Právní poznání v praxi

Ústavní soud v nálezu ze dne 26. listopadu 2025, sp. zn. Pl. ÚS 31/24, zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení ustanovení § 41 odst. 3 zákoníku práce, jež umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na jiný druh práce, než byl sjednán v pracovní smlouvě – typicky například v situaci, kdy zaměstnanec nemůže z důvodu zdravotního stavu vykonávat původní práci. Nejvyšší soud namítal, že tato úprava koliduje s právem na svobodnou volbu povolání a právem nebýt podroben otroctví, nevolnictví a nuceným pracím a službám.

Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil, že při rozhodování o bydlišti dítěte musí být vždy určující nejlepší zájem dítěte . Soud musí vysvětlit, na základě čeho k tomuto závěru dospěl a jak zohlednil práva obou rodičů.

a to tak, že neexistuje žádná ústavní presumpce ve prospěch rovnoměrné střídavé péče, když zdůraznil, že rozhodujícími faktory by měly být především konkrétní nejlepší zájem dítěte, jeho stabilita, vazby a reálné výchovné schopnosti rodičů. V kontextu nové právní úpravy péče o dítě, která nabyde účinnosti dne 1.1.2026 a v rámci které se v ust. § 888 občanského zákoníku stanoví, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě, je však otázkou, jakým směrem se bude judikatura Ústavního soudu do budoucna ubírat.

Dne 10. 4. 2025 rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 2865/2024-330 ve prospěch žalobkyně domáhající se v civilním řízení náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena celkem sedmi výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá oběť opakovaného znásilňování ze strany vlastního otce.

Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 295/2024-281 ze dne 30. 1. 2025 připomněl rozdíl mezi odpovědností za vady a smluvní zárukou dle § 2113 a násl. občanského zákoníku. Záruka není jen o tom, zda bylo dílo předáno bez vad. Jde o závazek zhotovitele, že si dílo po určitou dobu udrží konkrétní vlastnosti – užitné, jakostní, ale třeba i estetické. Pokud tyto vlastnosti během záruční doby zmizí, má objednatel právo uplatnit reklamaci.

Na úvod pro je záhodno uvést rozdíl mezi nárokem na náhradu zhodnocení a náhradou nákladů. Nákladem jsou vynaložené prostředky na změnu věci (nemovitosti). Zhodnocením pak to, o co se touto změnou zvýšila hodnota věci. Tedy ne každý náklad provedený nájemcem může znamenat to, že se tím zvýší hodnota nemovitosti. Naopak může dojít i k situaci, kdy zcela nevhodnou změnou může dojít ke snížení hodnoty takové nemovitosti.