V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.

Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.

Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.

„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“

Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí ve věci je krajním prostředkem ultima ratio, neboť tímto postupem je zasahováno do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Cílem tohoto článku je zmapovat konkrétní důvody vedoucí k vyloučení soudce pro podjatost z pohledu judikatury.

Partner advokátní kanceláře David Řezníček vystoupil s hlavním příspěvkem na téma “Opatření proti nečinnosti rozhodce” na IX. ročníku mezinárodního sympozia PRÁVO - OBCHOD - EKONOMIKA konaném ve dnech 23.10. - 25.10. 2019 ve Vysokých Tatrách (Štrbské Pleso). Poprvé v historii této prestižní mezinárodní vědecké konference měly jižní Čechy své zastoupení aktivním přednášejícím.

Společně s Davidem Řezníčkem přednesli svůj příspěvek v rámci bloku o rozhodčím řízení mj.:
- JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. (Nejvyšší soud ČR),
- prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., (Právnická fakulta MU v Brně),
- JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D., (Právnická fakulta MU v Brně),
- Prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, dr. h. c. (Právnická fakulta ZČU v Plzni, Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze),
- JUDr. Ján Štiavnický, (Ústavný súd SR).

Ustanovení § 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) stanoví, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná, přičemž poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

Vlastnické právo ke jmění obchodní společnosti nebo jeho části nemusí být nutně převedeno na jinou obchodní společnost pouze na základě kupní smlouvy. Jedním z dalších způsobů je i forma přeměny obchodní společnosti, i když se pak nejedná o převod jmění (nebo jeho části) ale o přechod vlastnického práva.

V dnešní době mají děti velké spektrum možností pro výběr svého vzdělání, nicméně je čím dál častějším případem neshoda rodičů o výběru vzdělání pro své dítě. Většinou tento případ nastává po rozvodu či rozchodu rodičů, ale není nemožné tuto otázku řešit i ve fungující domácnosti.

Důležité je si pro tento případ vymezit pojem „rodičovská odpovědnost“. Rodičovskou odpovědností se zaobírá §858 zákona č. 89/2012 Sb., který říká, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména:

Řada z Vás se během letních a zimních měsíců potýká s nepříznivými podmínkami na pracovišti díky extrémně nízkým či extrémně vysokým teplotám. Ale i v tomto případě jste jako zaměstnanci pracovním právem chráněni.