Legal knowledge in practice

K zániku společného jmění manželů (dále jen „ SJM “) může dojít podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ OZ “), na základě několika právních skutečností, přičemž jednou z nich je rozvod manželství. Kromě toho může SJM zaniknout i smrtí jednoho z manželů či výjimečně soudním rozhodnutím bez nutnosti rozvodu manželství. Tento článek se věnuje problematice vypořádání SJM v případě smrti jednoho z manželů v rámci dědického řízení, jakož i problematice vypořádání vnosů a investic v dědickém řízení.

Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 295/2024-281 ze dne 30. 1. 2025 připomněl rozdíl mezi odpovědností za vady a smluvní zárukou dle § 2113 a násl. občanského zákoníku. Záruka není jen o tom, zda bylo dílo předáno bez vad. Jde o závazek zhotovitele, že si dílo po určitou dobu udrží konkrétní vlastnosti – užitné, jakostní, ale třeba i estetické. Pokud tyto vlastnosti během záruční doby zmizí, má objednatel právo uplatnit reklamaci.

Dne 10. 4. 2025 rozhodl Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 2865/2024-330 ve prospěch žalobkyně domáhající se v civilním řízení náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena celkem sedmi výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá oběť opakovaného znásilňování ze strany vlastního otce.

Jedním z práv poškozeného v rámci trestního řízení, a pro poškozeného vesměs právo stěžejní, je právo na navrhovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.1)

Na úvod pro je záhodno uvést rozdíl mezi nárokem na náhradu zhodnocení a náhradou nákladů. Nákladem jsou vynaložené prostředky na změnu věci (nemovitosti). Zhodnocením pak to, o co se touto změnou zvýšila hodnota věci. Tedy ne každý náklad provedený nájemcem může znamenat to, že se tím zvýší hodnota nemovitosti. Naopak může dojít i k situaci, kdy zcela nevhodnou změnou může dojít ke snížení hodnoty takové nemovitosti.

Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 3446/24 ze dne 19. března 2025 zdůraznil, že při rozhodování o bydlišti dítěte musí být vždy určující nejlepší zájem dítěte . Soud musí vysvětlit, na základě čeho k tomuto závěru dospěl a jak zohlednil práva obou rodičů.