Odpovědnost za osobu nebezpečných vlastností z pohledu pronajímatele

Zvlášť zajímavý je pak institut odpovědnosti za osobu nebezpečných vlastností, který může být pro pronajímatele při nepečlivém výběru nájemce rizikovým. V § 2923 občanský zákoník stanoví, že „kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby.“5)

K naplnění skutkové podstaty je tak třeba existence osoby s nebezpečnými vlastnostmi a ujmutí se této osoby bez nutné potřeby, a to v „jinak“ chráněném místě. Výjimkou budou případy zákonné povinnosti k převzetí osoby, typicky se bude jednat o psychiatrické léčebny.6) Dále musí existovat z toho plynoucí ohrožení jiných osob, a to zásahem do právem chráněného statku, přičemž je třeba, aby zde byl nexus ohrožení a zavinění v podobě úmyslu vztahující se na ujmutí se osoby v jinak chráněném místě. Jak vyslovil ve svém rozsudku ze dne 26. ledna 2017 Nejvyšší soud, „jde vlastně o zvláštní případ prevenční povinnosti postavený do objektivní roviny, bez ohledu na zavinění a na porušení právní povinnosti, u nějž se ani nepředpokládá schopnost povinné osoby předvídat rozsah rizik ze strany osoby, která vykazuje potenciálně nebezpečné vlastnosti a jíž se ujala.“7)

Nebezpečnými vlastnostmi osoby se rozumí vlastnosti tělesné, duševní i charakterové. V současné době je relevantní například onemocnění nakažlivou nemocí, kdy za nebezpečnou vlastnost lze považovat onemocnění nemocí covid-19. Patřit sem budou ale i sklony k páchání trestné činnosti či zvláštní způsob života a z něho plynoucí, opakovaně prokázaný bezohledný či lhostejný vztah k majetku, který povede například ke zničení společných prostor bytu.8) U požadavku ujmutí se osoby, tedy poskytnutí útulku nebo svěření činnosti, se může jednat i o jednorázovou činnost. Tato činnost přitom může být jak faktická, tak formou právního jednání. Co se týče pojmu poskytnutí útulku, je zřejmé, že užitím pojmu „útulek“ chtěl zákonodárce rozšířit případy, na které se ustanovení bude vztahovat. Pronájem je pod tento pojem tedy bezpochyby podřaditelný. Za „jinak“ chráněné místo je pak považován takový prostor, kam by se osoba sama normálně jednoduše nedostala, tedy nejen byt, ale i sklep či jiné společné prostory. Ve způsobené škodě se přitom musí realizovat právě to nebezpečí, pro které je osoba považována za osobu s nebezpečnými vlastnostmi. Nebudou sem tedy spadat případy, kdy osoba sice způsobí škodu, ale učiní tak nezávisle na vlastnostech, které jí řadí pod osoby s nebezpečnými vlastnostmi.9)

Právním následkem je pak společná odpovědnost osoby s nebezpečnými vlastnostmi a toho, kdo se jí ujal, v případě nájmu tedy pronajímatele, případně výlučná odpovědnost pouze pronajímatele. Nelze se přitom odvolávat na přerušení kauzality. Dle důvodové zprávy se jedná o „klasickou culpa in eligendo, jejíž dosah je vzhledem k obecnému pojetí odpovědnosti za zaměstnance, zástupce či pomocníka i ke zvláštní úpravě povinnosti hradit škody vzniklé z provozní činnosti či jiných zvláštních příčin, omezen na případy zbývající, na jejichž praktické řešení platná právní úprava nepamatuje.“ Při solidární odpovědnosti bude poškozený logicky požadovat náhradu škody spíše právě po pronajímateli.10)

Otázkou je, co vše se bude řadit pod nebezpečné vlastnosti, o kterých má povinnost pronajímatel vědět. Vědomost je třeba posuzovat dle § 4 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jedná se tedy o „vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé.“ Pronajímatel si bezpochyby může vyžádat výpis z trestního rejstříku, zda mu přísluší právo vyžádat si například potvrzení o zdravotním stavu je však diskutabilní. Pokud jsou pronajímateli známy nebezpečné vlastnosti osoby, z důvodu ochrany před případnou povinností solidární náhrady škody je pro něj nejjednodušší potencionálního nájemce odmítnout. Vyloučit odpovědnost za nebezpečné vlastnosti nájemce totiž nelze.

Proti právu pronajímatele na odmítnutí nájemce z důvodu nebezpečných vlastností stojí právo osoby s nebezpečnými vlastnostmi na bydlení. Ačkoli Listina základních práv a svobod výslovně právo na bydlení mezi vyhlášenými sociálními právy neuvádí, je toto právo zakotveno v mezinárodních smlouvách11) , přičemž jak vyslovil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 21. června 2000, „v souladu s ustáleným principem jsou ústavní a smluvní katalogy lidských práv komplementární a působí ve vzájemné harmonii.“12) Pokud lze právo na bydlení zařadit pod ústavní práva, nabízí se otázka, zda a kdy je přiměřené požadovat po pronajímateli vědomé poskytnutí pronájmu osobě s nebezpečnými vlastnostmi, jakožto zda bude v těchto případech odpovědný solidárně, nebo zda by neměl odpovědnost přebrat stát.13) Tento konflikt by mohl činit potíže zejména v souvislosti s připravovaným zákonem o sociálním bydlení.

 

==========

1) § 351 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník.
2) § 421a a § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
3) § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4) §2923 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
5) Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, č. 89/2012 Dz.
6) KOTULA, Jan, DOHNAL, Jakub a VÍTOVÁ, Blanka. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. Komentář k § 2894 až § 2971. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2015.
7) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 755/2015.
8) KŘEČEK, Stanislav. Nebezpeční lidé mezi námi – k ustanovení § 2923 o. z.. Bulletin advokacie, 2015, č. 6, s. 38-39.
9) BEZOUŠKA, Petr. § 2923 Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1599, marg. č. 4.
10) KŘEČEK, Stanislav. Nebezpeční lidé mezi námi – k ustanovení § 2923 o. z.. Bulletin advokacie, 2015, č. 6, s. 38-39.
11) Čl. 11 odst. 1 vyhlášky č. 120/1976 Sb., Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.; Čl. 16 sdělení č. 14/2000 Sb. m. s., Ministerstva zahraničních věcí o Evropské sociální chartě.
12) Nález č. 231/2000 Sb., Ústavního soudu ze dne 21. června 2000 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.
13) KŘEČEK, Stanislav. Nebezpeční lidé mezi námi – k ustanovení § 2923 o. z.. Bulletin advokacie, 2015, č. 6, s. 38-39.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele