Celý národ bojuje v současné době s infekčním onemocněním a již nyní je zřejmé, že krizová opatření si vyberou svoji daň na celém národním hospodářství. Bylo by však bezesporu velice nespravedlivé, aby náklady s krizovými opatřeními vlády ČR hradili pouze ti, kteří byli takovým rozhodnutím bezprostředně dotčeni. Přestože škody pocítí více či méně všichni obyvatelé, největší zatížení ponesou zejména firmy, které musely uzavřít své provozovny nebo došlo k zásadnímu propadu tržeb v důsledku vládou přijatých opatření.
Zákoník práce pro řešení těchto situací nabízí nástroj tzv. částečné nezaměstnanosti, jehož správným užitím lze alespoň částečně snížit náklady zaměstnavatele za situace, kdy dojde k poklesu poptávky či odbytu jeho výrobků nebo služeb. V takovém případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti a zaměstnavatel je oprávněn vyplácet náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance.
V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.
Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.
Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.
„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“
Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí ve věci je krajním prostředkem ultima ratio, neboť tímto postupem je zasahováno do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Cílem tohoto článku je zmapovat konkrétní důvody vedoucí k vyloučení soudce pro podjatost z pohledu judikatury.
Partner advokátní kanceláře David Řezníček vystoupil s hlavním příspěvkem na téma “Opatření proti nečinnosti rozhodce” na IX. ročníku mezinárodního sympozia PRÁVO - OBCHOD - EKONOMIKA konaném ve dnech 23.10. - 25.10. 2019 ve Vysokých Tatrách (Štrbské Pleso). Poprvé v historii této prestižní mezinárodní vědecké konference měly jižní Čechy své zastoupení aktivním přednášejícím.
Společně s Davidem Řezníčkem přednesli svůj příspěvek v rámci bloku o rozhodčím řízení mj.:
- JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. (Nejvyšší soud ČR),
- prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., (Právnická fakulta MU v Brně),
- JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D., (Právnická fakulta MU v Brně),
- Prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, dr. h. c. (Právnická fakulta ZČU v Plzni, Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze),
- JUDr. Ján Štiavnický, (Ústavný súd SR).
Ustanovení § 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) stanoví, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná, přičemž poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.
Vlastnické právo ke jmění obchodní společnosti nebo jeho části nemusí být nutně převedeno na jinou obchodní společnost pouze na základě kupní smlouvy. Jedním z dalších způsobů je i forma přeměny obchodní společnosti, i když se pak nejedná o převod jmění (nebo jeho části) ale o přechod vlastnického práva.
- Rodičovská odpovědnost – neshoda rodičů ve vzdělání dítěte
- Teplotní extrémy na pracovišti? Jaká jsou vaše práva
- Dávky nemocenského pojištění
- Přiměřenost smluvní pokuty v konkurenční doložce
- Společník advokátní kanceláře David Řezníček byl jmenován Českomoravskou komoditní burzou členem předsednictva Mezinárodního rozhodčího soudu působícího při této burze.
- Elektronizace justice
- Společníkem advokátní kanceláře Řezníček & Co. se stal JUDr. Josef Richtr, renomovaný odborník na trestní právo
- Zproštění se povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci
- Vypořádání pohledávek a dluhů z podílového spoluvlastnictví
- Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
- Vybrané nové instituty v oblasti ochrany osobních údajů dle GDPR
- Odpovědné zadávání veřejných zakázek
- Vzdálenost mezi rodiči jako jedno z hledisek pro stanovení vyživovací povinnosti
- Zkušební doba
- Kvalifikační dohoda
- Ochrana osobnosti
- Zvyšování vs. prohlubování kvalifikace lékařů
- Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
- Přímý marketing podle právní úpravy GDPR
- Působnost veřejného ochránce práv a způsoby podávání podnětů k veřejnému ochránci práv
- Problematika kamerového systému na pracovišti
- Násilná kriminalita mladistvých
- Proces schvalování vzdání se práva zastupitelstvem obce
- Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost
- Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a její dopad na vyplácení doplatku na bydlení
- Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv
- Zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti
- Výpočet dědického podílu dotčeného započtením daru poskytnutého zůstavitelem
- Nemajetková újma při ublížení na zdraví
- Odstoupení od smlouvy o dílo
- Zánik ručení v důsledku zaviněného jednání věřitele
- Společná péče o dítě po rozchodu rodičů
- Problematika zákonné úpravy styku osoby blízké s nezletilým dítětem
- Exekuce na dlužné a běžné výživné
- Institut předmanželské smlouvy
- Srovnání platnosti konkurenční doložky podle obchodního zákoníku (z.č. 513/1991 Sb.) a občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.)
- Kumulativní hlasování
- Sporný versus nesporný rozvod manželství
- K neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným
- Vysílání pracovníků
- Faktický pracovní poměr
- Pracovní mobilita v Evropské unii ve vztahu k České republice
- Střídavá péče versus široký rozsah styku
- K disparitě podílů při vypořádání společného jmění manželů soudem
- Výhody a nevýhody rozhodčího řízení
- K podmínkám uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím
- Adhezní řízení aneb možnosti poškozeného domáhat se náhrady škody, nemajetkové újmy či bezdůvodného obohacení v rámci trestního řízení
- Vymezení pojmu sdělování díla veřejnosti v souvislosti s posouzením užití autorského díla
- Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic ICSID
- Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
- Možnosti ochrany menšinových společníků společnosti s ručením omezeným ve společenské smlouvě
- Nepředvídatelnost rozhodčího nálezu jako důvod jeho zrušení soudem
- Povinnost správce daně zjistit daň ve správné výši
- Problematika zakotvení pravidel rozpočtové odpovědnosti do právního řádu ČR
- Nová právní úprava vyživovací povinnosti rodičů k dětem
- Zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách
- Spekulativní registrace doménových jmen
- Střídavá péče ve světle současné judikatury
- Převod majetku mezi obchodními korporacemi a jejich společníky
- Právo na paušální náhradu hotových výdajů a rovnost účastníků
- Použití kamerových systémů na pracovištích
- Domovní prohlídka v bytě advokáta
- Vázanost soudu judikaturou
- Nová metodika nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
- Náhrada škody
- Odpovědné zadávání veřejných zakázek
- Právo pacienta na sdělení výsledků odborných vyšetření
- Lehkomyslné jednání zaměstnance
- Výpověď z pracovního poměru 2
- Obvyklá opatrnost při odesílání důležité zásilky úřadu
- Úroky z prodlení a dobré mravy
- Důkazní síla znaleckého posudku vyžádaného jednou ze stran sporu
- Výživné a výdělkové poměry obou rodičů
- Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby
- Vyloučení společníka
- Určení výše úhrady za zdravotní péči
- Převod obchodního podílu a princip loajality
- Nebezpečné pronásledování
- Smluvní pokuta
- Smlouva o přepravě nákladu - odpovědnost podle Úmluvy CMR
- Relevance nesouhlasu jednoho z rodičů se střídavou péčí
- Nová rizika pro členy orgánů obchodních korporací
- Soustavné méně závažné porušování povinnosti zaměstnancem
- Ocenění obchodního podílu pro účely vypořádání SJM v soudním řízení
- Porušení manželské věrnosti a výživné
- Výlučné užívání věci z nevypořádaného SJM jedním z manželů - Rozsudek NS z 26.11.2008, sp.zn. 33 Odo 1229/2006
- Střídavá péče - Nález Ústavního soudu zn.sp. III. ÚS 1206/09 ze dne 23.února 2010
- Civilní letectví
- Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů v České republice
- Změny právní úpravy dopadající na společnost s ručením omezeným od 1. 1. 2014
- K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014
- Potravinové právo
- Problematika odpovědnosti dopravce za škodu při mezinárodní silniční přepravě
- Dárování orgánů ex mortuo
- Okolnosti vylučující protiprávnost
- K možnosti ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. a), c) ZPr
- K problematice smlouvy o nájmu bytu a jejího ukončení ze strany pronajímatele
- Zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatele prostřednictvím třetích osob
- K přípustnosti reklamního sdělení na výsledkovém listu
- Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců prováděné zaměstnavatelem