Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 22 Afs 24/2025 potvrdil, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Žádný zákon je z daně nevylučuje ani neosvobozuje.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudkem ze dne 8. ledna 2026, sp. zn. 22 Afs 24/2025, zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc a potvrdil, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství o doměření daně tak obstálo.
Proč příjmy z prostituce dani podléhají
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), je postaven na principu generální klauzule: dani podléhají veškeré příjmy, pokud zákon výslovně nestanoví jinak – tj. pokud příjem není vyloučen z předmětu daně (§ 3 odst. 4 ZDP) nebo od daně osvobozen (§ 4 ZDP). Příjmy z prostituce přitom v žádném z těchto ustanovení uvedeny nejsou. NSS z toho dovodil jednoznačný závěr: tyto příjmy dani podléhají.
Krajský soud se snažil vymanit prostitutky z daňové povinnosti odkazem na Newyorskou úmluvu o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob (platná od 25. 7. 1951). NSS tento argument odmítl: úmluva se týká boje proti obchodování s lidmi a kuplířství, nikoliv samotného zdanění – a ostatní smluvní státy úmluvy zdanění prostituce rovněž nevylučují.
Prostituce není trestný čin
NSS výslovně odmítl přirovnání dobrovolné prostituce k trestné činnosti. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 69/04 připomněl, že samotný výkon prostituce dospělou osobou z vlastní vůle trestný čin nepředstavuje. Trestní zákoník postihuje výhradně doprovodné jevy – obchodování s lidmi, sexuální nátlak, znásilnění nebo kuplířství. Analogie s příjmy z trestné činnosti proto neobstojí.
Praktické důsledky pro právní praxi
Osoby vykonávající prostituci jsou povinny příjmy z této činnosti zahrnout do daňového přiznání a odvést daň z příjmů fyzických osob dle § 7 nebo § 10 ZDP. Správce daně je oprávněn tyto příjmy doměřit zpětně za nepromlčená zdaňovací období. Rozhodnutí může signalizovat zpřísnění kontrolní činnosti finančních úřadů v sousedních odvětvích.
Právní základ: § 3 odst. 4, § 4 zákona č. 586/1992 Sb.; rozsudek NSS sp. zn. 22 Afs 24/2025; nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 69/04; Newyorská úmluva (vyhl. č. 96/1958 Sb.).
Zdroj: Nejvyšší správní soud / Právní prostor (8. 1. 2026)
