Konec služebního zákona: Státní zaměstnanci přejdou pod zákoník práce

Poslanecká sněmovna se koncem června 2026 rozhodla pro zásadní krok, který promění fungování celé státní správy. Schválením nového zákona o státních zaměstnancích definitivně končí éra veřejnoprávního služebního poměru, který dosud upravoval zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Namísto něj nastupuje klasický soukromoprávní pracovní poměr podle zákoníku práce.

Pro podnikatele a firmy, které pravidelně jednají se státní správou, dodávají veřejnému sektoru služby nebo se účastní veřejných zakázek, přináší tato změna zásadní praktické dopady. Pojďme se podívat, co nový zákon konkrétně mění a jak se na něj připravit.

Pracovní poměr místo služebního: Hlavní rozdíly

Dosavadní služební zákon vytvářel pro státní zaměstnance specifický právní režim s vlastními pravidly pro vznik, změnu a zánik služebního poměru. Nový zákon tento přístup opouští. Státní zaměstnanci budou nově uzavírat standardní pracovní smlouvy s Českou republikou, přičemž jejich právní postavení se bude řídit primárně zákoníkem práce.

Státním zaměstnancem bude podle nové úpravy ten, kdo je zařazen ve správním úřadu a vykonává zákonem vymezené činnosti jako službu veřejnosti. Pracovní poměr se zpravidla uzavírá na dobu neurčitou, což zajišťuje základní míru stability. U vedoucích státních zaměstnanců však zákon zavádí pětileté funkční období, které umožňuje pravidelné přehodnocení jejich působení v manažerských pozicích.

Zkušební doba se prodlužuje na šest měsíců, respektive osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Povinnost složit úřednickou zkoušku zůstává zachována – skládá se z obecné a zvláštní části. Dobrou zprávou pro stávající úředníky je, že již vykonané úřednické zkoušky zůstávají v platnosti.

Hodnocení výkonu a ukončování pracovního poměru

Zákon přináší propracovaný systém pracovního hodnocení, který má přímý dopad na možnost ukončení pracovního poměru. Pokud státní zaměstnanec podle dvou po sobě jdoucích hodnocení dosahuje nevyhovujících výsledků, nastává právní fikce naplnění výpovědního důvodu pro neuspokojivé pracovní výsledky podle zákoníku práce.

Hodnocení se provádí za období zahrnující alespoň dvacet odpracovaných dnů. Při nevyhovujícím hodnocení následuje další hodnocení po třiceti odpracovaných dnech. Tento mechanismus dává zaměstnanci reálnou šanci na zlepšení, zároveň však poskytuje zaměstnavateli účinný nástroj pro řešení situací, kdy zaměstnanec dlouhodobě nepodává očekávaný výkon.

Při ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost náleží státnímu zaměstnanci zvýšené odstupné. Vedle standardního odstupného podle zákoníku práce může získat až čtyřnásobek průměrného výdělku navíc, pokud ve státní službě odpracoval nejméně dvacet let. Toto ustanovení má zmírnit dopady případného propouštění a oceňuje dlouholetou službu státu.

Pro vedoucí státní zaměstnance zákon zavádí institut odvolání. K odvolání může dojít například při neuspokojivých výsledcích manažerské činnosti. U nejvyšších pozic – vedoucích správních úřadů, státních tajemníků a vrchních ředitelů sekcí – je však nutné vyjádření poradní komise. Ta nahrazuje dosavadní služební komisi a má pět členů jmenovaných vládou na sedmileté funkční období.

Zajímavou novinkou je obrácení důkazního břemene ve sporech o ukončení pracovního poměru státního zaměstnance. Tato změna občanského soudního řádu posiluje procesní postavení zaměstnanců a klade vyšší nároky na zaměstnavatele při prokazování oprávněnosti výpovědi.

Pro firmy spolupracující se státem je důležité vědět, že nový zákon ruší institut zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Mizí také specifická forma služebních předpisů a řízení ve věcech služby. Správní úřady tak budou postupovat podle obecných pravidel pracovního práva, což by mělo zjednodušit a zpřehlednit vzájemnou komunikaci.

Kolektivní vyjednávání dostává novou podobu. Vláda bude za všechny správní úřady uzavírat kolektivní smlouvu vyššího stupně, což centralizuje sociální dialog a může přinést jednotnější pracovní podmínky napříč státní správou.

Stávající státní zaměstnanci ve služebním poměru se dnem účinnosti zákona automaticky stávají zaměstnanci v pracovním poměru. Pokud by některý z nich nesouhlasil s výkonem práce podle nového zákona, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost.

Účinnost zákona je navržena na 1. listopadu 2026. Návrh nyní míří do Senátu. Podnikatelé a manažeři firem dodávajících státu by měli tuto legislativní změnu sledovat, protože může ovlivnit jednání s úředníky, délku rozhodovacích procesů i stabilitu jejich kontaktních osob ve státní správě.

Zdroj: Poslanecká sněmovna, legislativní proces, červen 2026