Legal knowledge in practice

Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil, že při rozhodování o bydlišti dítěte musí být vždy určující nejlepší zájem dítěte . Soud musí vysvětlit, na základě čeho k tomuto závěru dospěl a jak zohlednil práva obou rodičů.

in such a way that there is no constitutional presumption in favor of equal alternating care, when he stressed that the decisive factors should above all be the concrete best interest of the child, his stability, ties and real educational abilities of the parents. However, in the context of the new legislation on child custody, which will enter into force on 1 January 2026 and within which Article 888 of the Civil Code stipulates that the child has the right to equal custody of both parents, just as parents have the right to equal custody of their child, the question is what direction the jurisprudence of the Constitutional Court will take in the future.

Dne 10. 4. 2025 rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 2865/2024-330 ve prospěch žalobkyně domáhající se v civilním řízení náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena celkem sedmi výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá oběť opakovaného znásilňování ze strany vlastního otce.

Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 295/2024-281 ze dne 30. 1. 2025 připomněl rozdíl mezi odpovědností za vady a smluvní zárukou dle § 2113 a násl. občanského zákoníku. Záruka není jen o tom, zda bylo dílo předáno bez vad. Jde o závazek zhotovitele, že si dílo po určitou dobu udrží konkrétní vlastnosti – užitné, jakostní, ale třeba i estetické. Pokud tyto vlastnosti během záruční doby zmizí, má objednatel právo uplatnit reklamaci.

Na úvod pro je záhodno uvést rozdíl mezi nárokem na náhradu zhodnocení a náhradou nákladů. Nákladem jsou vynaložené prostředky na změnu věci (nemovitosti). Zhodnocením pak to, o co se touto změnou zvýšila hodnota věci. Tedy ne každý náklad provedený nájemcem může znamenat to, že se tím zvýší hodnota nemovitosti. Naopak může dojít i k situaci, kdy zcela nevhodnou změnou může dojít ke snížení hodnoty takové nemovitosti.

Jedním z práv poškozeného v rámci trestního řízení, a pro poškozeného vesměs právo stěžejní, je právo na navrhovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.1)