Nová právní úprava implementuje evropskou směrnici DMFS a zaměřuje se na srozumitelnost informací a transparentnost digitálního prostředí. Klíčovou novinkou je tzv. „tlačítko pro odstoupení“ a zákaz manipulačních online praktik. Zákon má vstoupit v účinnost v červnu 2026. Poslanecká sněmovna bude návrh projednávat v následujících měsících.

Vláda předložila novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, přebírající nová pravidla z EU. Prakticky to znamená konec volných tvrzení typu „eko“, „udržitelný“ bez ověřitelného základu, zákaz falešných či manipulovaných recenzí a postih za skrytá „kazítka“, která zkracují životnost výrobků.

K zániku společného jmění manželů (dále jen „ SJM “) může dojít podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ OZ “), na základě několika právních skutečností, přičemž jednou z nich je rozvod manželství. Kromě toho může SJM zaniknout i smrtí jednoho z manželů či výjimečně soudním rozhodnutím bez nutnosti rozvodu manželství. Tento článek se věnuje problematice vypořádání SJM v případě smrti jednoho z manželů v rámci dědického řízení, jakož i problematice vypořádání vnosů a investic v dědickém řízení.

Údaje o skutečných majitelích zůstávají dostupné zejména orgánům veřejné moci a povinným osobám podle AML předpisů (např. bankám či advokátům) prostřednictvím dálkového přístupu a dále těm, kdo prokážou oprávněný zájem. Ke změně došlo v reakci na judikaturu českých nejvyšších soudů navazující na rozhodnutí Soudního dvora EU, podle níž neomezený veřejný přístup představoval nepřiměřený zásah do soukromí. Povinnost firem mít skutečného majitele řádně zapsaného a údaje průběžně aktualizovat tím zůstává nedotčena.

Ústavní soud v nálezu ze dne 26. listopadu 2025, sp. zn. Pl. ÚS 31/24, zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení ustanovení § 41 odst. 3 zákoníku práce, jež umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na jiný druh práce, než byl sjednán v pracovní smlouvě – typicky například v situaci, kdy zaměstnanec nemůže z důvodu zdravotního stavu vykonávat původní práci. Nejvyšší soud namítal, že tato úprava koliduje s právem na svobodnou volbu povolání a právem nebýt podroben otroctví, nevolnictví a nuceným pracím a službám.

Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil, že při rozhodování o bydlišti dítěte musí být vždy určující nejlepší zájem dítěte . Soud musí vysvětlit, na základě čeho k tomuto závěru dospěl a jak zohlednil práva obou rodičů.