K podmínkám pro osvobození od soudních poplatků z pohledu judikatury

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona č. 549/1991 Sb., České národní rady o soudních poplatcích. Osvobození od soudních poplatků umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Osvobození od soudních poplatků je obecně upraveno v ust. § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Dle citovaného ustanovení platí, že předseda senátu může na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Pokud předseda senátu nerozhodne jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení, a to i se zpětnou účinností, avšak poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevrací.

V případě podání žádosti o osvobození od soudních poplatků je soud povinen zkoumat, zda jsou v daném případě naplněny zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. V případě, že by se těmito skutečnostmi soud nezabýval nebo se jimi zabýval nedostatečně a v důsledku neuhrazení soudního poplatku by došlo k zastavení řízení, mohlo by tím dojít k odepření práva na přístup k soudu žadatele. Při posuzování kritéria majetkových poměrů by pak soud měl vycházet z aktuálních reálných majetkových poměrů žadatele což dlouhodobě judikuje též Ústavní soud:

Porušením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je postup obecných soudů, které při rozhodování o osvobození od soudního poplatku nevychází z aktuálních, nýbrž z minulých nebo hypotetických budoucích majetkových poměrů žadatele; stejně toto právo porušuje požadavek na zaplacení soudního poplatku za řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí, které nepřiznává účastníkovi osvobození od soudního poplatku.“1)

Osvobození od soudních poplatků lze dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu přiznat rovněž právnické osobě - podnikateli. Při splnění ostatních předpokladů pro přiznání osvobození od soudního poplatku nelze právnické osobě - podnikateli osvobození od soudních poplatků odepřít pouze proto, že její objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti a že potud nese „podnikatelské“ nebo „hospodářské“ riziko. 2)

Ústavní soud rovněž judikoval postup soudu v případě, že by soud i po pečlivém zvážení všech okolností dospěl k tomu, že nejsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků:

„Podá-li si účastník návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, je správným postupem soudu, pokud tento, byť zčásti, tomuto návrhu nechce vyhovět, aby o něm nejprve rozhodl a znovu účastníka vyzval k zaplacení soudního poplatku či zbývající částky částečně prominutého soudního poplatku, a teprve pokud ani v této lhůtě účastník nezaplatí, může soud usnesením řízení zastavit.“ 3)

Pokud soud zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je tímto rozhodnutím soud vázán. Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků však může soud vyhovět v případě, že se u žadatele změní poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí.

V případě, že však po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde u žadatele ke změně poměrů, tak soud řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků zastaví pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. 4)

Ze shora citované judikatury vyplývá, že v případě posuzování splnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků je třeba, aby se soudy dostatečně zabývaly aktuální ekonomickou situací a majetkovými poměry žadatele. V případě, že by byla nedůvodně zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků, mohlo by dojít k závažnému procesnímu pochybení stran soudu, a to v podobě zásahu do práva na přístup k soudu dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

 

======================

1 Nález Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2603/17, ze dne 5. 12. 2017.
2 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013.
3 Nález Ústavního soudu Ústavní soud, II. ÚS 1138/15, 24. 8. 2016.
4 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013.

K zásadě rovnosti účastníků ve správním řízení

Zásada rovnosti jako jedno ze základních východisek pro vedení správního řízení, je zakotvena v § 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „SŘ.“) Formálními nedostatky při vedení správního řízení však často dochází k zásadnímu porušení této zásady, čímž může v konečném důsledku dojít k zatížení správního řízení vadou, jež zakládá nesprávné rozhodnutí ve věci. 

Veřejná komunikace coby předmět soukromoprávních vztahů

Obecné užívání pozemní komunikace, je zakotveno v části šesté, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), kdy konkrétně § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích definuje obecné užívání těchto prostranství v režimu veřejného prostranství tak, že veřejné komunikace smí užívat každý bezplatně a k obvyklým účelům, ke kterým jsou určeny.

Stanovení místní příslušnosti soudu při svěření dětí do společné péče rodičů

Správné stanovení místní příslušnosti soudu je základním předpokladem vedení soudního řízení a v soudní praxi by určení místní příslušnosti nemělo činit soudům ani advokátům žádné zásadní potíže.

K aplikaci moderačního práva na náhradu nákladů řízení

Náhrada nákladů soudního řízení je obecně upravena v ust. § 142 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Příspěvek státu na nájemné - „Covid – Nájemné“

Ministerstvo průmyslu a obchodu již zveřejnilo výzvu k podávání žádostí o podporu z dotačního programu COVID – Nájemné.

Dotace je určena pro podnikatele, kteří museli kvůli přijatým krizovým opatřením dočasně uzavřít své provozovny pro maloobchodní činnost a poskytování služeb zákazníkům v těchto provozovnách.

K vysvětlovací povinnosti manžela ohledně výběru finančních prostředků náležejících do SJM

Cílem tohoto článku je představení aktuální judikatury vztahující se k vysvětlovací povinnosti manžela v řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to ve vztahu k výběru a použití finančních prostředků náležejících do společného jmění manželů (dále také jen „SJM“).

K posuzování dobré víry v případě vydržení sousedního pozemku

Cílem tohoto článku je představení aktuální judikatury vztahující se k možnosti vydržení cizího pozemku v případě, kdy hranice mezi pozemky nejsou reálně vytyčeny nebo jsou vytyčeny chybně. Tento článek se nezabývá podmínkami pro žalobu na určení sporných hranic mezi pozemky, avšak směřuje na případy, kdy došlo k vytyčení hranic mezi pozemky a o průběhu těchto hranic není spor, avšak do doby, než k vytyčení hranic došlo, byly pozemky užívány v rozporu s těmito hranicemi pozemku.

Vláda schválila návrh novely zákona o kompenzačním bonusu pro s.r.o.

Vláda dne 4. 5. 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Schválení zákonů upravujících odklad nájemného z důvodu COVID-19

Dne 27. 4. 2020 již byly ve sbírce zákonů publikovány schválené zákony upravujících podmínky, za nichž nebudou moci pronajímatelé vypovědět nájem v případě, že bude nájemce v prodlení se splacením nájemného z důvodu epidemie koronaviru.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Informace pro spotřebitele