K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu

Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.

Pod veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek spadají veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2.000.000 Kč, nebo na stavební práce částce 6.000.000 Kč. Z hlediska obrany proti nesprávnému postupu zadavatele je režim veřejných zakázek malého rozsahu oproti ostatním veřejným zakázkám značně omezen.

Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 241 poskytuje dodavateli možnost podat námitky proti postupu zadavatele, kdy stanoví, že „námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).“ Podlimitní veřejné zakázky jsou přitom definovány § 26 zákona o zadávání veřejných zakázek jako veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje hodnoty nadlimitní veřejné zakázky a zároveň přesahuje předpokládané hodnoty stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu. Z toho vyplývá, že se veřejné zakázky malého rozsahu neřadí pod podlimitní veřejné zakázky. Jelikož nespadají ani pod jiné druhy veřejných zakázek uvedených v § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, nemůže dodavatel podat námitky podle tohoto ustanovení.1) To potvrzuje i návrh novely tohoto zákona, sněmovní tisk č. 1099/0, který se pokouší vyjasnit interpretační nedostatky, když nově § 241 zní: „Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel"). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu...

Další možností obrany je podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 248 stanoví, že „Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncesí s výjimkou koncesí malého rozsahu a pro zvláštní postupy podle části šesté…“ Veřejné zakázky malého rozsahu ve výčtu opět scházejí. Nejvyšší správní soud však ve svém rozsudku možnost podání podnětu ke kontrole k Úřadu i v rámci zakázky malého rozsahu připustil.2) Ačkoliv se rozsudek vztahoval k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinnému do roku 2016, lze z něj odvodit tendenci posuzování této záležitostí ze strany Nejvyššího správního soudu. Věcná příslušnost Úřadu je však dle Nejvyššího správního soudu v těchto případech omezena výlučně na posouzení dodržení zásad podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, kterými jsou zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jelikož zadavatel nemusí zadávat zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení, kontrole budou zakázky podléhat pouze, rozhodne-li se zadavatel dobrovolně se podřídit zákonnému režimu zadávání.3)

Mezi zásady podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek patří například zásada transparentnosti, jenž spočívá v zárukách publicity a kontroly nestrannosti průběhu zadávacího řízení poskytovaných všem potenciálním uchazečům. K jejímu porušení dojde dle Nejvyššího správního soudu tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy vedení zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný.4) V případě zakázek, které nejsou zcela bagatelní, lze tuto zásadu dodržet například přijetím interní směrnice upravující jejich zadávání, neformálním poptáním u několika dodavatelů, za pomoci průzkumu trhu či zveřejněním veřejné zakázky před jejím zadáním.

Opomenout nelze ani Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek (2006/C 179/02), neboť veřejné zakázky malého rozsahu mohou mít dopad na obchodování v rámci Evropské unie. Ačkoliv se jedná o soft-law, dle Nejvyššího správního soudu má svou váhu při interpretaci právních předpisů implementujících tyto požadavky vyplývající z práva Evropské unie v českém právním řádu.5) V neposlední řadě zakázky malého rozsahu podléhají kontrole ze strany dotačních orgánů nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.6)

S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti tak lze konstatovat, že sám zákon o zadávání veřejných zakázek plnohodnotnou možnost obrany, jakou jsou např. výše předestřené námitky, neúspěšným účastníkům řízení o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neposkytuje, přičemž je jen otázkou, zda se v dané oblasti do budoucna něco změní.

===================

  1. KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. § 241 [Podání námitek]. In: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 846–847, marg. č. 7.
  2. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2017, č. j. 9 As 195/2015-68.
  3. PRÁŠEK, Petr, KAKRDA, Martin. Veřejné zakázky malého rozsahu - 3 Specifika zakázek malého rozsahu oproti jiným druhům veřejných zakázek. Institut pro veřejnou správu Praha, Ministerstvo vnitra.
  4. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2017, č.j. 2 Afs 208/2016-52.
  5. Tamtéž.
  6. KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. § 31 [Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu]. In: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 182, marg. č. 2.

Otázka právní kvalifikace vybržďování

Vybržďování jako jeden z agresivních způsobů řízení motorového vozidla spadá pod trestné činy v dopravě. Vybržďováním se rozumí náhlé a okolnostmi neodůvodněné úmyslné snížení rychlosti vozidla před jiným vozidlem.1) Podstatným znakem skutkové podstaty je úmysl pachatele směřující k vytrestání řidiče jedoucího za ním.2) Tento úmysl zpravidla nesměřuje ke způsobení dopravní nehody, škody na majetku či ohrožení zdraví, ale k přinucení poškozeného ke zpomalení.3) Vybržďování lze podřadit pod celou řadu skutkových podstat, které budou rozebrány níže.

Problematika vypořádání společných závazků v rámci vypořádání společného jmění manželů

Je běžnou praxí, že v rámci vypořádání společného jmění manželů, ať už před rozvodem manželství či po něm, dochází mezi manželi vedle vypořádání společného majetku, rovněž i k vypořádání společných závazků. Otázku vzniku společného závazku za trvání manželství nyní ponecháváme stranou a zaměříme se především na jeho vypořádání v rámci vypořádání společného jmění manželů.

K odpovědnosti účetních

Vedení účetnictví bývá typicky plněno na základě smlouvy o dílo, smlouvy o ekonomickém (daňovém) poradenství či podobně vymezené inominátní smlouvě.

Rozdíl mezi vadou softwaru a vlastností softwaru řešenou skrze SLA

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Nahlížení do spisu

Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva na spravedlivý proces. Z toho vyplývá, že je-li poslední z uvedených práv, tedy právo obviněného na obhajobu před soudem, jedním ze základních práv trestního řízení, pak právo nahlížet do spisu je esenciální složkou práva na obhajobu.

Spravedlivé rozdělení majetku pozůstalého mezi dědice

Po smrti zůstavitele (rodiče) se celé jeho jmění, tedy jak zůstavitelův majetek, tak i jeho dluhy, rozděluje mezi zůstavitelovi dědice (potomky). Může se však stát, že zůstavitel již za svého života zvýhodnil jednoho z nepominutelných dědiců tím, že na něj převedl svůj majetek či jeho část. Tímto problémem se zabývají ustanovení § 1660 a § 1661 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“).

K uplatnění nároku na náhradu škody po státu

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „ZONŠ“ dává možnost domáhat se náhrady škody způsobené státem při výkonu státní moci či náhrady škody způsobené územními samosprávnými celky při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti. Jmenovaný zákon rovněž umožňuje domáhat se též náhrady nemajetkové újmy, to vše za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem.

Spory z burzovních obchodů: když dojde k nepředpokládané události, která obchod zkomplikuje

Čtvrt století své existence si v květnu připomněl Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC). Vznikl v roce 1996, aby plnil roli arbitra obchodních sporů formou rozhodčího řízení. Součástí každé smlouvy ze sjednaného obchodu na ČMKB je rozhodčí doložka, v níž obě strany souhlasí s řešením případného sporu před burzou zřízeným rozhodčím soudem. Jen za posledních deset let byla sjednána u 67 000 kontraktů.

 Celý článek zde.

Rozhodují spory jiných, teď ale neshody mezi rozhodci budou muset řešit soudy

Rozhodčí soudy měly být levnější a hlavně rychlejší alternativou řešení sporů mezi podnikateli než klasické soudní pře. Místo toho ale rozhodci už delší dobu řeší spory sami mezi sebou, a to cestou právě soudních žalob. Ze statistik přitom vyplývá, že obliba rozhodčího řízení upadá, za posledních deset let klesla více než pětinásobně, a to i vlivem zákazu rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele