Jelikož je vyloučení ze společnosti (případně družstva) krajním řešením, musí být společníku (členu družstva) nejprve dána možnost, aby své povinnosti (jejichž neplnění může být důvodem vyloučení ze společnosti či družstva) splnil alespoň dodatečně. Současně musí být upozorněn na možný následek, bude-li v porušování svých (konkrétně vymezených) povinností nadále pokračovat.

Určení úhrady za zdravotní péči na základě bodového hodnocení zdravotních výkonů vychází ze skutečně poskytnutých (provedených) výkonů zdravotní péče a z jejich bodového ohodnocení, v němž se promítají typové nároky na personální, technické a věcné vybavení jednotlivých zdravotnických odborností.

Z principu loajality plyne, že jednou z povinností společníka při převodu obchodního podílu je, aby převodem obchodního podílu neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti, resp. aby právo převést obchodní podíl nezneužil k obejití povinností, jež by mu jinak plynuly z případné likvidace či prohlášení konkurzu na majetek společnosti.

Hranici mezi tím, kdy již jde o škodlivý projev chování, není snadné vždy jednoznačně stanovit a k jejímu překročení může často dojít nenápadným způsobem, kdy pronásledování oběti postupně nabývá na intenzitě a teprve od určitého okamžiku se pro ni stává skutečně nebezpečným.

Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně (§ 544 odst. 2 obč. zák.). Není-li ujednání o smluvní pokutě řádně dojednáno písemně, je nutné takové ujednání považovat za neplatné (§ 40 odst. 1 obč. zák.).

Dopravce podle článku 3 Úmluvy CMR, který je nutno vykládat ve spojení s článkem 29 Úmluvy CMR, odpovídá za jednání a opomenutí svých zástupců, pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije při provádění přepravy, stejně tak jako za jednání a opomenutí zástupců, pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije jeho poddopravce i případný poddopravce tohoto poddopravce.

Odvolací soud v daném případě akcentoval i jednoznačnou judikaturu Ústavního soudu, vyjádřenou v jeho četných rozhodnutích (viz např. nález spi. zn. III. ÚS 1206/09 z 23. 2. 2010, spi. zn. I. ÚS 48/04 z 27. 1. 2005, usnesení sp. zn. I. ÚS 1653/10 z 5. 10. 2011 a četná rozhodnutí další).

Část odborné veřejnosti se shoduje na tom, že ZOK je v oblasti odpovědnosti statutárních orgánů krokem dopředu. Autoři zákona v tomto ohledu vyzdvihují přednosti ZOK jako zákona, který chrání statutární orgán, pokud jsou dodrženy parametry rozumného obchodního jednání.

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (nyní porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Při ocenění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé (tržní) ceny tohoto podílu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout. Jestliže však obvyklou (tržní) cenu není možné zjistit, je na soudním znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije.