O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (nyní porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří porušení pracovní kázně, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost.

Při ocenění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé (tržní) ceny tohoto podílu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout. Jestliže však obvyklou (tržní) cenu není možné zjistit, je na soudním znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije.

Porušení manželské věrnosti je ve smyslu § 96 odst. 2 ZOR důvodem pro nepřiznání výživného manželovi, jemuž by jinak na toto výživné vznikl nárok; skutečnost, že druhý manžel rovněž a ještě dříve porušil manželskou věrnost, odepření výživného nemůže ovlivnit. Krajský soud v Ústí nad Labem, 10 Co 150/2004, [SR 7/2005 str.267]

Tím, že jeden z rozvedených manželů užívá výhradně věc z dosud nevypořádaného SJM, nedochází k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor druhého z manželů.

Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje "boj o dítě", případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.

Dne 5. 2. 2014 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o civilním letectví, živnostenského zákona a dalších zákonů.

Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů je jednou ze stěžejních zásad rozpočtového práva. Jde o hlavní zásadu rozpočtové politiky^[1], jejíž podstatou je vyrovnanost příjmové a výdajové stránky každého jednotlivého veřejného rozpočtu. V moderních evropských dějinách se s ní bylo možné setkat již v 17. století, kdy se uplatňovala jako tzv. „zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu“^[2], které spočívalo v tom, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze za války.

V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací civilního práva nabývá 1.1.2014 účinnosti nejen nový občanský zákoník, ale také zákon č.90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a družstvech („zákon o obchodních korporacích“, „ZOK“). Tento předpis ruší a nahrazuje právní úpravu obchodních společností dosud obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Zákon o obchodních korporacích se tak stává novým základním předpisem, který upravuje existenci a právní aspekty fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývány obchodními korporacemi).

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva účinnou od 1.1.2014 dochází rovněž ke změnám týkajícím se osobní odpovědnosti jednatelů společností s ručením omezeným za jednání související s výkonem jejich funkce.

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské¹, které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční² a evropské.