Právní poznání v praxi

V praxi je možné se čím dál tím častěji setkat se situací, kdy soukromý poskytovatel určitého druhu zdravotních služeb má zájem uzavřít smlouvu např. s nemocnicí či jiným, ať již státním nebo nestátním, zdravotním zařízením, ve které má být druhá smluvní strana po určitou dobu zavázána k povinnosti využívat ke specifikovaným činnostem a vyšetřením výhradně služeb tohoto poskytovatele.

Kompenzace bolesti Ve vztahu ke kompenzaci bolesti byl Metodikou v principu převzat bodový systém zrušené náhradové vyhlášky, tedy etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání v souvislosti se zásahy do zdraví.

Autorským dílem podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „autorský zákon“), se rozumí „dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), účinnou od 5. 1. 2012, došlo k vymezení nové zákonné povinnosti pro každou právnickou a fyzickou osobu mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Pro úplnost si dovolíme doplnit, že ustanovení § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nařizuje, aby zaměstnavatel zaměstnávající cizince měl na pracovišti k dispozici též doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince na území České republiky.

Na úvod je nezbytné zdůraznit, že právo určovat dobu, ve které má dojít k čerpání dovolené zaměstnancem, má až na několik marginálních výjimek (např. pokud zaměstnankyně požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené) výhradně zaměstnavatel.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a povinností z tohoto postavení vyplývajících, přičemž jedním z fundamentálních práv přiznaných osobě poškozeného trestním řádem zakotveného v ustanovení § 43 odst. 3 tř.ř. je právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, resp. vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na úkor poškozeného trestným činem získal.