Nezaplacená odměna personální agentuře: soud odmítl obranné argumenty klienta

Okresní soud v Třebíči se nedávno zabýval případem, který zásadně připomíná podnikatelům jednu základní pravdu: uzavřená smlouva zavazuje, a to i tehdy, když se vám její podmínky zpětně nelíbí. Žalovaná společnost se pokusila vyhnout zaplacení téměř 300 000 Kč za zprostředkované zaměstnance pomocí kreativních právních argumentů – neuspěla ani s jedním.

Příběh začíná zdánlivě nevinně. Výrobní firma potřebovala elektromechaniky a frézaře. Obrátila se na personální agenturu, která jí měla za sjednanou odměnu – typicky násobek hrubé měsíční mzdy kandidáta – vyhledat vhodné uchazeče. Smlouva byla uzavřena, kandidáti nalezeni, pracovní smlouvy podepsány. Pak ale přišel problém: firma nezaplatila.

Kreativní obrana, která neobstála

Žalovaná firma vytáhla z rukávu hned několik argumentů. Prvním bylo tvrzení, že se s agenturou ústně dohodla na započtení pohledávek. Jednatel firmy totiž dříve zaplatil agenturu za kandidáta, který nakonec do práce nenastoupil. Logicky tedy chtěl tyto peníze "přehodit" na úhradu jiných faktur. Problém? K žádné takové dohodě prokazatelně nedošlo.

Z dokazování vyplynulo, že jednatel firmy sice komunikoval se zaměstnankyní agentury, ta mu však pouze sdělila, že "to předá" a že bude muset kontaktovat ještě další osobu. Soud jasně konstatoval, že mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nabídky nejsou. Nestačí, že vám někdo řekne "připravím to" – dokud nedojde k výslovnému souhlasu oprávněné osoby, žádná dohoda nevzniká.

Pikantní na celé věci bylo, že firma ještě půl roku po údajném "zápočtu" vesele hradila splátky právě na tu fakturu, která měla být už dávno započtena. Těžko si lze představit přesvědčivější důkaz o tom, že žádná dohoda neexistovala.

Druhý argument se týkal formulářové povahy smlouvy a údajně nevýhodných podmínek pro slabší smluvní stranu. Firma tvrdila, že nemohla ovlivnit obsah smlouvy a že ustanovení o garancích a úrocích z prodlení jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud však tento argument smetl ze stolu s poukazem na to, že obě strany jsou podnikatelé a že firma měla po celou dobu možnost smlouvu kdykoli vypovědět. Pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela služby agentury využívat.

Třetí pokus se týkal samotné garanční doby. Firma argumentovala, že dva ze tří zprostředkovaných zaměstnanců odešli ve zkušební době, a proto by měla mít nárok na vrácení odměny. Jenže smlouva jasně stanovila podmínky pro uplatnění garance: zaměstnanec musel odejít z konkrétních důvodů uvedených v zákoníku práce, firma musela včas a řádně zaplatit odměnu a do deseti dnů písemně oznámit ukončení pracovního poměru. Nic z toho firma nesplnila.

Praktické poučení pro podnikatele

Tento případ nabízí několik cenných lekcí. Za prvé, ústní dohody v obchodním styku jsou extrémně rizikové. Pokud chcete měnit podmínky smlouvy nebo provést zápočet pohledávek, vždy trvejte na písemném potvrzení od osoby, která je k tomu oprávněná. "Připravím to" od řadové zaměstnankyně nestačí.

Za druhé, čtěte smlouvy před podpisem, ne až když vznikne problém. Argumenty typu "nevěděl jsem, že tam takové ustanovení je" nebo "nemohl jsem obsah ovlivnit" před soudem neobstojí, obzvláště mezi podnikateli. Soudy vycházejí z premisy, že profesionálové vědí, co podepisují.

Za třetí, včasná komunikace řeší většinu problémů. Kdyby firma ihned po zjištění, že kandidát nenastoupil, řešila situaci oficiální cestou místo spoléhání na neformální přísliby, mohla ušetřit nejen peníze, ale i nervy spojené se soudním sporem.

Soud nakonec žalobě v plném rozsahu vyhověl. Firma musí zaplatit nejen dlužnou odměnu přesahující 287 000 Kč, ale také smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně, paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním a pochopitelně náklady řízení. Z původní snahy ušetřit se stala výrazně dražší záležitost, než kdyby firma jednoduše zaplatila včas.

Rozhodnutí jasně ukazuje, že české soudy respektují smluvní svobodu a očekávají od podnikatelů, že budou dodržovat své závazky. Kreativní právní argumenty mohou někdy uspět, ale spoléhat se na ně místo řádného plnění smlouvy je hra s ohněm.

Zdroj: Okresní soud v Třebíči, 7 C 8/2025-68