Je právnická osoba oprávněná k podnikání, která provozuje nevýrobní činnost, ex lege povinna třídit jakožto původce odpadů vyprodukovaný odpad?

Je možné, aby zaměstnavatel nařídil zaměstnanci po dobu trvání bezpečnostní přestávky v práci z důvodu vystavení zaměstnance hluku překračujícímu přípustný expoziční limit, výkon jiné práce v rámci druhu práce sjednaném v pracovní smlouvě?

Sjednání místa výkonu práce jako jedné z povinných náležitostí pracovní smlouvy má vyjadřovat, v jakém místě nebo v jakých místech může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat výkon práce. Způsob sjednání místa výkonu práce a šíře tohoto místa je pak věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Strany jsou při sjednávání omezovány pouze tím, že ujednání v pracovní smlouvě musí být vždy určité, nejsou však omezovány rozsahem sjednaného místa. Zákon č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, Zákoník práce, zde nijak nelimituje smluvní volnost.

Nový zákon o obchodních korporacích zavádí pro akciové společnosti možnost tzv. monistického systému vnitřní struktury. V tomto modelu se namísto představenstva a dozorčí rady zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zvolený systém je potom zakotven ve stanovách společnosti a v průběhu existence společnosti jej lze změnit. V případě pochybností o tom, jaký systém byl zvolen, se má za to, že byl zvolen systém dualistický, tj. klasický model představenstvo + dozorčí rada.

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), účinnou od 5. 1. 2012, došlo k vymezení nové zákonné povinnosti pro každou právnickou a fyzickou osobu mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Pro úplnost si dovolíme doplnit, že ustanovení § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nařizuje, aby zaměstnavatel zaměstnávající cizince měl na pracovišti k dispozici též doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince na území České republiky.

Právním základem pro možnost uplatnění nároku na náhradu škody způsobené průtahy v řízení je zákon č. 82/1992 Sb., který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 uvedeného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem se rozumí také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.

S účinností od 1.4.2012 se nezletilému pacientovi poskytují zdravotní služby se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však nezbytné zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se. Pokud nezletilý pacient vyjádří svůj názor, provede se o této skutečnosti záznam do zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace se uvede taktéž důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn. (viz. ust. § 35 odst. 1 ZZS)

Pojem „závislá práce“ je definován v zákoníku práce již od jeho vstupu v účinnost, t.j. od 1.1 2007. V zákoníku práce je rovněž již od počátku jeho účinnosti zakotveno pravidlo, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, a to v pracovním poměru či v právním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce (nestanoví-li zvláštní předpisy jinak).

V běžné praxi se velice často stává, že společnost, která se ocitá ve finančních problémech, prohospodaří svůj majetek, tj. dojde k výraznému nepoměru mezi závazky společnosti a jejím majetkem, a až následně podá insolvenční návrh.

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“), tj. zákonem č. 1/2012 Sb., došlo s účinností od 5.1.2012 k nové právní úpravě odpovědnosti právnických nebo fyzických osob, které by umožnily cizinci výkon nelegální práce, nebo které by poskytly v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby, anebo jako jejich prostředník, a to ve formě ručení.