Autorská práva k softwarovému dílu vytvořenému zaměstnancem

 

Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě a zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Pro obě skupiny těchto práv autorský zákon stanoví, že se jich autor nemůže vzdát a že jsou nepřevoditelná.

Mezi práva osobnostní patří např. právo osobovat si autorství, rozhodnout o jeho zveřejnění, rozhodnout o tom, jakým způsobem bude uváděn jako autor apod.

Práva majetková jsou právy s ekonomickým významem, nejvýznamnějším z nich je právo dílo užít, které v sobě zahrnuje zejména:

a) právo na rozmnožování díla

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla

e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla

f) právo na sdělování díla veřejnosti

Autor díla má rovněž právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva dílo užít. Bez udělení oprávnění může jiná osoba dílo užít jen v omezeném okruhu zákonem stanovených případů tzv. zákonné licence. Poskytnutím oprávnění právo užít autorovo právo nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Smlouva, kterou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, je ve smyslu § 46 zákona smlouvou licenční.

Autorský zákon obsahuje speciální úpravu výkonu majetkových práv pro případy, kdy autor vytvořil dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Jedná se o tzv. zaměstnanecká díla a zákon je upravuje v § 58.

Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková právak takovému dílu. V případě počítačových programů platí, že tímto režimem se řídí i díla, která byla vytvořena na objednávku – na základě smlouvy o dílo apod.

Zákon tedy reflektuje skutečnost, že autorův osobní přínos do vytvoření počítačového programu je jen částí celkových nákladů s vytvořením díla spojených. Na tvorbě počítačových programů se finančně, personálně, organizačně a technicky značnou měrou podílí subjekty, které nelze považovat za autory, nicméně bez jejich přispění by ke vzniku díla zřejmě nedošlo.

Výkonem výlučných majetkových práv se zde rozumí oprávnění být nositelem práv a povinností vyplývajících z hospodářského využití díla, tj. zejména oprávnění dílo sám užít, udělovat třetím osobám licenci k užití díla, včetně práva sublicence a postoupení licence a pobírat užitky z výkonu těchto děl. Zaměstnavatel je rovněž sám aktivně věcně legitimován k ochraně autorských práv k zaměstnaneckému dílu v rozsahu stanoveném autorským zákonem (zejména domáhat se zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování dílaveřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy apod.).

Autorem díla zůstává i nadále zůstává zaměstnanec, jeho osobnostní práva zůstávají nedotčena (vyjma zákonné domněnky, že autor svolil k jeho zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem).

Oprávnění zaměstnavatele k výkonu majetkových práv není dotčeno ukončením pracovněprávního vztahu. Převést oprávnění výkonu majetkových práv na třetí osobu však může jen se souhlasem autora. Na zaměstnance-autora výkon těchto práv přechází pouze v případě smrti zaměstnavatele nebo zániku bez právního nástupce. Pro případ, že by zaměstnavatel majetková práva reálně nevykonával, nebo vykonával nedostatečně, má autor právo požadovat , aby mu zaměstnavatel udělil licenci.

Zvláštní pravidlo je stanoveno pro odměnu zaměstnance za vytvoření zaměstnaneckého díla. Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému díla a významu takového díla. Toto ustanovení se však dle výslovného ustanovení autorského zákona na počítačové programy nepoužije.

Právní úprava zaměstnaneckého díla je veskrze dispozitivního charakteru, proto je možné vzájemná práva a povinnosti smluvně upravit jiným způsobem.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele