Právní poznání v praxi

Kontaktní osoba Kontaktní osoba pro účely plnění povinností v oblasti AML (opatření v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu, přičemž financováním terorismu se považuje i financování šíření zbraní hromadného ničení): Mgr. Kamila Kovačič, advokát, ev.č.ČAK 19069 Kontaktní údaje: email: office@reznicek.com , tel.: 386 323 247 Poučení klienta dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Advokát je povinnou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a dle tohoto zákona je povinen provádět opatření podle tohoto zákona a dalších předpisů, mimo jiné provádět identifikaci a kontrolu klienta. Za tímto účelem je povinen shromažďovat a uchovávat osobní údaje klienta a pořizovat kopie dokladů, z nichž tyto údaje ověřil. Rozsah zpracovávaných údajů: Zpracovávána mohou být všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození a pohlaví, dále místo narození, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, sídlo a identifikační číslo osoby. Doba zpracování údajů Osobní údaje jsou zpracovávány po dobu 10 let po uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo ukončení obchodního vztahu. Účel zpracovávání údajů Plnění zákonných povinností v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Forma zpracovávání údajů Osobní údaje za shora uvedeným účelem mohou být shromažďovány, mohou být pořízeny kopie dokladů, z nichž byly údaje ověřeny. Poučení o právech nositele údajů a jeho možnostech zpracování údajů omezit nebo vyloučit Subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování, v kterémkoli z těchto případů: a) subjekt údajů popírá přesnost osobních údajů, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce mohl přesnost osobních údajů ověřit; b) zpracování je protiprávní a subjekt údajů odmítá výmaz osobních údajů a žádá místo toho o omezení jejich použití; c) správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů je požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků; d) subjekt údajů vznesl námitku proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 GDPR, dokud nebude ověřeno, zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů. Pokud bylo zpracování omezeno podle tohoto ustanovení, mohou být tyto osobní údaje, s výjimkou jejich uložení, zpracovány pouze se souhlasem subjektu údajů, nebo z důvodu určení, výkonu nebo obhajoby právních nároků, z důvodu ochrany práv jiné fyzické nebo právnické osoby nebo z důvodů důležitého veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu. Subjekt údajů, který dosáhl omezení zpracování podle tohoto ustanovení, je správcem předem upozorněn na to, že bude omezení zpracování zrušeno. Poučení o předávání osobních údajů Osobní údaje budou předávány za podmínek stanovených GDPR a zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Orgán dozoru Orgánem dozoru ve shora uvedených případech je Česká advokátní komora a Finanční analytický úřad.

Airbnb jako alternativní způsob sdíleného ubytování se v poslední době těší velké oblibě, a to především kvůli digitálním technologiím, které umožňují rychlé a flexibilní zajištění ubytování. Dlouhodobě se vedly spekulace o tom, zda-li by příjem z provozování ubytování formou Airbnb měl být posouzen jako příjem z pronájmu či příjem z podnikatelské činnosti.

Městský soud v Praze (MS) zrušil s účinností od soboty 11.9. ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví (MZd), které nařizovalo před návratem do ČR opatřit si antigenní či PCR test na přítomnost COVID. Podle soudu totiž není zřejmé, jaká zdravotnická zařízení jsou podle opatření oprávněna testy provádět a proč MZd vyloučilo možnost, aby to byla česká zdravotnická zařízení.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) podal v srpnu 2021 žalobu proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (nadále RSHAK) kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže. K tomu podle žaloby došlo, když RSHAK nátlakem nutil své rozhodce, aby ukončili své působení u ostatních dvou českých stálých rozhodčích soudů pod pohrůžkou, že je vyškrtne ze svého seznamu rozhodců. Následně skutečně část rozhodců, kteří neukončili své působení u jiných rozhodčích institucí, ze svého seznamu eliminoval. PRIAC v důsledku nekalosoutěžního jednání RSHAK přišel o zhruba polovinu svých rozhodců, kteří z profesních a ekonomických důvodů budou působit už jen u RSHAK. PRIAC o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Rozhodčí soudy měly být levnější a hlavně rychlejší alternativou řešení sporů mezi podnikateli než klasické soudní pře. Místo toho ale rozhodci už delší dobu řeší spory sami mezi sebou, a to cestou právě soudních žalob. Ze statistik přitom vyplývá, že obliba rozhodčího řízení upadá, za posledních deset let klesla více než pětinásobně, a to i vlivem zákazu rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách.

Čtvrt století své existence si v květnu připomněl Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC). Vznikl v roce 1996, aby plnil roli arbitra obchodních sporů formou rozhodčího řízení. Součástí každé smlouvy ze sjednaného obchodu na ČMKB je rozhodčí doložka, v níž obě strany souhlasí s řešením případného sporu před burzou zřízeným rozhodčím soudem. Jen za posledních deset let byla sjednána u 67 000 kontraktů. Celý článek zde .