Legal knowledge in practice

Požadavku zachování obvyklé opatrnosti odpovídá, aby odesílatel, který zasílá prostřednictvím pošty podání, jež má mít za následek vznik majetkového nároku, tak učinil doporučeně.

Ochrana autorských práv k autorskému dílu je zakotvena v zákoně č. 121/2000 Sb., autorském zákoně. Dle výslovného ustanovení § 2 odst.. 2 tohoto zákona se autorským dílem rozumí rovněž počítačový program, ovšem pouze za předpokladu, že je původní v tom smyslu, že je autorovým duševním výtvorem.

Otázka možnosti monitoringu kvality práce je jedním z aspektů, které musí každý zaměstnavatel zakomponovat do své obchodní strategie. Ačkoliv je v poslední době obvyklé medializovat případy extrémního zasahování do práv zaměstnanců, lze předpokládat, že drtivá většina zaměstnavatelů nemá zájem na posledních novinkách ze života zaměstnanců, ale pouze na dodržování pracovního řádu, bezpečnosti a ochraně zaměstnavatele, zaměstnanců samotných a jejich majetku.

Sjednání místa výkonu práce jako jedné z povinných náležitostí pracovní smlouvy má vyjadřovat, v jakém místě nebo v jakých místech může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat výkon práce. Způsob sjednání místa výkonu práce a šíře tohoto místa je pak věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Strany jsou při sjednávání omezovány pouze tím, že ujednání v pracovní smlouvě musí být vždy určité, nejsou však omezovány rozsahem sjednaného místa. Zákon č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, Zákoník práce, zde nijak nelimituje smluvní volnost.

Jelikož je vyloučení ze společnosti (případně družstva) krajním řešením, musí být společníku (členu družstva) nejprve dána možnost, aby své povinnosti (jejichž neplnění může být důvodem vyloučení ze společnosti či družstva) splnil alespoň dodatečně. Současně musí být upozorněn na možný následek, bude-li v porušování svých (konkrétně vymezených) povinností nadále pokračovat.

Nový zákon o obchodních korporacích zavádí pro akciové společnosti možnost tzv. monistického systému vnitřní struktury. V tomto modelu se namísto představenstva a dozorčí rady zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zvolený systém je potom zakotven ve stanovách společnosti a v průběhu existence společnosti jej lze změnit. V případě pochybností o tom, jaký systém byl zvolen, se má za to, že byl zvolen systém dualistický, tj. klasický model představenstvo + dozorčí rada.