Právní poznání v praxi

Pro právní posouzení platnosti smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu dosud neexistující bytové jednotky jsou právně relevantní zejména ustanovení § 50a obč.zák. ve spojení s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů v platném znění, dále ust. § 37, § 39, 40a a 41 obč. zák. a v neposlední řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 859/2002, 28 Cdo 22/2006, 33 Odo 1171/2005 a 33 Cdo 1407/2010.

S účinností od 1.4.2012 se nezletilému pacientovi poskytují zdravotní služby se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však nezbytné zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se. Pokud nezletilý pacient vyjádří svůj názor, provede se o této skutečnosti záznam do zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace se uvede taktéž důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn. (viz. ust. § 35 odst. 1 ZZS)

Nový zákon o obchodních korporacích zavádí pro akciové společnosti možnost tzv. monistického systému vnitřní struktury. V tomto modelu se namísto představenstva a dozorčí rady zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zvolený systém je potom zakotven ve stanovách společnosti a v průběhu existence společnosti jej lze změnit. V případě pochybností o tom, jaký systém byl zvolen, se má za to, že byl zvolen systém dualistický, tj. klasický model představenstvo + dozorčí rada.

Dne 5. 2. 2014 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o civilním letectví, živnostenského zákona a dalších zákonů.

Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jsou údaje vypovídající o zdravotním stavu subjektu údajů citlivým osobním údajem. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů.

Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje "boj o dítě", případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.