Příjmy z prostituce podléhají dani z příjmů – NSS

Nejvyšší správní soud potvrdil, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce jsou předmětem daně z příjmů. Žádný zákon je z daně nevylučuje ani neosvobozuje.

Více

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 22 Afs 24/2025 potvrdil, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Žádný zákon je z daně nevylučuje ani neosvobozuje.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudkem ze dne 8. ledna 2026, sp. zn. 22 Afs 24/2025, zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc a potvrdil, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství o doměření daně tak obstálo.

Proč příjmy z prostituce dani podléhají

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), je postaven na principu generální klauzule: dani podléhají veškeré příjmy, pokud zákon výslovně nestanoví jinak – tj. pokud příjem není vyloučen z předmětu daně (§ 3 odst. 4 ZDP) nebo od daně osvobozen (§ 4 ZDP). Příjmy z prostituce přitom v žádném z těchto ustanovení uvedeny nejsou. NSS z toho dovodil jednoznačný závěr: tyto příjmy dani podléhají.

Krajský soud se snažil vymanit prostitutky z daňové povinnosti odkazem na Newyorskou úmluvu o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob (platná od 25. 7. 1951). NSS tento argument odmítl: úmluva se týká boje proti obchodování s lidmi a kuplířství, nikoliv samotného zdanění – a ostatní smluvní státy úmluvy zdanění prostituce rovněž nevylučují.

Prostituce není trestný čin

NSS výslovně odmítl přirovnání dobrovolné prostituce k trestné činnosti. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 69/04 připomněl, že samotný výkon prostituce dospělou osobou z vlastní vůle trestný čin nepředstavuje. Trestní zákoník postihuje výhradně doprovodné jevy – obchodování s lidmi, sexuální nátlak, znásilnění nebo kuplířství. Analogie s příjmy z trestné činnosti proto neobstojí.

Praktické důsledky pro právní praxi

Osoby vykonávající prostituci jsou povinny příjmy z této činnosti zahrnout do daňového přiznání a odvést daň z příjmů fyzických osob dle § 7 nebo § 10 ZDP. Správce daně je oprávněn tyto příjmy doměřit zpětně za nepromlčená zdaňovací období. Rozhodnutí může signalizovat zpřísnění kontrolní činnosti finančních úřadů v sousedních odvětvích.

Právní základ: § 3 odst. 4, § 4 zákona č. 586/1992 Sb.; rozsudek NSS sp. zn. 22 Afs 24/2025; nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 69/04; Newyorská úmluva (vyhl. č. 96/1958 Sb.).

Zdroj: Nejvyšší správní soud / Právní prostor (8. 1. 2026)

Sdílejte tento příspěvek

Správní právo

Potřebujete právní poradenství?

Jsme připraveni vám pomoci s jakýmkoli právním problémem. Neváhejte nás kontaktovat pro nezávaznou konzultaci.

Mám zájem

Podobné

Obchodní právo

Prekluze důvodu neplatnosti VH

Navrhovatel, který se u soudu domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným z určitých důvodů, nemůže po uplynutí zákonných prekluzivních lhůt uplatnit nové (v návrhu na zahájení řízení dosud neuplatněné) důvody neplatnosti usnesení valné hromady, a to ani tehdy, byly-li takové důvody uplatněny včas na zasedání valné hromady formou protestu.

Zobrazit projekt

Občanské právo

Zákaz konkurence jednatele s.r.o.

Jednatel s.r.o. je vázán zákazem konkurence, který vyplývá přímo ze zákona – konkrétně z § 199 zákona o obchodních korporacích (ZOK). Platí i tehdy, když společenská smlouva mlčí. Bez souhlasu společnosti jednatel typicky nesmí: podnikat ve stejném nebo obdobném oboru, zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným/obdobným předmětem podnikání, účastnit se konkurenčního podnikání jako společník s neomezeným ručením (např. ve v.o.s. nebo jako komplementář k.s.).

Zobrazit projekt