ve kterém dal za pravdu stěžovateli, že právo na účinné vyšetřování zahrnuje i tzv. „dodatečné účinné vyšetřování“ možného pochybení zasahujících policistů, a to i mimo rámec trestního řízení. Otec jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK se domáhal nahlédnutí do spisu GIBS k šetření postupu policie, což mu bylo odepřeno. Soud dospěl k závěru, že tím byla porušena jeho základní práva, a GIBS přikázal spis zpřístupnit, s možností chránit utajované informace. Zdůraznil, že účinné vyšetřování musí být transparentní a zahrnovat zapojení pozůstalých, i když pachatel zemřel a trestní řízení nebylo zahájeno.

Ústavní soud v nálezu ze dne 16.4.2025, sp. zn. Pl. ÚS 33/24, rozhodl, že obec může v jednom období vybírat pouze jeden typ poplatku za odpady – buď za obecní systém, nebo za odkládání odpadu z nemovitosti. Nelze je kombinovat ani formou úlev ve vyhlášce, která by tuto hranici stírala. Soud tak potvrdil nutnost dodržování zákonného rámce a právní jistoty.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18.8.2025 sp. zn. III. ÚS 1499/25 zabýval případem, kdy otec ve výkonu trestu odmítl jmenování prarodičů svého syna (u nichž je nezletilý v pěstounské péči) jako opatrovníků pro správu jmění nezletilého po jeho zesnulé matce. Obecný soud proto ustanovil opatrovníkem nezletilého město Brno. Ústavní soud však zdůraznil, že při výkladu § 931 občanského zákoníku musí soudy vždy zkoumat, zda rodič své právo negativní volby neuplatňuje v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.

Sjednáním smluvní pokuty se věřitel vzdává náhrady škody za porušení dané povinnosti. Výslovně to stanoví § 2050 občanského zákoníku: „Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.“

Ústavní soud posuzoval situaci stěžovatele, který se dlouhodobě nevídá se svými dětmi, přestože způsob styku a předávání v rámci střídové péče byl stanoven soudními rozhodnutími. Podle Ústavního soudu mají obecné soudy povinnost zajistit i faktický výkon těchto rozhodnutí. Soudy svou nečinností porušily právo stěžovatele na rodinný život a právo na péči o dítě a jeho výchovu.

Prospěch má ten, kdo nemovitost využívá, aniž by cokoliv platil – jeho majetek se nezmenšuje, přestože by za normálních okolností musel hradit nájem.