Právní poznání v praxi

Podle § 31 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen ZZS) je poskytovatel je povinen

V běžné praxi se velice často stává, že společnost, která se ocitá ve finančních problémech, prohospodaří svůj majetek, tj. dojde k výraznému nepoměru mezi závazky společnosti a jejím majetkem, a až následně podá insolvenční návrh.

Potravinové právo je souborem různých právních norem, které se váží k témuž předmětu, není samostatným právním odvětvím a z hlediska systematiky ho můžeme podřadit pod právo zemědělské 1 , které z části spadá pod právo životního prostředí a z části pod právo trestní, správní, obchodní, občanské, finanční 2 a evropské.

Nabytí od neoprávněného vychází ze situace, kdy prodávající (subjekt A) převede vlastnické právo na základě kupní smlouvy na kupujícího (subjekt B), ale následně dochází například z důvodu odstoupení od smlouvy k jejímu zneplatnění. V tuto chvíli se na smlouvu hledí jako neplatnou ex tunc, tedy již od počátku.

Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, dále jen transplantační zákon, je komplexní úpravou právních vztahů, jež byly dříve regulovány vícero právními normami. [1] Dále je tato zákonná úprava inspirována a koncipována v souladu s Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny z roku 1997.. [2]

Při rozhodování obecných soudů o stanovení vyživovací povinnosti je nutné, aby soudy zohledňovaly několik hledisek a skutečností, a to jak na straně osoby z výživy oprávněné, tak na straně osoby povinné. Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry a stejně tak schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dále je také nutno přihlédnout k tomu, kdo a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Podle § 915 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů s tím, že toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.