Právní poznání v praxi

„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“

Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.

Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.

V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.

Zákoník práce pro řešení těchto situací nabízí nástroj tzv. částečné nezaměstnanosti , jehož správným užitím lze alespoň částečně snížit náklady zaměstnavatele za situace, kdy dojde k poklesu poptávky či odbytu jeho výrobků nebo služeb. V takovém případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti a zaměstnavatel je oprávněn vyplácet náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance.

Celý národ bojuje v současné době s infekčním onemocněním a již nyní je zřejmé, že krizová opatření si vyberou svoji daň na celém národním hospodářství. Bylo by však bezesporu velice nespravedlivé, aby náklady s krizovými opatřeními vlády ČR hradili pouze ti, kteří byli takovým rozhodnutím bezprostředně dotčeni. Přestože škody pocítí více či méně všichni obyvatelé, největší zatížení ponesou zejména firmy, které musely uzavřít své provozovny nebo došlo k zásadnímu propadu tržeb v důsledku vládou přijatých opatření.