Dle ust. § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65% (podpůrčí doba u uchazeče o zaměstnání do 55 let věku činí 5 měsíců), další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Dle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Pro výpověď z pracovního poměru je tedy charakteristické, že ukončovaný pracovněprávní vztah nezaniká již okamžikem podání (doručení) výpovědi druhé straně, ale teprve uplynutím určitého času – výpovědní doby.

Je právnická osoba oprávněná k podnikání, která provozuje nevýrobní činnost, ex lege povinna třídit jakožto původce odpadů vyprodukovaný odpad?

Je možné, aby zaměstnavatel nařídil zaměstnanci po dobu trvání bezpečnostní přestávky v práci z důvodu vystavení zaměstnance hluku překračujícímu přípustný expoziční limit, výkon jiné práce v rámci druhu práce sjednaném v pracovní smlouvě?

Sjednání místa výkonu práce jako jedné z povinných náležitostí pracovní smlouvy má vyjadřovat, v jakém místě nebo v jakých místech může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat výkon práce. Způsob sjednání místa výkonu práce a šíře tohoto místa je pak věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Strany jsou při sjednávání omezovány pouze tím, že ujednání v pracovní smlouvě musí být vždy určité, nejsou však omezovány rozsahem sjednaného místa. Zákon č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, Zákoník práce, zde nijak nelimituje smluvní volnost.

Nový zákon o obchodních korporacích zavádí pro akciové společnosti možnost tzv. monistického systému vnitřní struktury. V tomto modelu se namísto představenstva a dozorčí rady zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zvolený systém je potom zakotven ve stanovách společnosti a v průběhu existence společnosti jej lze změnit. V případě pochybností o tom, jaký systém byl zvolen, se má za to, že byl zvolen systém dualistický, tj. klasický model představenstvo + dozorčí rada.

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), účinnou od 5. 1. 2012, došlo k vymezení nové zákonné povinnosti pro každou právnickou a fyzickou osobu mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Pro úplnost si dovolíme doplnit, že ustanovení § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nařizuje, aby zaměstnavatel zaměstnávající cizince měl na pracovišti k dispozici též doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince na území České republiky.

Právním základem pro možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené průtahy v řízení je zákon č. 82/1992 Sb., který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 uvedeného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem se rozumí také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

S účinností od 1.4.2012 se nezletilému pacientovi poskytují zdravotní služby se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však nezbytné zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se. Pokud nezletilý pacient vyjádří svůj názor, provede se o této skutečnosti záznam do zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace se uvede taktéž důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn. (viz. ust. § 35 odst. 1 ZZS)

Pojem „závislá práce“ je definován v zákoníku práce již od jeho vstupu v účinnost, t.j. od 1.1 2007. V zákoníku práce je rovněž již od počátku jeho účinnosti zakotveno pravidlo, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, a to v pracovním poměru či v právním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce (nestanoví-li zvláštní předpisy jinak).