Výživné lze obecně charakterizovat jako vyživovací povinnost rodičů k dětem a tomu odpovídající právo dítěte, ať už zletilého či nezletilého, být vyživován, a to až do doby než je schopno se samo živit. Rodičům tak jejich vyživovací povinnost nekončí dosažením 26 let věku dítěte, jak by se mohlo zdát, ale lze ho oprávněně přiznat i po dosažení této věkové hranice. Oproti tomu však je třeba uvést, že nejsou-li pro přiznání výživného naplněny veškeré zákonné podmínky, výživné nelze přiznat, přičemž není rozhodující, zda se jedná o dítě zletilé či nezletilé.

Slovní spojení „veřejné zakázky“ je v dnešní době se často opakující v různých souvislostech. Co jsou to veřejné zakázky a kdy jde o veřejnou zakázku, ale není ve všech případech zřejmé. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, je potřebné, aby bylo dodržováno zásad stanovených pro veřejné zakázky, aby bylo možné mít lepší přehled o způsobu výběru nejvhodnější nabídky a v neposlední řadě to, aby bylo možné přezkoumat dodatečně celý průběh řízení. Poměrně specifická oblast veřejných zakázek je právně ošetřena primárně zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále „ZVZ“), ve znění pozdějších předpisů.

Ačkoli Internet - největší informační fenomén v historii se do České republiky dostal již na počátku 90. let 20. Století, a potřeba internetové prezentace neustále roste, není dodnes problematika doménového squatiingu v České republice příliš známá, přestože by si vzhledem ke vzrůstajícímu počtu případů tohoto spekulantství, jakož i ke skutečnosti, že doménové jméno představuje prakticky nevyčíslitelnou ekonomickou i marketingovou hodnotu, zasloužila nemalou pozornost a neměla by se v žádném případě podceňovat.

Střídavá péče, v současné době velmi diskutované téma, jenž na sebe díky nedávné judikatuře Ústavního soudu, strhlo nemalou pozornost napříč celou veřejností. Na jedné straně vzrůstající naděje otců, na prosazení svého práva podílet se rovnou měrou na péči o své děti, na druhé straně pak obava matek z omezení jejich výlučné péče. Tento dlouhodobě vlekoucí se souboj práv obou rodičů, o to kdo se bude podílet větší měrou na péči a výchově dětí, se tak Ústavní soud pokusil v rámci své nejnovější judikatury jednou pro vždy vyřešit. Není to právo otce a ani právo matky, ve prospěch kterého by měly obecné soudy dle názoru Ústavního soudu rozhodovat, nýbrž primární zájem dítěte, který spočívá v právu dítěte na péči obou rodičů.

Specifika nabývání majetku od právnických osob spočívající zejména v problematice zastoupení obchodní společnosti, jako právnické osoby, oprávněnou osobou fyzickou a omezeném ručení společníků, resp. akcionářů, je nutné brát v potaz i poté, co v platnost i účinnost vstoupila nová zákonná úprava. Aktuální soukromoprávní kodifikace, sestávající se z občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích ovšem stanoví nová pravidla pro obchodní transakce mezi obchodní korporací a jejími společníky.

Ústavní soud rozhodoval dne 7. října 2014 v řízení pod sp.zn. Pl. ÚS 39/13 o návrhu Okresního soudu v Chrudimi, na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Napadené ustanovení bylo podle navrhovatele v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť někteří úspěšní účastníci řízení jsou povinni prokazovat, jaké hotové výdaje jim v řízení vznikly, naopak jiní jsou tohoto břemene zbaveni, stačí, že náklady uplatní paušálně na základě normativně založeného předpokladu, že s procesním úkonem jsou pravidelně spojeny hotové výdaje ve výši 300 Kč.

Otázka možnosti monitoringu kvality práce je jedním z aspektů, které musí každý zaměstnavatel zakomponovat do své obchodní strategie. Ačkoliv je v poslední době obvyklé medializovat případy extrémního zasahování do práv zaměstnanců, lze předpokládat, že drtivá většina zaměstnavatelů nemá zájem na posledních novinkách ze života zaměstnanců, ale pouze na dodržování pracovního řádu, bezpečnosti a ochraně zaměstnavatele, zaměstnanců samotných a jejich majetku.

Českou advokátní komoru nelze jakýmkoliv způsobem nutit k vydání věcí zajištěných v rámci domovní prohlídky v bytě advokáta, které podléhají režimu mlčenlivosti advokáta.

Nejvyšší správní soud má totiž za to, že čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, podle něhož je soudce vázán zákonem, je nutno vykládat v širším smyslu tak, že soudce je vázán právem. Vázanost právem přitom neznamená toliko vázanost zákonem ve smyslu formálním, nýbrž i vázanost ostatními prameny práva včetně např. právních principů a také právních precedentů.

Kompenzace bolesti

Ve vztahu ke kompenzaci bolesti byl Metodikou v principu převzat bodový systém zrušené náhradové vyhlášky, tedy etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání v souvislosti se zásahy do zdraví.