Opatrovník je obecně vzato ustanovován, je-li fyzická osoba neschopna samostatně jednat. V případě právnických osob pak v případě, že není žádná osoba oprávněná před soudem jednat, nebo je-li sporné, kdo takovouto osobou je, či zda vůbec taková existuje. Osoby oprávněné jednat za právnickou osobu jsou obecně stanoveny § 21 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Tedy člen statutárního orgánu, předseda takového orgánu nebo člen který k tomu byl pověřen, zaměstnanec k tomu pověřen, vedoucí odštěpného závodu nebo prokurista.

Problematika valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání společného jmění manželů je v zákoně č. 89/2012 Sb., tedy v současném občanském zákoníku upravena v § 742 odst. 2, který výslovně stanoví, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu , které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí ve věci je krajním prostředkem ultima ratio, neboť tímto postupem je zasahováno do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Cílem tohoto článku je zmapovat konkrétní důvody vedoucí k vyloučení soudce pro podjatost z pohledu judikatury.

Partner advokátní kanceláře David Řezníček vystoupil s hlavním příspěvkem na téma “Opatření proti nečinnosti rozhodce” na IX. ročníku mezinárodního sympozia PRÁVO - OBCHOD - EKONOMIKA konaném ve dnech 23.10. - 25.10. 2019 ve Vysokých Tatrách (Štrbské Pleso). Poprvé v historii této prestižní mezinárodní vědecké konference měly jižní Čechy své zastoupení aktivním přednášejícím. Společně s Davidem Řezníčkem přednesli svůj příspěvek v rámci bloku o rozhodčím řízení mj.: - JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. (Nejvyšší soud ČR), - prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., (Právnická fakulta MU v Brně), - JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D., (Právnická fakulta MU v Brně), - Prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, dr. h. c. (Právnická fakulta ZČU v Plzni, Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze), - JUDr. Ján Štiavnický, (Ústavný súd SR).

„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“

Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.