Právní poznání v praxi

Po skončení pracovního poměru mohou mít zaměstnavatelé v některých pracovních sektorech zájem na zamezení bezprostředního výkonu konkurenčního jednání (bývalých) zaměstnanců. Za tímto účelem je tak možné sjednat konkurenční doložku. Při sjednání konkurenční doložky po zániku pracovního poměru je však nezbytné dodržet zákonem stanovené podmínky tak, aby konkurenční doložka byla sjednána platně a mohla způsobit zamýšlené účinky.

Řada z Vás se během letních a zimních měsíců potýká s nepříznivými podmínkami na pracovišti díky extrémně nízkým či extrémně vysokým teplotám. Ale i v tomto případě jste jako zaměstnanci pracovním právem chráněni.

Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze je stálý nezávislý rozhodčí soud, který rozhoduje veškeré majetkové spory nezávislými rozhodci. Listina rozhodců obsahuje celou řadu renomovaných právníků z právní praxe i akademické sféry. Podle čl. III. Statutu tohoto mezinárodního rozhodčího soudu může být zvolen členem předsednictva pouze rozhodce zapsaný na listině rozhodců vedené Rozhodčím soudem, který je vysoce odborně způsobilý, působil delší dobu jako rozhodce a požívá vážnosti u odborné veřejnosti v tuzemsku i v zahraničí.

Posílením týmu o zkušeného odborníka, který se v oblasti trestního práva pohybuje více než 40 let, rozšířila advokátní kancelář Řezníček & Co. významně svou působnost také do oblasti trestního práva. JUDr. Josef Richtr bude v rámci své nové role advokáta zodpovědný za rozšíření specializace kanceláře do oblasti trestního práva, s cílem poskytnout klientům efektivní obhajobu s využitím bohatých celoživotních profesních zkušeností v tomto oboru.

Elektronizace justice měla být velikým pokrokem ve vývoji české justice, srovnatelným s vynálezem knihtisku, který se následně transformoval do dnešní podoby. Elektronická platforma justice má usnadnit komunikaci jednak mezi vnějším světem a soudy, tak i v rámci justice. Sem lze zahrnout i orgány činné v trestním řízení, či třeba znalce a tlumočníky, souhrnně je lze označit za pracovníky v rámci organizace justice.

Možnost zaměstnavatele zprostit se povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci upravuje ustanovení § 270 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V prvé řadě je nutno podotknout, že výše uvedené ustanovení bylo do zákoníku práce zavedeno až na základě novely od 1. 10. 2015.