Podíl ve firmě lze převést ještě před jejím vznikem, rozhodl Nejvyšší soud

Můžete prodat něco, co ještě neexistuje? A co když jde o podíl ve společnosti, která teprve čeká na zápis do obchodního rejstříku? Přesně tuto otázku musel vyřešit Nejvyšší soud v případu, který může zásadně ovlivnit způsob, jakým podnikatelé strukturují své obchodní transakce hned od počátku zakládání firem.

Případ se točil kolem společnosti BE-VET Distribution s. r. o. Její jediná zakladatelka E. F. se rozhodla ještě před vznikem společnosti převést polovinu svého budoucího podílu na třetí osobu – navrhovatelku B. S. Smlouva o převodu podílu byla sepsána 21. února 2023, tedy v den, kdy byla společnost teprve založena notářským zápisem. Společnost však vznikla až 1. března 2023 zápisem do obchodního rejstříku. Nabyvatelka se poté domáhala zápisu jako společnice s 50% podílem, ale narazila na zásadní odpor.

Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci návrh zamítly se zdrcujícím odůvodněním: smlouva je absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění. Jejich logika byla přímočará – podíl jako věc v právním smyslu v okamžiku uzavření smlouvy neexistoval, zakladatelka ještě nebyla společnicí a nemohla tedy převádět něco, co nevlastní. Soudy argumentovaly, že převod podílu lze realizovat až po vzniku společnosti, kdy podíl skutečně existuje.

Nejvyšší soud obrátil dosavadní přístup naruby

Nejvyšší soud však s tímto výkladem zásadně nesouhlasil a rozhodnutí obou nižších soudů zrušil. Klíčovým argumentem se stala obecně uznávaná zásada českého soukromého práva: předmětem kupní smlouvy mohou být i věci, které mají teprve vzniknout. Tato zásada platí pro nemovitosti ve výstavbě, pro zboží, které má být teprve vyrobeno, a není důvod, proč by neměla platit i pro podíl v obchodní korporaci.

Soud odkázal na ustálenou judikaturu i odbornou literaturu, která nepochybuje o tom, že samotná neexistence věci v okamžiku uzavření smlouvy nečiní tuto smlouvu neplatnou. Není zde ani právní, ani faktická nemožnost plnění. Podíl sice jako věc vzniká až zápisem společnosti do rejstříku, ale to neznamená, že o jeho budoucím převodu nelze platně jednat předem.

Prakticky to znamená následující: nabyvatel se stává vlastníkem podílu v okamžiku zápisu společnosti do obchodního rejstříku, nikoli dříve. Vůči společnosti pak nastávají účinky převodu okamžikem, kdy je jí doručena účinná smlouva s ověřenými podpisy. Je-li převodce současně jednatelem (což byl právě tento případ), účinnost vůči společnosti nastává přímo dnem vzniku společnosti.

Co to znamená pro praxi

Toto rozhodnutí otevírá zajímavé možnosti pro strukturování transakcí již ve fázi zakládání společností. Investoři mohou vstupovat do projektů ještě před formálním vznikem společnosti. Zakladatelé mohou předem vyřešit vlastnickou strukturu bez nutnosti složitých změn zakladatelského právního jednání formou notářského zápisu.

Je však třeba pamatovat na několik důležitých pravidel:

• Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy
• Nabyvatel se stává vlastníkem až vznikem společnosti
• Společníkem se nabyvatel stává až doručením smlouvy společnosti
• Smlouva o převodu podílu není totéž co změna zakladatelského právního jednání – ta vyžaduje formu notářského zápisu

Nejvyšší soud také jasně odlišil převod podílu od změny zakladatelského právního jednání. Pokud chce zakladatel přibrat dalšího zakladatele a změnit tak zakladatelskou listinu, musí to učinit notářským zápisem. Smlouva o převodu podílu je však něco jiného – týká se pouze vlastnických práv k podílu, nikoli samotného založení či změny korporace.

Pro podnikatele a jejich právní poradce je toto rozhodnutí signálem, že české právo je flexibilnější, než se mohlo zdát. Transakce s podíly lze plánovat a smluvně zajistit s dostatečným předstihem, aniž by hrozilo riziko neplatnosti pro údajnou nemožnost plnění. Klíčové je správně nastavit časové účinky smlouvy a dodržet zákonné formální požadavky.

Zdroj: Nejvyšší soud, 27 Cdo 3437/2024