Obecně o kontrole zaměstnanců podle zákoníku práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v ustanovení § 316 stanovuje v odst. 2, že ,,Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci,“ a v odst. 3

Násilná kriminalita mladistvých osob je v současné době stále aktuální a závažnou problematikou v naší společnosti. Vzhledem k tomu, že mladiství procházejí důležitým a pro budoucnost rozhodným obdobím, se tedy jedná o skupinu, která je více zranitelná a ovlivnitelná okolními negativními jevy, které mohou osobu mladistvého dovést až ke kriminálním epizodám.

Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří v rámci své samostatné působnosti. V rámci svého hospodaření mají obce povinnost využívat svůj majetek účelně a v souladu se zájmy konkrétních obcí. Obec může vstupovat do právních poměrů jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele. Tak jako i ostatní korporace, i obec by měla svůj majetek spravovat s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost se uplatňuje nejen v případech plnění svých závazků, ale také při správě pohledávek.

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“¹ Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu, zákonem stanovený věk pro trestní odpovědnost, jehož hranice je stanovena dovršením věku 15 let a příčetnost.

Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve zněním účinném od 1.6.2017 (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) došlo ke zpřísnění pravidel pro poskytování dávek v hmotné nouzi, mezi nimiž i doplatku na bydlení.

Obce jsou veřejnoprávními subjekty, nicméně v určitých situacích vstupují do soukromoprávních poměrů, v nichž mají postavení právnické osoby – korporace. V těchto ryze soukromoprávních poměrech jsou ve stejném postavení jako jejich smluvní partner. V rámci jednání o obsahu smlouvy a posléze ve smlouvě samotné, mohou být kromě obvyklých podmínek sjednány i případné sankce za neplnění smluvních povinností, a to pro obě strany, tedy i obec může být po splnění podmínek povinna uhradit smluvnímu partnerovi smluvní pokutu, či jinou sjednanou sankci.

Obecně lze říci, že vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit a je tedy svou výživou odkázáno na rodiče. Tento předpoklad je zakotven v ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku pak má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

Hlavním smyslem institutu započtení v dědickém právu tradičně označovaném termínem kolace je zohlednit při stanovení výše dědických podílů, resp. povinných dílů, vše, co dědic za života zůstavitele od něho obdržel (např. v podobě daru či úlev v nákladech spojených se započetím podnikání), aby nedocházelo k nespravedlivému a nedůvodnému zvýhodňování tohoto dědice na úkor ostatních, kterým se ze strany zůstavitele za jeho života nedostalo ničeho.¹

V případě ublížení na zdraví dochází k zásahu do přirozených práv člověka, která jsou chráněna zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdy se jedná zejména o právo na život, právo na zdraví a právo na důstojnost člověka, jeho čest a soukromí (přirozená práva uvedená a chráněná v první části občanského zákoníku).

Smlouva o dílo je často uzavíraným smluvním typem, přičemž předmětem díla může být jak vytvoření nové věci, tak oprava, úprava či údržba věci, nebo i nehmotný výsledek činnosti zhotovitele. Tento smluvní typ je upraven v ustanoveních § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“).