Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, dále jen transplantační zákon, je komplexní úpravou právních vztahů, jež byly dříve regulovány vícero právními normami. ^[1] Dále je tato zákonná úprava inspirována a koncipována v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny z roku 1997..^[2]

Posláním trestního práva je chránit nejdůležitější zájmy jednotlivců i společnosti proti trestným činům.^[1] Aby toho mohlo být dosaženo, vymezuje trestní právo hmotné protiprávní činy, které považuje za trestné, nazývá je trestnými činy a taková jednání sankcionuje.

Zákoník práce ve svém § 52 stanoví možnosti, za nichž je zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď. V praxi se lze velmi často setkat především s ukončením pracovního poměru podle písm. a), resp. c) daného ustanovení. Přitom je nutno podotknout, že tyto dva jmenované způsoby se ne zřídka kdy prolínají.

Předkládaný článek se zabývá problematikou smlouvy o nájmu bytu a s tím souvisejících otázek, zejména pak materií vztahující se k možnosti ukončení takového právního vztahu ze strany pronajímatele.

Zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatele prostřednictvím třetích osob bývá v praxi poměrně časté a obvyklé. Nebývá výjimkou situace, kdy podnikatel využívá ke zpracování mzdové a personální agendy třetích osob - specialistů v rámci daného oboru. Jaké však stanoví právní řád podmínky k uskutečnění tohoto tzv. outsourcingu?

V praxi je možné setkat se s případy, kdy na výsledkovém listu laboratorního vyšetření zasílaným pacientovi se objeví i reklamní sdělení provozovatele laboratoře, která dané vyšetření provedla.

Otázku provádění kontroly věcí a prohlídek zaměstnanců zaměstnavatelem řeší ustanovení § 248 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, ve kterém se doslova uvádí: „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.“

Pro právní posouzení platnosti smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky jsou právně relevantní zejména ustanovení § 50a obč.zák. ve spojení s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů v platném znění, dále ust. § 37, § 39, 40a a 41 obč. zák. a v neposlední řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 859/2002, 28 Cdo 22/2006, 33 Odo 1171/2005 a 33 Cdo 1407/2010.

Státní příspěvkové organizace jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění, posuzovány jako veřejný zadavatel a pronájem prostor v jejich areálu tak mnohdy a priori bývá podřazen pod režim zákona o veřejných zakázkách. Skrze toto přesvědčení pak nastupuje výběr dodavatele dle zmiňovaného zákona, tzn. je provedeno výběrové řízení a smlouva o nájmu nebytových prostor je uzavřena až po tomto zdlouhavém právním procesu.

V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.