Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu , které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí ve věci je krajním prostředkem ultima ratio, neboť tímto postupem je zasahováno do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Cílem tohoto článku je zmapovat konkrétní důvody vedoucí k vyloučení soudce pro podjatost z pohledu judikatury.

Partner advokátní kanceláře David Řezníček vystoupil s hlavním příspěvkem na téma “Opatření proti nečinnosti rozhodce” na IX. ročníku mezinárodního sympozia PRÁVO - OBCHOD - EKONOMIKA konaném ve dnech 23.10. - 25.10. 2019 ve Vysokých Tatrách (Štrbské Pleso). Poprvé v historii této prestižní mezinárodní vědecké konference měly jižní Čechy své zastoupení aktivním přednášejícím. Společně s Davidem Řezníčkem přednesli svůj příspěvek v rámci bloku o rozhodčím řízení mj.: - JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. (Nejvyšší soud ČR), - prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., (Právnická fakulta MU v Brně), - JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D., (Právnická fakulta MU v Brně), - Prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, dr. h. c. (Právnická fakulta ZČU v Plzni, Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze), - JUDr. Ján Štiavnický, (Ústavný súd SR).

„Přestože institut kvalifikované výzvy nelze přímo podřadit pod koncentraci řízení, a to s ohledem na skutečnost, že účastníky neomezuje v možnosti dalšího tvrzení skutečností a navrhování důkazů, nepochybně patří do nové koncepce civilního soudního řízení vyznačující se posílením zásady formální pravdy.“

Cílem tohoto článku je představení aktuálního postoje judikatury k vyvrácení právní domněnky existence a výše uznaného dluhu ze strany dlužníka, resp. unesení důkazního břemene dlužníka v případě, kdy věřitel disponuje písemným uznáním dluhu.

Účelem tohoto článku je nastínit správný postup žalobce v případě, kdy se domáhá určení existence věcného břemene v důsledku vydržení. Článek se rovněž zabývá postojem judikatury ve vztahu žaloby na určení existence věcného břemene a žaloby na zřízení věcného břemene.

V případě, že bude zaměstnanci nařízena karanténa, pak mu přísluší dle § 192 odst. 1 a 2 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku obdobně jako v případě pracovní neschopnosti. Počínaje 15. kalendářním dnem trvání karantény je zaměstnanec již zabezpečen dávkou nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen dle § 191 zákoníku práce omluvit zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.