Alkohol na pracovišti

 

S ohledem na výše uvedené je v českém pracovním právu explicitně upravena povinnost zaměstnance podrobit se zjištění, zda se zaměstnanec nachází, popř. nenachází, pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zákoník práce určuje také, že se tak má stát na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem. Obecně je tak zaměstnavatelům dána možnost stanovit vnitřním předpisem (pokynem, směrnicí, popř. pracovním řádem) seznam vedoucích zaměstnanců, kteří jsou oprávněni vyzvat zaměstnance, aby se podrobil takovému zjištění přítomnosti alkoholu nebo návykových látek v těle. Podmínkou však je, že se vždy musí jednat o vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, tak jak je vymezen a definován v ust. § 11 odst. 4 zákoníku práce (tj. „Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.“). Pokud byla v konkrétním případě písemně ustanovena komise a příslušný dokument byl vyvěšen na informační tabuli, za předpokladu, že alespoň jedním z členů ustanovené komise byl vedoucí zaměstnanec.Vzhledem k tomu, že se o odmítnutí kontroly na přítomnost alkoholu sepsal zápis a komise byla vícečlenná, je dle našeho názoru dostatečně ošetřeno i případné dokazování pro případ řešení sporu soudní cestou.

Tedy takovéto odmítnutí výzvy k provedení zkoušky na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky představuje porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, konkrétně porušení ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce. Takováto situace pak podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce zakládá zaměstnavateli důvod výpovědi a potažmo i důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

Bohužel rozhodnutí, jestli v takovém případě dá zaměstnavatel výpověď, nebo okamžitě zruší se zaměstnancem pracovní poměr pro porušení povinnost zvlášť hrubým způsobem, je věcí posouzení okolností případu. Jak vyplývá z judikatury (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, č.j. 21 Cdo 379/2000, ze dne 6.2.2001), soudy posuzují jednotlivé případy z hlediska časové, místné a věcné souvztažnosti. Zejména přihlédnou k tomu, o jakého zaměstnance se jedná, jaké je jeho postavení a pracovní úkoly, jestli svým jednáním mohl ohrozit život svůj nebo ostatních spoluzaměstnanců nebo jiných osob, zda se jedná o ojedinělé porušení nebo opakované jednání apod. Současně, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, č.j. 21 Cdo 1228/99, ze dne 19.1.2000 je nutné mít na paměti, že při hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance.

V případě rozhodnutí zaměstnavatele o okamžitém zrušení pracovního poměru s tímto zaměstnancem, bylo by vhodné zajistit si případné svědky, kteří by Vám dosvědčili, že kontrola konkrétního zaměstnance byla oprávněná a že skutečně jevil známky opilosti. Od nich bychom doporučovali vyžádat si podepsání čestného prohlášení, ve kterém bude vylíčeno, z jakého důvodu se domnívali, že je daný zaměstnanec pod vlivem alkoholu, včetně přesného vymezení času, kdy k této události došlo. Domníváme, se že v takovém případě, by bylo případné riziko neúspěchu eliminováno.

crypto efefef background seda

 

© 2019 REZNICEK & CO, All Rights Reserved   |   Zásady zpracování osobních údajů   |   Povinnosti advokáta ve vztahu k AML  |  Informace pro spotřebitele