Otázku provádění kontroly věcí a prohlídek zaměstnanců zaměstnavatelem řeší ustanovení § 248 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, ve kterém se doslova uvádí: „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.“

Posláním trestního práva je chránit nejdůležitější zájmy jednotlivců i společnosti proti trestným činům. [1] Aby toho mohlo být dosaženo, vymezuje trestní právo hmotné protiprávní činy, které považuje za trestné, nazývá je trestnými činy a taková jednání sankcionuje.

Ručení je jedním ze způsobů zajištění závazku, kterým se osoba odlišná od dlužníka – ručitel zavazuje splnit dluh věřiteli, jestliže dlužník tento svůj dluh nesplní. Věřitel může po ručiteli požadovat splnění dluhu, nesplnil-li dlužník svůj dluh ani v přiměřené lhůtě, ač jej k tomu věřitel vyzval. Ručitel je v takovém případě povinen splnit věřiteli dluh místo dlužníka, a to až do výše do jaké dluh svým prohlášením zajistil. Povinnost ručitele uhradit dluh za dlužníka však není absolutní.

Porušení manželské věrnosti je ve smyslu § 96 odst. 2 ZOR důvodem pro nepřiznání výživného manželovi, jemuž by jinak na toto výživné vznikl nárok; skutečnost, že druhý manžel rovněž a ještě dříve porušil manželskou věrnost, odepření výživného nemůže ovlivnit. Krajský soud v Ústí nad Labem, 10 Co 150/2004, [SR 7/2005 str.267]

Rekodifikace soukromého práva přinesla do české právní úpravy celou řadu nových práv a institutů. Jedním z těchto institutů a zároveň nástrojem ochrany menšiny je kumulativní hlasování, jakožto způsob volby členů orgánů kapitálových společností. Dle tohoto v Evropě nepříliš známého způsobu hlasování se počet hlasů společníka (akcionáře) zjistí tak, že se počet hlasů, jimiž společník (akcionář) disponuje na valné hromadě, vynásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti.

Část odborné veřejnosti se shoduje na tom, že ZOK je v oblasti odpovědnosti statutárních orgánů krokem dopředu. Autoři zákona v tomto ohledu vyzdvihují přednosti ZOK jako zákona, který chrání statutární orgán, pokud jsou dodrženy parametry rozumného obchodního jednání.