jakým směrem se bude judikatura Ústavního soudu do budoucna ubírat.

Dne 10. 4. 2025 rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 2865/2024-330 ve prospěch žalobkyně domáhající se v civilním řízení náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena celkem sedmi výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá oběť opakovaného znásilňování ze strany vlastního otce.

Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 295/2024-281 ze dne 30. 1. 2025 připomněl rozdíl mezi odpovědností za vady a smluvní zárukou dle § 2113 a násl. občanského zákoníku. Záruka není jen o tom, zda bylo dílo předáno bez vad. Jde o závazek zhotovitele, že si dílo po určitou dobu udrží konkrétní vlastnosti – užitné, jakostní, ale třeba i estetické. Pokud tyto vlastnosti během záruční doby zmizí, má objednatel právo uplatnit reklamaci.

Na úvod pro je záhodno uvést rozdíl mezi nárokem na náhradu zhodnocení a náhradou nákladů. Nákladem jsou vynaložené prostředky na změnu věci (nemovitosti). Zhodnocením pak to, o co se touto změnou zvýšila hodnota věci. Tedy ne každý náklad provedený nájemcem může znamenat to, že se tím zvýší hodnota nemovitosti. Naopak může dojít i k situaci, kdy zcela nevhodnou změnou může dojít ke snížení hodnoty takové nemovitosti.

Jedním z práv poškozeného v rámci trestního řízení, a pro poškozeného vesměs právo stěžejní, je právo na navrhovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.1)

V současné době se již onemocnění Covid-19 nedostává takové mediální pozornosti, jako tomu bylo před nedávnou dobou. Následky, nejen zdravotního charakteru, si však celá společnost nese dodnes. V reakci na nepříznivou ekonomickou situaci vyvolanou utlumením ekonomických aktivit v rámci celé společnosti vlivem pandemie Covid-19 byla v České republice přijata řada opatření, která měla za cíl neblahou situaci řešit. Mezi přijatá opatření lze zařadit mimo jiné i program Antivirus, o kterém jsme psali článek již v minulosti. Stát na podporách v rámci pandemických opatření vyplatil značné finanční prostředky, aniž by v daném čase jakkoliv kontroloval oprávněnost jejich čerpání. Po odeznění pandemie se však stát ze svého spánku probudil a začal oprávněnost čerpání výhod kontrolovat.

Informace k pro bono aktivitám advokátní kanceláře Řezníček & Co. a jejímu přístupu k bezplatné právní pomoci.

Není výjimečnou situace, kdy určitou věc vlastní vícero osob. Tento stav však nemusí trvat věčně. Ať už je to proto, že se spoluvlastníci nemohou dohodnout na správě věci, nemají mezi sebou dobré vztahy, nebo je dán jiný důvod, proč nechtějí v majetkovém společenství setrvávat, občanský zákoník jim v opuštění majetkového svazku nebrání, což vyjadřuje ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.; Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

Mnoho českých zaměstnavatelů se často setkává s potřebou vysílat své zaměstnance do zahraničí, buď na krátkodobé misie nebo na delší pracovní pobyty. Při takovémto vysílání se stává klíčovým aspektem otázka sociálního pojištění a právních povinností. Nařízení Evropské unie stanoví základní pravidla pro tuto problematiku, a my se podíváme na to, co by čeští zaměstnavatelé měli vědět.

Nejvyšší soud v usnesení 20 Cdo 2176/2024 ze dne 11. 2. 2025 rozhodl: Exekuce se nezastaví jen proto, že uplynula zákonná lhůta, pokud by její ukončení odporovalo dobrým mravům. Podle § 55 odst. 7 a 11 exekučního řádu se sice běžně bezvýsledná exekuce zastavuje, ale soud výslovně připustil výjimku – v mimořádných případech může pokračovat bez ohledu na čas.

Pakliže ze závěru judikatury vyplývá, že se fikce zápisu podle § 98 rejstříkového zákona neuplatí v případě, že je dán důvod pro odmítnutí návrhu podle § 86 písm. a) rejstříkového zákona, je na místě tyto závěry aplikovat per analogiam legis i na jiné důvody pro odmítnutí návrhu podle § 86 rejstříkového zákona.

Ochranná známka bývá zpravidla jednou z nejcennějších aktiv každého podniku. V podstatě je to symbol, slovo nebo kombinace obou, která identifikuje produkty nebo služby jednoho podniku a odlišuje je od těch ostatních na trhu. Registrace ochranné známky dává jejímu držiteli exkluzivní právo používat ochrannou známku v obchodních vztazích v rámci země, kde je registrována a její právní ochrana je velice silná. Pokud je určité označení výrobků či služeb chráněno ochrannou známkou, neznamená to ale automaticky, že nemůžete danou ochrannou známku užívat v rámci svého podnikání. Je však třeba dodržet určitá pravidla jejího užívání, tak aby toto užívání bylo v souladu se zákonem.

Dočasná pracovní neschopnost ("(...) je stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody uvedené v NemPoj neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost."1)) představuje právní institut, jehož primárním úkolem je ochrana zaměstnance. Tento institut je zakotven v pracovním právu a jeho účelem je zajistit zaměstnanci dostatečný čas na zotavení bez ztráty příjmu. Nicméně, v praxi se mohou vyskytovat případy, kdy zaměstnanci zneužívají tohoto práva a porušují pravidla spojená s dočasnou pracovní neschopností. Tento článek se zaměřuje na právní rámec a důsledky porušování dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancem a nabízí přehled opatření, která mohou zaměstnavatelé přijmout k prevenci a řešení těchto situací, a to vůči zaměstnancům samotným.

Insolvenční řízení je zvláštním druhem civilního procesu, jenž slouží k řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka nikoli k prosazování individuálních zájmů věřitelů.1) Úpadek nebo hrozící úpadek má být v insolvenčním řízení řešen některým ze způsobů, který stanovuje insolvenční zákon, tak aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.2) Mají-li být tyto cíle insolvenčního řízení naplněny, musí dojít ke zmapování majetkových hodnot, z nichž mají být věřitelé v průběhu insolvenčního řízení uspokojováni.

Identifikační úkony musí být podloženy konkrétními okolnostmi, které naznačují riziko opakování trestné činnosti, její eskalace či účast na jiné, dosud nevyšetřené trestné činnosti. Nezbytnost identifikačních úkonů musí být odůvodněna jejich nepostradatelností pro zjištění spojitosti mezi osobou a trestným činem nebo pro identifikaci budoucího pachatele. V případech hospodářských nebo nenásilných trestných činů spáchaných dosud netrestanými osobami bude obtížné dovodit přiměřenost identifikačních úkonů na základě uvedených kritérií.

Zákoník práce v § 55 dává zaměstnavateli zcela výjimečnou možnost ukončit se svým zaměstnancem pracovní poměr takzvaně "na hodinu". Ponechme dnes stranou podmínky dle písm. a) prvního odstavce, který stanovuje možnost okamžitého ukončení při trestných činech, kde tak splnění podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru je zřetelně definováno. Druhou možností dle písm. b) prvního odstavce tohoto paragrafu je možnost zaměstnavatele okamžitě ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Společnost občanského práva a tichá společnost jsou instituty závazkového práva zakotvené vedle sebe v občanském zákoníku. Výrazným společným znakem, který je odlišuje od většiny ostatních závazků, je skutečnost, že společnost občanského práva ani tichá společnost nejsou založeny na principu protiplnění a protichůdném zájmu smluvních stran. Jejich podstatou je spolupráce smluvních stran za účelem dosažení společného účelu; tento aspekt se promítá mj. v zakotvení práva společníků na informace. Společným znakem je rovněž absence právní subjektivity, byť pojem „společnost“ může být v tomto směru zavádějící. Úpravu obou závazků dále přiblížilo i upuštění od obligatorní písemné formy, kterou pro smlouvu o tiché společnosti vyžadoval obchodní zákoník. Podíváme-li se totiž na podstatu společnosti občanského práva a tiché společnosti, zjistíme, že tichá společnost je jen zvláštním druhem společnosti občanského práva. 1)

Soud rozhoduje o ochraně proti domácímu násilí do 48 hodin. Přehled návrhu, zákazu kontaktu, prodloužení opatření a policejního vykázání.

ve které odvolací soud uložil odsouzenému za sexuální trestnou činnost vůči stěžovatelce toliko podmíněný trest tak, že stěžovatelce zčásti vyhověl a výrokem deklaroval porušení jejích práv, avšak její návrh na zrušení napadeného rozsudku Krajského soudu s ohledem na vícero aspektů zamítl.

Ústavní soud v rámci svého nálezu (II. ÚS 212/25) jasně deklaruje: pokud soudy povolí rodiči stýkat se s malým dítětem jen omezeně (např. jednou týdně přes noc), musí zároveň rozhodnout i o tom, jak bude styk vypadat později – až si dítě zvykne. Nestačí jen přechodný „navykací“ režim bez plánu, co bude dál.

Ústavní soud (nález sp. zn. IV. ÚS 10/25) poslal jasný vzkaz rodinným soudům: pokud otec může být se svým malým dítětem „zatím jen“ jednu noc týdně, neznamená to, že to tak má zůstat navždy.

Stát má podle § 61 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny předkupní právo k nezastavěným pozemkům nacházejícím se mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a k pozemkům souvisejícím s jeskyněmi.

Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 As 94/2023-24 ze dne 14. 11. 2023 potvrdil, že držitel zbrojní licence musí ohlásit policii každou změnu ráže zbraně. Nejde jen o případy, kdy změna znamená přeřazení do jiné kategorie zbraní. Smyslem této povinnosti je dát policejnímu útvaru možnost monitorovat potenciálně rizikovou činnost a chránit veřejný zájem – život, zdraví, majetek a bezpečnost.

Nejvyšší soud ČR v usnesení 27 Cdo 3120/2023-479 ze dne 8. 1. 2025 judikoval, že absence úředního ověření podpisu na smlouvě o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nevede k její absolutní neplatnosti.

Na věci individuálně určené, jako jsou automobily, které jsou ve smlouvě vymezeny individuálně (tedy zcela konkrétně), však doložku „jak stojí a leží“ nelze použít a takovéto ujednání v kupní smlouvě je neplatné.

Případů souběhu insolvenčního a exekučního řízení přibývá, a řada problémů kolem toho není vyřešena ani v právních předpisech, ani v judikatuře. Co s tím?

Co jsou claimy podle smluvních podmínek FIDIC, jak se dělí a jak se posuzuje jejich uplatnění ve smluvních lhůtách. Článek se zabývá také otázkou, zda zmeškání lhůty vede k zániku nároku, včetně související judikatury a způsobů řešení sporů.

Dle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), se veřejnou sbírkou rozumí: „získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Sbírku není možné pořádat k účelu, který je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.“ 1

Vlastnické právo ke jmění obchodní společnosti nebo jeho části nemusí být nutně převedeno na jinou obchodní společnost pouze na základě kupní smlouvy. Jedním z dalších způsobů je i forma přeměny obchodní společnosti, i když se pak nejedná o převod jmění (nebo jeho části) ale o přechod vlastnického práva.

Insolvenční řízení je zvláštním druhem civilního procesu, jenž slouží k řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka nikoli k prosazování individuálních zájmů věřitelů.1) Úpadek nebo hrozící úpadek má být v insolvenčním řízení řešen některým ze způsobů, který stanovuje insolvenční zákon, tak aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.2)

Ustanovení § 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ ) stanoví, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná, přičemž poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

Informace pro spotřebitele Dovolujeme si tímto v souladu s § 14 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, informovat klienty, kteří jsou spotřebiteli, o možnosti mimosoudního řešení sporů vzešlých mezi advokátem a spotřebitelem ze smlouvy o poskytování právních služeb. Věcně příslušným subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je Česká advokátní komora, jejíž internetová stránka je www.cak.cz

V dnešní době mají děti velké spektrum možností pro výběr svého vzdělání, nicméně je čím dál častějším případem neshoda rodičů o výběru vzdělání pro své dítě. Většinou tento případ nastává po rozvodu či rozchodu rodičů, ale není nemožné tuto otázku řešit i ve fungující domácnosti. Důležité je si pro tento případ vymezit pojem „rodičovská odpovědnost“. Rodičovskou odpovědností se zaobírá §858 zákona č. 89/2012 Sb. , který říká, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména:

Nemocenské Podmínky nároku na nemocenské Nemocenské představuje peněžitou dávku, která nahrazuje započitatelný příjem a náleží pojištěnci z jeho nemocenského pojištění. Způsob výpočtu lze dohledat na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení: https://www.cssz.cz/web/cz/podrobne-informace-o-nemocenskem. Podmínkou pro výplatu nemocenské je uznání pojištěnce dočasně pracovně neschopným, nebo výplata pojištěnci, jemuž byla nařízena z ochranných důvodů karanténa podle zvláštního právního předpisu.

Po skončení pracovního poměru mohou mít zaměstnavatelé v některých pracovních sektorech zájem na zamezení bezprostředního výkonu konkurenčního jednání (bývalých) zaměstnanců. Za tímto účelem je tak možné sjednat konkurenční doložku. Při sjednání konkurenční doložky po zániku pracovního poměru je však nezbytné dodržet zákonem stanovené podmínky tak, aby konkurenční doložka byla sjednána platně a mohla způsobit zamýšlené účinky.

Minimální a maximální teplota na pracovišti závisí na druhu práce a pracovním prostředí. Vysvětlujeme základní limity, ochranné nápoje, přestávky i postup při práci v horku a chladu.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze je stálý nezávislý rozhodčí soud, který rozhoduje veškeré majetkové spory nezávislými rozhodci. Listina rozhodců obsahuje celou řadu renomovaných právníků z právní praxe i akademické sféry. Podle čl. III. Statutu tohoto mezinárodního rozhodčího soudu může být zvolen členem předsednictva pouze rozhodce zapsaný na listině rozhodců vedené Rozhodčím soudem, který je vysoce odborně způsobilý, působil delší dobu jako rozhodce a požívá vážnosti u odborné veřejnosti v tuzemsku i v zahraničí.

Posílením týmu o zkušeného odborníka, který se v oblasti trestního práva pohybuje více než 40 let, rozšířila advokátní kancelář Řezníček & Co. významně svou působnost také do oblasti trestního práva. JUDr. Josef Richtr bude v rámci své nové role advokáta zodpovědný za rozšíření specializace kanceláře do oblasti trestního práva, s cílem poskytnout klientům efektivní obhajobu s využitím bohatých celoživotních profesních zkušeností v tomto oboru.

Elektronizace justice měla být velikým pokrokem ve vývoji české justice, srovnatelným s vynálezem knihtisku, který se následně transformoval do dnešní podoby. Elektronická platforma justice má usnadnit komunikaci jednak mezi vnějším světem a soudy, tak i v rámci justice. Sem lze zahrnout i orgány činné v trestním řízení, či třeba znalce a tlumočníky, souhrnně je lze označit za pracovníky v rámci organizace justice.

Možnost zaměstnavatele zprostit se povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci upravuje ustanovení § 270 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V prvé řadě je nutno podotknout, že výše uvedené ustanovení bylo do zákoníku práce zavedeno až na základě novely od 1. 10. 2015.

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (nyní porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Mzdový výměr je jednostranný právní úkon, kterým zaměstnavatel určuje zaměstnanci výši mzdy. Mzdový výměr je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce, mzda musí být stanovena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet a i jakákoliv změna mzdového výměru musí být zaměstnanci oznámena nejpozději v den, kdy má tato změna nabýt účinnosti.

Odvolací soud v daném případě akcentoval i jednoznačnou judikaturu Ústavního soudu, vyjádřenou v jeho četných rozhodnutích (viz např. nález spi. zn. III. ÚS 1206/09 z 23. 2. 2010, spi. zn. I. ÚS 48/04 z 27. 1. 2005, usnesení sp. zn. I. ÚS 1653/10 z 5. 10. 2011 a četná rozhodnutí další).

V praxi je možné setkat se s případy, kdy na výsledkovém listu laboratorního vyšetření zasílaným pacientovi se objeví i reklamní sdělení provozovatele laboratoře, která dané vyšetření provedla.

Určení úhrady za zdravotní péči na základě bodového hodnocení zdravotních výkonů vychází ze skutečně poskytnutých (provedených) výkonů zdravotní péče a z jejich bodového ohodnocení, v němž se promítají typové nároky na personální, technické a věcné vybavení jednotlivých zdravotnických odborností.

Soud nemůže podle vlastní volné úvahy určit, do jaké výše je právním předpisem stanovený úrok z prodlení z hlediska přiměřenosti „mravný“, a podle toho výši zákonného úroku z prodlení omezit. Právo na úroky z prodlení lze poměřovat ustanovením § 3 odst. 1 obč. zák. pouze v tom smyslu, zda výkon tohoto práva je či není v rozporu s dobrými mravy.

Hranici mezi tím, kdy již jde o škodlivý projev chování, není snadné vždy jednoznačně stanovit a k jejímu překročení může často dojít nenápadným způsobem, kdy pronásledování oběti postupně nabývá na intenzitě a teprve od určitého okamžiku se pro ni stává skutečně nebezpečným.

NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE PROVEDENÁ ZÁKONEM Č. 365/2011 SB. s účinností od 1.1.2012 - vybrané okruhy zásadních změn týkající se zkušební doby, pracovního poměru, výpovědi a odstupného

Zaměstnanci lze dát výpověď podle ust. § 52 odst. c) zákoníku práce, pokud se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Nejvyšší správní soud má totiž za to, že čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, podle něhož je soudce vázán zákonem, je nutno vykládat v širším smyslu tak, že soudce je vázán právem. Vázanost právem přitom neznamená toliko vázanost zákonem ve smyslu formálním, nýbrž i vázanost ostatními prameny práva včetně např. právních principů a také právních precedentů.

Proces zadávání veřejných zakázek má svůj rámec nově upravený v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Tato nová právní úprava umožňuje hodnotit jednotlivé nabídky nejen z hlediska nabídkové ceny, ale umožňuje zadavateli stanovit i jiná hodnotící kritéria, která zajistí, že nabídka, která bude v zadávacím řízení úspěšná, bude odpovídat i zamýšlenému záměru zadavatele.

Českou advokátní komoru nelze jakýmkoliv způsobem nutit k vydání věcí zajištěných v rámci domovní prohlídky v bytě advokáta, které podléhají režimu mlčenlivosti advokáta.

Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

Jak nastavit zpracování údajů zaměstnanců externím dodavatelem podle GDPR: role správce a zpracovatele, smlouva, zabezpečení a kontrola spolupráce.

Dopravce podle článku 3 Úmluvy CMR, který je nutno vykládat ve spojení s článkem 29 Úmluvy CMR, odpovídá za jednání a opomenutí svých zástupců, pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije při provádění přepravy, stejně tak jako za jednání a opomenutí zástupců, pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije jeho poddopravce i případný poddopravce tohoto poddopravce.

Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně (§ 544 odst. 2 obč. zák.). Není-li ujednání o smluvní pokutě řádně dojednáno písemně, je nutné takové ujednání považovat za neplatné (§ 40 odst. 1 obč. zák.).

Požadavek zákona na doručení písemnosti zaměstnanci do vlastních rukou může zaměstnavatel splnit též jejím doručením prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací za podmínek, které jsou uvedeny v ustanovení § 335 zák. práce a mezi které patří podpis písemnosti elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu; bez tohoto podpisu není doručení písemnosti zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací účinné.

Státní příspěvkové organizace jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění, posuzovány jako veřejný zadavatel a pronájem prostor v jejich areálu tak mnohdy a priori bývá podřazen pod režim zákona o veřejných zakázkách. Skrze toto přesvědčení pak nastupuje výběr dodavatele dle zmiňovaného zákona, tzn. je provedeno výběrové řízení a smlouva o nájmu nebytových prostor je uzavřena až po tomto zdlouhavém právním procesu.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá zaměstnancům povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, ale ani nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. V návaznosti na tuto povinnost dále stanoví v ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce povinnost podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem návykové látky nebo alkoholu.

Je možné, aby zaměstnavatel nařídil zaměstnanci po dobu trvání bezpečnostní přestávky v práci z důvodu vystavení zaměstnance hluku překračujícímu přípustný expoziční limit, výkon jiné práce v rámci druhu práce sjednaném v pracovní smlouvě?

K nezletilým dětem mají vyživovací povinnost oba rodiče, u nichž se musí náležitým způsobem zjistit a posoudit nejen jejich výdělkové poměry (event. jiné příjmy), ale rovněž skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se mají děti právo podílet (§ 85 odst. 2 zákona o rodině).

Z principu loajality plyne, že jednou z povinností společníka při převodu obchodního podílu je, aby převodem obchodního podílu neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti, resp. aby právo převést obchodní podíl nezneužil k obejití povinností, jež by mu jinak plynuly z případné likvidace či prohlášení konkurzu na majetek společnosti.

Ústavní soud rozhodoval dne 7. října 2014 v řízení pod sp.zn. Pl. ÚS 39/13 o návrhu Okresního soudu v Chrudimi, na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Napadené ustanovení bylo podle navrhovatele v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť někteří úspěšní účastníci řízení jsou povinni prokazovat, jaké hotové výdaje jim v řízení vznikly, naopak jiní jsou tohoto břemene zbaveni, stačí, že náklady uplatní paušálně na základě normativně založeného předpokladu, že s procesním úkonem jsou pravidelně spojeny hotové výdaje ve výši 300 Kč.

Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) označované též jen jako „GDPR“ (z angl. General Data Protection Regulation).

Podle § 31 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen ZZS) je poskytovatel je povinen

V běžné praxi se velice často stává, že společnost, která se ocitá ve finančních problémech, prohospodaří svůj majetek, tj. dojde k výraznému nepoměru mezi závazky společnosti a jejím majetkem, a až následně podá insolvenční návrh.

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské 1 , které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční 2 a evropské.

Nabytí od neoprávněného vychází ze situace, kdy prodávající (subjekt A) převede vlastnické právo na základě kupní smlouvy na kupujícího (subjekt B), ale následně dochází například z důvodu odstoupení od smlouvy k jejímu zneplatnění. V tuto chvíli se na smlouvu hledí jako neplatnou ex tunc, tedy již od počátku.

Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, dále jen transplantační zákon, je komplexní úpravou právních vztahů, jež byly dříve regulovány vícero právními normami. [1] Dále je tato zákonná úprava inspirována a koncipována v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny z roku 1997.. [2]

Při rozhodování obecných soudů o stanovení vyživovací povinnosti je nutné, aby soudy zohledňovaly několik hledisek a skutečností, a to jak na straně osoby z výživy oprávněné, tak na straně osoby povinné. Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry a stejně tak schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dále je také nutno přihlédnout k tomu, kdo a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Podle § 915 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů s tím, že toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Jelikož je vyloučení ze společnosti (případně družstva) krajním řešením, musí být společníku (členu družstva) nejprve dána možnost, aby své povinnosti (jejichž neplnění může být důvodem vyloučení ze společnosti či družstva) splnil alespoň dodatečně. Současně musí být upozorněn na možný následek, bude-li v porušování svých (konkrétně vymezených) povinností nadále pokračovat.

Lehkomyslné jednání zaměstnance je podle ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) zák. práce (č. 65/1965 Sb.) samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti.

Právním základem pro možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené průtahy v řízení je zákon č. 82/1992 Sb., který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 uvedeného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem se rozumí také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

Otázka možnosti monitoringu kvality práce je jedním z aspektů, které musí každý zaměstnavatel zakomponovat do své obchodní strategie. Ačkoliv je v poslední době obvyklé medializovat případy extrémního zasahování do práv zaměstnanců, lze předpokládat, že drtivá většina zaměstnavatelů nemá zájem na posledních novinkách ze života zaměstnanců, ale pouze na dodržování pracovního řádu, bezpečnosti a ochraně zaměstnavatele, zaměstnanců samotných a jejich majetku.

Pojem „závislá práce“ je definován v zákoníku práce již od jeho vstupu v účinnost, t.j. od 1.1 2007. V zákoníku práce je rovněž již od počátku jeho účinnosti zakotveno pravidlo, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, a to v pracovním poměru či v právním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce (nestanoví-li zvláštní předpisy jinak).

Ochrana autorských práv k autorskému dílu je zakotvena v zákoně č. 121/2000 Sb., autorském zákoně. Dle výslovného ustanovení § 2 odst.. 2 tohoto zákona se autorským dílem rozumí rovněž počítačový program, ovšem pouze za předpokladu, že je původní v tom smyslu, že je autorovým duševním výtvorem.

V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.

Sjednání místa výkonu práce jako jedné z povinných náležitostí pracovní smlouvy má vyjadřovat, v jakém místě nebo v jakých místech může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat výkon práce. Způsob sjednání místa výkonu práce a šíře tohoto místa je pak věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Strany jsou při sjednávání omezovány pouze tím, že ujednání v pracovní smlouvě musí být vždy určité, nejsou však omezovány rozsahem sjednaného místa. Zákon č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, Zákoník práce, zde nijak nelimituje smluvní volnost.

Specifika nabývání majetku od právnických osob spočívající zejména v problematice zastoupení obchodní společnosti, jako právnické osoby, oprávněnou osobou fyzickou a omezeném ručení společníků, resp. akcionářů, je nutné brát v potaz i poté, co v platnost i účinnost vstoupila nová zákonná úprava. Aktuální soukromoprávní kodifikace, sestávající se z občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích ovšem stanoví nová pravidla pro obchodní transakce mezi obchodní korporací a jejími společníky.

Požadavku zachování obvyklé opatrnosti odpovídá, aby odesílatel, který zasílá prostřednictvím pošty podání, jež má mít za následek vznik majetkového nároku, tak učinil doporučeně.

Advokát kanceláře JUDr. David Řezníček, LL.M. přednášel společně s Mgr. Petrem Sokolem z o.p.s. Nová Ekonomika pro právní a investiční odbor Jihomoravského kraje problematiku odpovědného zadávání veřejných zakázek, a to s důrazem na sociální oblasti, oblasti zaměstnanosti nebo oblasti životního prostředí.

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva účinnou od 1.1.2014 dochází rovněž ke změnám týkajícím se osobní odpovědnosti jednatelů společností s ručením omezeným za jednání související s výkonem jejich funkce.

Pro právní posouzení platnosti smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky jsou právně relevantní zejména ustanovení § 50a obč.zák. ve spojení s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů v platném znění, dále ust. § 37, § 39, 40a a 41 obč. zák. a v neposlední řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 859/2002, 28 Cdo 22/2006, 33 Odo 1171/2005 a 33 Cdo 1407/2010.

S účinností od 1.4.2012 se nezletilému pacientovi poskytují zdravotní služby se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však nezbytné zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se. Pokud nezletilý pacient vyjádří svůj názor, provede se o této skutečnosti záznam do zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace se uvede taktéž důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn. (viz. ust. § 35 odst. 1 ZZS)

Nový zákon o obchodních korporacích zavádí pro akciové společnosti možnost tzv. monistického systému vnitřní struktury. V tomto modelu se namísto představenstva a dozorčí rady zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zvolený systém je potom zakotven ve stanovách společnosti a v průběhu existence společnosti jej lze změnit. V případě pochybností o tom, jaký systém byl zvolen, se má za to, že byl zvolen systém dualistický, tj. klasický model představenstvo + dozorčí rada.

Dne 5. 2. 2014 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o civilním letectví, živnostenského zákona a dalších zákonů.

Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jsou údaje vypovídající o zdravotním stavu subjektu údajů citlivým osobním údajem. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů.

Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje "boj o dítě", případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.

Míra spoluzpůsobení si škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu.

Obecně lze konstatovat, že kvalita rozhodčího řízení je přímo odvislá od kvality osoby rozhodce, kterou si strany zvolily. Jedná se o poměrně specifické řízení, které klade na účastníky i arbitry požadavky na znalosti a zkušenosti s tímto typem alternativního řešení sporů. Nedostatek takových zkušeností může znamenat pro některou ze stran sporu významnou procesní nevýhodu. Zda lze na některou ze základních vlastností arbitráže nahlížet jako na výhodu anebo naopak na nevýhodu, bude vždy záležet na konkrétním úhlu pohledu.

V současné době není neobvyklé, že zaměstnavatelé zaměstnávají i osoby, které nejsou státními příslušníky země, v níž zaměstnavatel působí. Zaměstnanci tak pochází z různých států světa. Taktéž zaměstnavatelé, jež působí na nadnárodní úrovni, zaměstnávají v pobočkách usazených v jiných státech, než je stát, v němž se nachází jejich „centrála“, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky země, v níž se „centrála“ společnosti nachází.

Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené v délce minimálně 4 týdnů v kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo, přičemž pokud tomu brání naléhavé provozní důvody a nebo překážka v práci na straně zaměstnance uvedená v § 217 odst. 4 (vojenské cvičení, pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená), je možné určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku (tj. převést do příštího roku).

Ačkoli Internet - největší informační fenomén v historii se do České republiky dostal již na počátku 90. let 20. Století, a potřeba internetové prezentace neustále roste, není dodnes problematika doménového squatiingu v České republice příliš známá, přestože by si vzhledem ke vzrůstajícímu počtu případů tohoto spekulantství, jakož i ke skutečnosti, že doménové jméno představuje prakticky nevyčíslitelnou ekonomickou i marketingovou hodnotu, zasloužila nemalou pozornost a neměla by se v žádném případě podceňovat.

V praxi je možné se čím dál tím častěji setkat se situací, kdy soukromý poskytovatel určitého druhu zdravotních služeb má zájem uzavřít smlouvu např. s nemocnicí či jiným, ať již státním nebo nestátním, zdravotním zařízením, ve které má být druhá smluvní strana po určitou dobu zavázána k povinnosti využívat ke specifikovaným činnostem a vyšetřením výhradně služeb tohoto poskytovatele.

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů může orgán ochrany přírody ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.

Z ust. § 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, vyplývá, že: „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.“

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a povinností z tohoto postavení vyplývajících, přičemž jedním z fundamentálních práv přiznaných osobě poškozeného trestním řádem zakotveného v ustanovení § 43 odst. 3 tř.ř. je právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, resp. vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na úkor poškozeného trestným činem získal.

Na úvod je nezbytné zdůraznit, že právo určovat dobu, ve které má dojít k čerpání dovolené zaměstnancem, má až na několik marginálních výjimek (např. pokud zaměstnankyně požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené) výhradně zaměstnavatel.

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.