Dítě mladší 15 let a řízení o čin jinak trestný: Ústavní soud potvrdil právo zástupce nahlížet do spisu

Vašemu dítěti ještě nebylo patnáct let a policie s ním vede řízení o čin jinak trestný. Zvolíte mu právního zástupce, ten požádá o nahlédnutí do spisu — a policejní orgán ho odmítne s tím, že dítě mezi oprávněnými osobami není. Mohou to takto udělat? Ústavní soud na tuto otázku poprvé komplexně odpověděl nálezem sp. zn. IV. ÚS 1898/25 a jeho závěry jsou důležité pro každého rodiče i advokáta, který nezletilého v takovém řízení zastupuje.

Stížnost konkrétního stěžovatele sice soud zamítl, přesto formuloval pravidla závazná do budoucna. A ta posilují pozici obhajoby: již v objasňovací fázi má právní zástupce trestně neodpovědného dítěte právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat na vlastní náklady kopie. Orgán, který toto právo odepře, musí prokázat závažný důvod.

O jaké řízení vůbec jde

Děti, které nedosáhly patnácti let, nejsou podle českého práva trestně odpovědné. Pokud se dopustí jednání, které by u dospělého bylo trestným činem, nejde o trestný čin, ale o čin jinak trestný. Takové jednání se neřeší v trestním řízení, ale v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Ústavní soud zdůraznil, že jde o svébytné civilní nesporné řízení, nikoli o klasický trestní proces.

Tomu odpovídá i jeho účel. Opatření vůči trestně neodpovědnému dítěti nemá trestat, ale výchovně působit, chránit dítě před škodlivými vlivy a předcházet jeho další závadové činnosti. S výjimkou ochranné výchovy a ochranného léčení dítěti nehrozí omezení osobní svobody. Proto se na takové řízení zpravidla nevztahuje záruka „trestního obvinění“ podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod — ta se uplatní jen u nejzávažnějších činů, za něž by dospělému hrozil výjimečný trest, případně pokud dítěti reálně hrozí zbavení osobní svobody.

Skutkový základ: závadný obsah rozesílaný přes sociální sítě

Stěžovateli ještě nebylo patnáct let, když podle závěru policie nejméně čtyřikrát rozeslal přes Snapchat a Instagram videa s dětskou pornografií. Toto jednání policejní orgán posoudil jako čin jinak trestný odpovídající skutkové podstatě podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku. Protože pachatel nebyl v době činu trestně odpovědný, byla mu pro řízení ustanovena právní zástupkyně.

Té však policie neumožnila nahlédnout do spisu ani se účastnit podání vysvětlení rodiči. Prověřování nakonec v červenci 2025 odložila — trestní stíhání osob mladších patnácti let je nepřípustné — a teprve téhož dne zástupkyni vyrozuměla, že do spisu může nahlédnout. Stěžovatel s tímto postupem nesouhlasil, u okresního ani krajského státního zastupitelství však neuspěl, a obrátil se na Ústavní soud.

Jak rozhodl čtvrtý senát

Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) ústavní stížnost zamítl, využil ji však k tomu, aby se poprvé komplexněji vyjádřil k právům dětí, které jsou kvůli věku trestně neodpovědné. Vyšel z konceptu spravedlnosti vstřícné k dětem, podle níž je třeba respektovat a účinně uplatňovat práva dítěte na nejvyšší dosažitelné úrovni, s přihlédnutím k jeho zralosti a chápání.

Klíčový je vztah mezi nahlížením do spisu a právem na spravedlivý proces. Právo účastníka nahlížet do spisu je podle soudu nedílnou součástí práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Bez informací ze spisu se jednotlivec stěží vyjádří k předmětu řízení nebo předloží protiargumenty. Role právního zástupce dítěte přitom není mechanicky stejná jako role obhájce v trestním řízení — jeho postup vede nejlepší zájem dítěte, tedy snaha přispět k jeho příznivému rozvoji a k tomu, aby se napříště vyvarovalo další závadové činnosti.

Z toho soud dovodil jednoznačné pravidlo: již v objasňovací fázi má právní zástupce dítěte právo nahlížet do spisu, činit si výpisky a poznámky a pořizovat na své náklady kopie. Orgán veřejné moci, který toto právo odepře, nese argumentační břemeno — musí vysvětlit, proč pro odepření existuje závažný důvod. Na žádost dotčené osoby je navíc státní zástupce povinen závažnost těchto důvodů urychleně přezkoumat.

Proč tedy stížnost neuspěla

Zamítnutí stížnosti se může jevit jako rozpor se vstřícnými závěry soudu, vysvětlení je ale věcné. Státní zastupitelství důvody odepření přístupu ke spisu odůvodnila — byť minimalisticky. Okresní státní zastupitelství sice nesprávně argumentovalo tím, že podezřelé dítě mezi osobami oprávněnými nahlížet do spisu není, doplnilo ale, že v dané fázi šlo o to, aby se nezletilý ke skutku vyjádřil spontánně a bez hlubší přípravy. Krajské státní zastupitelství poukázalo na to, že důkazní situace nebyla v době žádosti jednoznačná a prověřování bylo na začátku. Několik týdnů po skončení objasňovací fáze navíc policie zástupkyni nahlédnout do spisu umožnila.

Obdobně dopadla námitka, že zástupkyni nebylo umožněno účastnit se podání vysvětlení rodiči. Tento postup byl sice v rozporu se zákonem, do základních práv stěžovatele se však negativně nepromítl: kdyby věc přešla do soudní fáze, nebyly by poznatky policie kvůli této vadě procesně použitelné. Kauza ale do soudní fáze nedospěla, a tak pochybení nemělo ústavněprávní dopad.

Co si z nálezu odnést

Přestože stěžovatel formálně neuspěl, praktická hodnota nálezu pro obhajobu je vysoká. Shrňme nejdůležitější body:

• Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let má přístup ke spisu už v objasňovací fázi — ve stejném rozsahu jako obhájce mladistvého, včetně výpisků a kopií na vlastní náklady.
• Odepření přístupu musí být řádně odůvodněno závažným důvodem. Pouhý odkaz na to, že dítě „není ve výčtu oprávněných osob“, neobstojí.
• Proti odepření se lze bránit u státního zástupce, který je povinen závažnost důvodů urychleně přezkoumat.
• Účast zástupce na úkonech, jejichž výsledek lze použít jako důkaz před soudem pro mládež, je součástí účinné právní pomoci — vyloučení této účasti je vadou řízení.
• Řízení o činu jinak trestném zpravidla není „trestním obviněním“ podle Úmluvy, ledaže dítěti hrozí zbavení osobní svobody nebo jde o nejzávažnější činy.

Pokud zastupujete nezletilého v řízení o čin jinak trestný nebo jste rodičem dítěte, vůči němuž takové řízení běží, dává vám tento nález pevnou oporu pro odmítnutí praxe, která přístup ke spisu plošně omezovala. Doporučujeme uplatnit právo na nahlížení písemně a hned v objasňovací fázi a v případě odepření trvat na jeho odůvodnění a na přezkumu státním zástupcem. S nastavením obhajoby i s konkrétními podáními vám rádi pomůžeme.

Zdroj: Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1898/25, zveřejněný dne 29. 5. 2026.