Právní poznání v praxi

Po smrti zůstavitele (rodiče) se celé jeho jmění, tedy jak zůstavitelův majetek, tak i jeho dluhy, rozděluje mezi zůstavitelovi dědice (potomky). Může se však stát, že zůstavitel již za svého života zvýhodnil jednoho z nepominutelných dědiců tím, že na něj převedl svůj majetek či jeho část. Tímto problémem se zabývají ustanovení § 1660 a § 1661 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“).

Tento článek má za cíl zabývat se otázkou rozdílu mezi vadou softwaru vůči níž je možné uplatňovat práva z vadného plnění a vlastností softwaru vykazovat určité chyby v rámci zastarání či změně hardwaru nebo softwaru, na který je předmětný software nezbytně navázán, a které se řeší pomocí SLA.

Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.

Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je řízením, jež v případě vyhovění návrhu končí vydáním konstitutivního rozhodnutí, jelikož teprve jím je založen vztah mezi povinným a oprávněným. V řízení o povolení nezbytné cesty nelze rozhodnout mezitímním rozsudkem, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3477/2019 ze dne 23. 6. 2020.

V občanském zákoníku nalezneme specifické situace, kdy bude osoba odpovědná nejen za způsobenou škodu, ale také za pouhé ohrožení, které vyvolala. Jako jeden z prvních případů odpovědnosti za ohrožení v českém právu byla zakotvena odpovědnost za zvlášť nebezpečné provozy, a to v občanském zákoníku z roku 1950.1) Občanský zákoník z roku 1964 potom tyto případy rozšířil o odpovědnost za dopravní prostředky a věci, které byly použity k plnění závazku.2) V roce 1991 pak byla zavedena také odpovědnost za ostatní provozy.3) Nový občanský zákoník zachoval a reformoval odpovědnost za nebezpečné nebo jiné provozy, za věci nebo budovy i za dopravní prostředky. Zároveň zavedl odpovědnost za zvířata, za výrobek dle směrnice 85/374/EHS a odpovědnost za nebezpečné osoby.4) Generální klauzule odpovědnosti za ohrožení tedy neexistuje, ale občanský zákoník uvádí výčet specifických situací, ve kterých osoba za ohrožení odpovídá.

Je běžnou praxí, že v rámci vypořádání společného jmění manželů, ať už před rozvodem manželství či po něm, dochází mezi manželi vedle vypořádání společného majetku, rovněž i k vypořádání společných závazků. Otázku vzniku společného závazku za trvání manželství nyní ponecháváme stranou a zaměříme se především na jeho vypořádání v rámci vypořádání společného jmění manželů.