Porušení manželské věrnosti je ve smyslu § 96 odst. 2 ZOR důvodem pro nepřiznání výživného manželovi, jemuž by jinak na toto výživné vznikl nárok; skutečnost, že druhý manžel rovněž a ještě dříve porušil manželskou věrnost, odepření výživného nemůže ovlivnit. Krajský soud v Ústí nad Labem, 10 Co 150/2004, [SR 7/2005 str.267]

Tím, že jeden z rozvedených manželů užívá výhradně věc z dosud nevypořádaného SJM, nedochází k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor druhého z manželů.

Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje "boj o dítě", případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.

Dne 5. 2. 2014 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o civilním letectví, živnostenského zákona a dalších zákonů.

Zásada vyrovnanosti veřejných rozpočtů je jednou ze stěžejních zásad rozpočtového práva. Jde o hlavní zásadu rozpočtové politiky^[1], jejíž podstatou je vyrovnanost příjmové a výdajové stránky každého jednotlivého veřejného rozpočtu. V moderních evropských dějinách se s ní bylo možné setkat již v 17. století, kdy se uplatňovala jako tzv. „zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu“^[2], které spočívalo v tom, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze za války.

V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací civilního práva nabývá 1.1.2014 účinnosti nejen nový občanský zákoník, ale také zákon č.90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a družstvech („zákon o obchodních korporacích“, „ZOK“). Tento předpis ruší a nahrazuje právní úpravu obchodních společností dosud obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Zákon o obchodních korporacích se tak stává novým základním předpisem, který upravuje existenci a právní aspekty fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývány obchodními korporacemi).

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva účinnou od 1.1.2014 dochází rovněž ke změnám týkajícím se osobní odpovědnosti jednatelů společností s ručením omezeným za jednání související s výkonem jejich funkce.

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské¹, které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční² a evropské.

Právní vztahy upravující mezinárodní silniční přepravu zboží jsou upraveny přednostně mezinárodní právní úpravou a vnitrostátní právní předpisy se použijí podpůrně pouze tam, kde to mezinárodní právní normy dovolují nebo kde sami danou oblast neupravují. Základní právní předpis platný pro úpravu mezinárodní silniční přepravu zboží je Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, zkráceně Úmluva CMR.

Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, dále jen transplantační zákon, je komplexní úpravou právních vztahů, jež byly dříve regulovány vícero právními normami. ^[1] Dále je tato zákonná úprava inspirována a koncipována v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny z roku 1997..^[2]