Kdy vám zaměstnavatel musí platit i za čekání na vyšetření po pracovním úrazu?

Okresní soud v Trutnově se nedávno zabýval případem, který zásadně mění pohled na to, jak dlouho může zaměstnavatel odpovídat za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu. Rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky pro každého zaměstnavatele, který se domnívá, že jeho odpovědnost končí okamžikem, kdy pojišťovna uzná pouze minimální dobu léčení.

Případ se týkal dělníka dřevovýroby, který si v říjnu 2022 při práci vyvrtl a natáhl pravé zápěstí. Na první pohled banální úraz – podvrtnutí zápěstí. Jenže zdravotní komplikace přetrvávaly měsíce. Zaměstnanec musel absolvovat CT vyšetření, magnetickou rezonanci a nakonec artroskopii. Problém? Čekací doby na specializovaná vyšetření jsou v českém zdravotnictví notoricky dlouhé. A právě v této době vznikl spor o peníze.

Pojišťovna uznala minimum, soud viděl víc

Zaměstnavatelova pojišťovna se opřela o znalecký posudek, podle kterého lze u tohoto typu úrazu akceptovat pracovní neschopnost maximálně dva měsíce po úrazu a dva měsíce po artroskopii. Vše ostatní označila za léčbu obecného onemocnění – degenerativních změn, které s úrazem prý nesouvisely. Zaplatila tedy jen zlomek požadované náhrady.

Zaměstnanec ale namítal logický argument: pokud pojišťovna uznala artroskopii jako zákrok v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, nemůže současně tvrdit, že období čekání na tuto operaci s úrazem nesouvisí. Buď jedno, nebo druhé.

Soud dal zaměstnanci za pravdu. Klíčovým důkazem byl výslech znalce, který potvrdil, že všechna vyšetření od vzniku úrazu až do provedení artroskopie byla indikována v souvislosti s pracovním úrazem. Zaměstnanec popisoval přetrvávající subjektivní potíže – bolest, brnění v ruce – a lékař je byl povinen řešit. To znamenalo objednávat další a další vyšetření, jejichž čekací doby zaměstnanec nijak nemohl ovlivnit.

Co z toho plyne pro zaměstnavatele

Rozhodnutí soudu přináší několik zásadních závěrů, které by měl mít každý zaměstnavatel na paměti:

• Příčinná souvislost se posuzuje komplexně. Nestačí, že znalec stanoví teoretickou dobu léčení. Pokud přetrvávají obtíže vyžadující další vyšetření a zaměstnanec na ně musí čekat, tato doba stále souvisí s původním úrazem.
• Degenerativní změny nevylučují odpovědnost. Soud odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které existence předchozího chorobného stavu nevylučuje příčinnou souvislost s úrazem. Stačí, že úraz byl jednou z příčin – nikoliv nutně jedinou.
• Pojišťovna není poslední instancí. Skutečnost, že pojišťovna odmítne plnit nad rámec svého výpočtu, neznamená, že zaměstnavatel nemá povinnost doplatit rozdíl. Zákonné pojištění chrání zaměstnavatele, ale jen do výše, kterou pojišťovna uzná.

V praxi to znamená, že zaměstnavatel může čelit dodatečným nárokům i roky po úrazu, pokud se ukáže, že pojišťovna neuhradila vše. V tomto případě šlo o částku přes 50 000 Kč za necelé tři měsíce pracovní neschopnosti. Při dlouhodobějších komplikacích mohou částky narůst do statisíců.

Soud rovněž zdůraznil povahu práce zaměstnance. Jako dělník dřevovýroby nemohl s poškozeným zápěstím pracovat – manipulace s těžkými břemeny a manuální práce byly vyloučeny. U kancelářské práce by situace mohla být odlišná, ale u fyzicky náročných profesí je souvislost mezi úrazem a pracovní neschopností zpravidla zřejmá.

Pro zaměstnavatele z tohoto případu vyplývá jasné poučení: nespokojte se automaticky s tím, co uzná pojišťovna. Pokud zaměstnanec uplatňuje další nároky a existuje logická souvislost mezi úrazem a jeho zdravotními komplikacemi, je vysoká pravděpodobnost, že soud rozhodne v jeho prospěch. Preventivní komunikace se zaměstnancem a případné mimosoudní řešení může být výrazně levnější než soudní spor, kde k jistině přibývají úroky z prodlení a náklady právního zastoupení.

Tento rozsudek také ukazuje, jak důležité je mít kvalitně zpracovanou dokumentaci pracovních úrazů a průběhu jejich řešení. Žalovaná společnost se bránila pouze odkazem na stanovisko pojišťovny, což soud nepovažoval za dostatečné. Aktivní přístup k řešení nároků zaměstnanců po pracovním úrazu se vyplácí – nejen finančně, ale i z hlediska vztahů na pracovišti.

Zdroj: Okresní soud v Trutnově, sp. zn. 12 C 190/2025