Po smrti zůstavitele (rodiče) se celé jeho jmění, tedy jak zůstavitelův majetek, tak i jeho dluhy, rozděluje mezi zůstavitelovi dědice (potomky). Může se však stát, že zůstavitel již za svého života zvýhodnil jednoho z nepominutelných dědiců tím, že na něj převedl svůj majetek či jeho část. Tímto problémem se zabývají ustanovení § 1660 a § 1661 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“).

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Vedení účetnictví bývá typicky plněno na základě smlouvy o dílo, smlouvy o ekonomickém (daňovém) poradenství či podobně vymezené inominátní smlouvě.

Je běžnou praxí, že v rámci vypořádání společného jmění manželů, ať už před rozvodem manželství či po něm, dochází mezi manželi vedle vypořádání společného majetku, rovněž i k vypořádání společných závazků. Otázku vzniku společného závazku za trvání manželství nyní ponecháváme stranou a zaměříme se především na jeho vypořádání v rámci vypořádání společného jmění manželů.

Vybržďování jako jeden z agresivních způsobů řízení motorového vozidla spadá pod trestné činy v dopravě. Vybržďováním se rozumí náhlé a okolnostmi neodůvodněné úmyslné snížení rychlosti vozidla před jiným vozidlem .1) Podstatným znakem skutkové podstaty je úmysl pachatele směřující k vytrestání řidiče jedoucího za ním.2) Tento úmysl zpravidla nesměřuje ke způsobení dopravní nehody, škody na majetku či ohrožení zdraví, ale k přinucení poškozeného ke zpomalení.3) Vybržďování lze podřadit pod celou řadu skutkových podstat, které budou rozebrány níže.

Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.