Právní poznání v praxi

Senát schválil novelu občanského zákoníku a dalších zákonů, která zásadně zjednodušuje rozvody a úpravu péče o děti. Pokud ji podepíše prezident, začne platit od 1. 1. 2026.

Ústavní soud posuzoval situaci stěžovatele, který se dlouhodobě nevídá se svými dětmi, přestože způsob styku a předávání v rámci střídové péče byl stanoven soudními rozhodnutími. Podle Ústavního soudu mají obecné soudy povinnost zajistit i faktický výkon těchto rozhodnutí. Soudy svou nečinností porušily právo stěžovatele na rodinný život a právo na péči o dítě a jeho výchovu.

Prospěch má ten, kdo nemovitost využívá, aniž by cokoliv platil – jeho majetek se nezmenšuje, přestože by za normálních okolností musel hradit nájem.

Sjednáním smluvní pokuty se věřitel vzdává náhrady škody za porušení dané povinnosti. Výslovně to stanoví § 2050 občanského zákoníku: „Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.“

Ústavní soud v nálezu ze dne 16.4.2025, sp. zn. Pl. ÚS 33/24, rozhodl, že obec může v jednom období vybírat pouze jeden typ poplatku za odpady – buď za obecní systém, nebo za odkládání odpadu z nemovitosti. Nelze je kombinovat ani formou úlev ve vyhlášce, která by tuto hranici stírala. Soud tak potvrdil nutnost dodržování zákonného rámce a právní jistoty.

ve kterém dal za pravdu stěžovateli, že právo na účinné vyšetřování zahrnuje i tzv. „dodatečné účinné vyšetřování“ možného pochybení zasahujících policistů, a to i mimo rámec trestního řízení. Otec jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK se domáhal nahlédnutí do spisu GIBS k šetření postupu policie, což mu bylo odepřeno. Soud dospěl k závěru, že tím byla porušena jeho základní práva, a GIBS přikázal spis zpřístupnit, s možností chránit utajované informace. Zdůraznil, že účinné vyšetřování musí být transparentní a zahrnovat zapojení pozůstalých, i když pachatel zemřel a trestní řízení nebylo zahájeno.