Podle ust. § 45 ObčZ působí projev vůle (čili je účinný) vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. Za okamžik „dojití projevu vůle“ je dle konstantní judikatury považována chvíle, kdy se projev vůle dostane do dispoziční sféry adresáta, tedy kdy má objektivní možnost se s ním seznámit.

Na úvod je nezbytné zdůraznit, že právo určovat dobu, ve které má dojít k čerpání dovolené zaměstnancem, má až na několik marginálních výjimek (např. pokud zaměstnankyně požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené) výhradně zaměstnavatel.

Účast společníka na společnosti je představována jeho obchodním podílem. Ke změně společníka dochází na základě převodu tohoto obchodního podílu nebo na základě jeho přechodu. K převodu obchodního podílu dochází na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, k přechodu na základě právního nástupnictví právnické osoby a nebo dědění.

Co se týče problematiky hmotné odpovědnosti, rozlišuje zákoník práce (dále jen „ZP“) dvě možné odpovědnosti:

Zaměstnanci lze dát výpověď podle ust. § 52 odst. c) zákoníku práce, pokud se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá zaměstnancům povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, ale ani nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. V návaznosti na tuto povinnost dále stanoví v ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce povinnost podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem návykové látky nebo alkoholu.