Ne vždy je však možné se na hladkém průběhu rozvodu dohodnout, a tak v případě, že jeden z manželů s rozvodem manželství nesouhlasí anebo v případě, že manželé nejsou schopni se na výchově k nezl. dětem po rozvodu manželství nebo na vypořádání společného jmění dohodnout, jedná se o rozvod sporný neboli o rozvod se zjišťováním příčin dle ust. § 755 občanského zákoníku.
V případě rozvodu nesporného je průběh celého rozvodového řízení poměrně rychlý. Podmínkou přitom je, že manželství trvalo více než 1 rok a manželé spolu více než 6 měsíců nežijí, tedy netvoří manželské či rodinné společenství, přičemž oba s rozvodem manželství souhlasí a za tímto účelem uzavřeli dohodu o úpravě poměrů k nezl. dětem před a po rozvodu manželství a dohodu o vypořádání společného jmění manželů a práv společného bydlení po rozvodu manželství. Zatímco v případě dohody o vypořádání společného jmění manželů a práv společného bydlení po rozvodu manželství, kterou je nutno přiložit k návrhu na nesporný rozvod, stačí, aby byla oběma manželi podepsána s úředně ověřenými podpisy, dohodu manželů ohledně úpravy poměrů k nezl. dětem před a po rozvodu manželství musí schválit soud. Návrh na schválení předmětné dohody soudem lze k příslušnému soudu podat i souběžně s návrhem na nesporný rozvod manželství, přičemž je to právě dohoda o úpravě poměrů k nezl. dětem před a po rozvodu manželství, o které bude soud rozhodovat primárně. Poté co příslušný soud schválí dohodu manželů ohledně úpravy poměrů k nezl. dětem před a po rozvodu manželství, zpravidla již nic nebrání tomu, aby bylo návrhu na nesporný rozvod manželství vyhověno a manželství rozvedeno.
Jinak je tomu za situace, kdy se manželé byť jen na jediné z výše uvedených skutečností nejsou schopni dohodnout. Rozvodové řízení tak představuje táhnoucí se soudní proces, zpravidla rozdělený do třech samostatných řízení, která mají jasně dané pořadí. Stejně jako v případě rozvodu nesporného, je i u rozvodu sporného nutné nejprve rozhodnout o úpravě poměrů k nezl. dětem. Pokud se manželé nejsou schopni na této otázce dohodnout, následuje zpravidla zdlouhavý spor o svěření nezl. dětí tomu kterému rodiči do péče, jakož i řízení o určení výše vyživovací povinnosti. Jakmile je o úpravě poměrů k nezl. dětem pro dobu před i po rozvodu manželství rozhodnuto a stejně tak i v případě, že je manželství bezdětné, následuje řízení o rozvod manželství. Samotné rozvodové řízení nebývá zpravidla tak rozsáhlé jako řízení o úpravě poměrů k nezl. dětem, ale oproti řízení nespornému je v něm nutné zjišťovat příčiny rozvratu manželství, v důsledku čeho se prokazují např. nevěra jednoho z manželů či jiné choulostivé skutečnosti, což může být pro oba manžele nejen značně nepříjemné, ale mnohdy i zásadní pro následné řízení o vypořádání společného jmění manželů. Jakmile je manželství rozvedeno může, ale také nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů, které zaniká ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. Návrh na vypořádání společného jmění manželů může podat kterýkoliv z manželů, přičemž se na něm manželé mohou i mimosoudně dohodnout. Nevypořádá-li se však společné jmění manželů do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu, dojde k vypořádání společného jmění manželů na základě zákonné domněnky dle ust. § 741 občanského zákoníku.
V dnešní době je přitom pravidlem, že je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud rozhodující o návrhu na rozvod manželství toto manželství většinou rozvede. I přes tuto skutečnost, však nemůže být manželství rozvedeno v případě, že by byl rozvod v rozporu se závažnými okolnostmi, které jsou předvídány v ust. § 755 občanského zákoníku a kterými jsou především zájem nezl. dítěte a zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.
Ať už se jedná o rozvod nesporný či o rozvod sporný, vždy se s rozvodem manželství bude pojit řada dalších práv, která budou touto skutečností dotčena, a to především příjmení rozvedeného manžela, výživné nerozvedeného manžela, jakož i právo nájemní a právo společného bydlení.