Rozdíl mezi vadou softwaru a vlastností softwaru řešenou skrze SLA

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Nahlížení do spisu

Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva na spravedlivý proces. Z toho vyplývá, že je-li poslední z uvedených práv, tedy právo obviněného na obhajobu před soudem, jedním ze základních práv trestního řízení, pak právo nahlížet do spisu je esenciální složkou práva na obhajobu.

Spravedlivé rozdělení majetku pozůstalého mezi dědice

Po smrti zůstavitele (rodiče) se celé jeho jmění, tedy jak zůstavitelův majetek, tak i jeho dluhy, rozděluje mezi zůstavitelovi dědice (potomky). Může se však stát, že zůstavitel již za svého života zvýhodnil jednoho z nepominutelných dědiců tím, že na něj převedl svůj majetek či jeho část. Tímto problémem se zabývají ustanovení § 1660 a § 1661 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“).

K uplatnění nároku na náhradu škody po státu

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „ZONŠ“ dává možnost domáhat se náhrady škody způsobené státem při výkonu státní moci či náhrady škody způsobené územními samosprávnými celky při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Jmenovaný zákon rovněž umožňuje domáhat se též náhrady nemajetkové újmy, to vše za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

Spory z burzovních obchodů: když dojde k nepředpokládané události, která obchod zkomplikuje

Čtvrt století své existence si v květnu připomněl Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC). Vznikl v roce 1996, aby plnil roli arbitra obchodních sporů formou rozhodčího řízení. Součástí každé smlouvy ze sjednaného obchodu na ČMKB je rozhodčí doložka, v níž obě strany souhlasí s řešením případného sporu před burzou zřízeným rozhodčím soudem. Jen za posledních deset let byla sjednána u 67 000 kontraktů.

 Celý článek zde.

Rozhodují spory jiných, teď ale neshody mezi rozhodci budou muset řešit soudy

Rozhodčí soudy měly být levnější a hlavně rychlejší alternativou řešení sporů mezi podnikateli než klasické soudní pře. Místo toho ale rozhodci už delší dobu řeší spory sami mezi sebou, a to cestou právě soudních žalob. Ze statistik přitom vyplývá, že obliba rozhodčího řízení upadá, za posledních deset let klesla více než pětinásobně, a to i vlivem zákazu rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách.

Městský soud v Praze vyhověl našemu návrhu na zrušení Covidoveho opatření.

Městský soud v Praze (MS) zrušil s účinností od soboty 11.9. ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví (MZd), které nařizovalo před návratem do ČR opatřit si antigenní či PCR test na přítomnost COVID. Podle soudu totiž není zřejmé, jaká zdravotnická zařízení jsou podle opatření oprávněna testy provádět a proč MZd vyloučilo možnost, aby to byla česká zdravotnická zařízení.

Daňové aspekty příjmů z Airbnb

Airbnb jako alternativní způsob sdíleného ubytování se v poslední době těší velké oblibě, a to především kvůli digitálním technologiím, které umožňují rychlé a flexibilní zajištění ubytování. Dlouhodobě se vedly spekulace o tom, zda-li by příjem z provozování ubytování formou Airbnb měl být posouzen jako příjem z pronájmu či příjem z podnikatelské činnosti.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze podal žalobu proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) podal v srpnu 2021 žalobu proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (nadále RSHAK) kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže. K tomu podle žaloby došlo, když RSHAK nátlakem nutil své rozhodce, aby ukončili své působení u ostatních dvou českých stálých rozhodčích soudů pod pohrůžkou, že je vyškrtne ze svého seznamu rozhodců. Následně skutečně část rozhodců, kteří neukončili své působení u jiných rozhodčích institucí, ze svého seznamu eliminoval. PRIAC v důsledku nekalosoutěžního jednání RSHAK přišel o zhruba polovinu svých rozhodců, kteří z profesních a ekonomických důvodů budou působit už jen u RSHAK. PRIAC o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Relativní neplatnost právního jednání a princip materiální publicity veřejných seznamů ve vztahu k nemovitostem v SJM

V případě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem, které jsou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“) nabývány do SJM, se může vyskytnou problém, kdy bude do katastru nemovitostí zapsán pouze jeden z manželů jako vlastník nemovité věci. K takové situaci dojde tehdy, pokud kupní smlouvu o koupi nemovité věci uzavře pouze jeden z manželů a následně podá návrh na vklad bez vědomí druhého. V daném případě přitom katastr nezkoumá, zda je nemovitost nabývána do společného jmění manželů či nikoliv, přičemž tak povolí a provede vklad vlastnického práva na základě návrhu na vklad a vkladové listiny, kterou v tomto případě bude dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kupní smlouva uzavřená pouze s jedním z manželů jako nabyvatelem nemovitosti.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele