Možnost členů volených orgánů obchodních korporací zprostit se či omezit odpovědnost za jednání souvisejícím s výkonem funkce a za způsobenou újmu

V § 159 odst. 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) jsou stanoveny obecné požadavky na výkon funkce člena voleného orgánu právnické osoby. Člen voleného orgánu právnické osoby je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což v sobě zahrnuje povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Pro členy voleného orgánu obchodních korporací je pak dále rozvedena povinnost péče řádného hospodáře v § 51 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích („ZOK“), dle kterého: „pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“

Pokud člen voleného orgánu obchodní korporace nejedná s péčí řádného hospodáře a poruší tak svou povinnost, pak jej mimo jiné stíhají následující důsledky:

  • povinnost vydat obchodní korporaci prospěch, který daná osoba získala porušením péče řádného hospodáře.1) Tato povinnost se uplatní pouze za situace, kdy měl člen voleného orgánu z porušení péče řádného hospodáře prospěch, avšak není nutné, aby tím zároveň způsobil újmu obchodní korporaci,2)
  • povinnost nahradit vzniklou újmu (majetkovou příp. i nemajetkovou), a to nad rámec získaného prospěchu uvedeného v předchozím bodě tohoto článku,

V případě, že člen voleného orgánu, který způsobil obchodní korporaci škodu v souvislosti s porušením péče řádného hospodáře, tuto škodu nenahradí, ačkoli byl povinen ji nahradit a závazek k úhradě škody se stane splatným, nastupuje zde osobní ručení voleného člena orgánu vůči věřitelům právnické osoby. Osobní ručení je zde až do výše, v jaké danou škodu člen voleného orgánu obchodní korporaci neuhradil.3)

Samozřejmě kde není žalobce, tam není soudce. Výše uvedené se tedy uplatní pouze za situace, kdy je tu osoba domáhající se po členu voleného orgánu těchto nároků.

Jak je to ale s možnostmi členů volených orgánů z hlediska omezení či zproštění se za jednání související právě s výkonem funkce člena voleného orgánu a případné náhrady škody? Je možné tyto povinnosti smluvně omezit?

Tato otázka přichází v úvahu např. při zakládání obchodní korporace příp. změny zakladatelského právního jednání a nastavení podmínek či při vyjednávání o podmínkách smlouvy o výkonu funkce člena voleného orgánu nebo v případě fúzí a převodů akcií či obchodních podílů a s tím souvisejícím ukončením funkce dosavadních členů volených orgánů.

Zde je nutné rozlišovat omezení vztahující se k odpovědnosti člena voleného orgánu za výkon funkce v souladu s péčí řádného hospodáře a omezení vztahující se k náhradě újmy vzniklé při výkonu funkce člena voleného orgánu. Rovněž je zapotřebí zabývat se časovým hlediskem právního jednání, kterým dochází k výše uvedeným omezením.
Co se týká omezení odpovědnosti za řádný výkon funkce, pak právní jednání, které omezuje odpovědnost člena voleného orgánu je nicotné a takové omezení je vyloučeno ustanovením § 53 odst. 2 ZOK. Toto ustanovení směřuje z hlediska časového k jakémukoli omezujícímu jednání, tedy ať již bylo učiněno předem či následně.

Z hlediska časového je tak jednání omezující odpovědnost za řádný výkon funkce zakázáno jak předem, tak následně. U právního jednání omezujícího odpovědnost člena voleného orgánu k náhradě újmy, však musíme časové hledisko zohlednit a rozlišovat mezi jednáním omezujícím odpovědnost předem, tedy do budoucna a jednáním omezujícím odpovědnost následně.4)

Ust. § 2989 OZ stanoví: „nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.“

Výše uvedené zákonné ustanovení směřuje na právní jednání omezující odpovědnost k náhradě újmy předem, kdy taková právní jednání nejsou platná (jsou nicotná) za situace, že by se jednalo o újmu způsobenou hrubou nedbalostí nebo úmyslně, případně bylo takové právní jednání učiněno slabší stranou.

Pokud jde o právní jednání omezující odpovědnost k náhradě újmy následně, pak zde je situace odlišná v tom, že újma již vznikla a je možné jí případně vyčíslit. Jak se tedy obchodní korporace postaví ke vzniklé újmě a jak bude újmu řešit, je v její režii, stejně tak jako případné omezení této odpovědnosti.5) Ust. § 53 odst. 3 ZOK nabízí řešení vypořádání újmy způsobené členem voleného orgánu smlouvou mezi touto osobou a obchodní korporací, kdy je na stranách smlouvy, k jakému vypořádání dospějí. Taková smlouva o vypořádání však musí být odsouhlasena nejvyšším orgánem obchodní korporace přijatým alespoň 2/3 většinou hlasů všech společníků.

 ============

1) § 53 odst. 1 ZOK
2) Zákon o obchodních korporacích, 3. vydání, 2020, s. 179 - 183: I. Štenglová, B. Havel
3) § 159 odst. 3 OZ
4) Zákon o obchodních korporacích, 3. vydání, 2020, s. 179 - 183: I. Štenglová, B. Havel
5) PŘÍKAZSKÁ, Monika. Následky porušení povinností ze smlouvy o výkonu funkce a jejich vymáhání: limity odpovědnosti člena orgánu a limity smlouvy o vypořádání. Časopis pro právní vědu a praxi, 2017, č. 4, s. 613-624

 

Nepovolení nezbytné cesty pro hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovitosti žádajícího o povolení nezbytné cesty ve světle současné judikatury

Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je řízením, jež v případě vyhovění návrhu končí vydáním konstitutivního rozhodnutí, jelikož teprve jím je založen vztah mezi povinným a oprávněným. V řízení o povolení nezbytné cesty nelze rozhodnout mezitímním rozsudkem, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3477/2019 ze dne 23. 6. 2020.

Povinnost obecných soudů při posuzování kritérií střídavé péče

Obecné soudy při posuzování musí vycházet ze skutečnosti, že oba rodiče mají právo se na péči a výchově dítěte podílet stejnou měrou, což odpovídá právu dítěte na péči obou rodičů. Pokud je dítě svěřeno do péče pouze jednoho z nich, musí být nezletilému umožněn styk s druhým rodičem v takovém rozsahu, aby docházelo k co největšímu naplňování zásady rovné rodičovské péče.

Odpovědnost za osobu nebezpečných vlastností z pohledu pronajímatele

V občanském zákoníku nalezneme specifické situace, kdy bude osoba odpovědná nejen za způsobenou škodu, ale také za pouhé ohrožení, které vyvolala. Jako jeden z prvních případů odpovědnosti za ohrožení v českém právu byla zakotvena odpovědnost za zvlášť nebezpečné provozy, a to v občanském zákoníku z roku 1950.1) Občanský zákoník z roku 1964 potom tyto případy rozšířil o odpovědnost za dopravní prostředky a věci, které byly použity k plnění závazku.2) V roce 1991 pak byla zavedena také odpovědnost za ostatní provozy.3) Nový občanský zákoník zachoval a reformoval odpovědnost za nebezpečné nebo jiné provozy, za věci nebo budovy i za dopravní prostředky. Zároveň zavedl odpovědnost za zvířata, za výrobek dle směrnice 85/374/EHS a odpovědnost za nebezpečné osoby.4) Generální klauzule odpovědnosti za ohrožení tedy neexistuje, ale občanský zákoník uvádí výčet specifických situací, ve kterých osoba za ohrožení odpovídá.

K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu

Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.

Otázka právní kvalifikace vybržďování

Vybržďování jako jeden z agresivních způsobů řízení motorového vozidla spadá pod trestné činy v dopravě. Vybržďováním se rozumí náhlé a okolnostmi neodůvodněné úmyslné snížení rychlosti vozidla před jiným vozidlem.1) Podstatným znakem skutkové podstaty je úmysl pachatele směřující k vytrestání řidiče jedoucího za ním.2) Tento úmysl zpravidla nesměřuje ke způsobení dopravní nehody, škody na majetku či ohrožení zdraví, ale k přinucení poškozeného ke zpomalení.3) Vybržďování lze podřadit pod celou řadu skutkových podstat, které budou rozebrány níže.

Problematika vypořádání společných závazků v rámci vypořádání společného jmění manželů

Je běžnou praxí, že v rámci vypořádání společného jmění manželů, ať už před rozvodem manželství či po něm, dochází mezi manželi vedle vypořádání společného majetku, rovněž i k vypořádání společných závazků. Otázku vzniku společného závazku za trvání manželství nyní ponecháváme stranou a zaměříme se především na jeho vypořádání v rámci vypořádání společného jmění manželů.

K odpovědnosti účetních

Vedení účetnictví bývá typicky plněno na základě smlouvy o dílo, smlouvy o ekonomickém (daňovém) poradenství či podobně vymezené inominátní smlouvě.

Rozdíl mezi vadou softwaru a vlastností softwaru řešenou skrze SLA

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Nahlížení do spisu

Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva na spravedlivý proces. Z toho vyplývá, že je-li poslední z uvedených práv, tedy právo obviněného na obhajobu před soudem, jedním ze základních práv trestního řízení, pak právo nahlížet do spisu je esenciální složkou práva na obhajobu.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele