Limity fikce zápisu údajů do veřejného rejstříku

Obecný výklad k rejstříku

Institut veřejného rejstříku byl implementován do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Konkrétně lze hovořit o ust. § 120 a násl obč. zákoníku. Občanský zákoník však tento institut explicitně nedefinuje ani neupravuje. Tuto agendu tak ponechává v gesci specifického veřejnoprávního předpisu, a sice zákona č. 304/2013 Sb., o evidenci právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. (dále pouze „rejstříková zákon“).

Veřejný rejstřík funguje jako univerzální registr právnických osob podle soukromého práva a některých osob fyzických, včetně těch entit, jejichž informace nebo údaje o nich nebyly dříve veřejnosti zpřístupněny. Rejstříkový zákon taxativně vyjmenovává a upravuje následující druhy rejstříků:

• spolkový rejstřík,
• nadační rejstřík,
• rejstřík ústavů,
• rejstřík společenství vlastníků jednotek,
• obchodní rejstřík a
• rejstřík obecně prospěšných společností. 1)

Účelem veřejného rejstříku je zjednodušeně zveřejňování informací o vybraných subjektech široké, zainteresované veřejnosti. Zápisy údajů do veřejného rejstříku se provádějí na podkladě návrhů, pro které zákon stanoví obligatorní formulářovou formu.2) „Návrh, který není podán na požadovaném formuláři, je vadný, nicméně tuto vadu lze odstranit.“3) Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Návrh na zápis se podává a zápis ve veřejném rejstříku se provádí v českém jazyce. Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen.4)

Řízení o zápisu

Zákonodárce stanovil, že za agendu veřejného rejstříku bude odpovědná justice, a to konkrétně krajské soudy.5) Tím, že je rejstříková problematika svěřena soudům, je ohledně zápisů údajů do veřejného rejstříku vedeno soudní řízení. Řízení je možné zahájit jak na návrh, tak bez návrhu, a to v případě, že má být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem.6) Návrh na zápis údajů je oprávněna podat výhradně osoba v zákoně uvedená. Návrh musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.7) Rejstříkový soud následně o podaném návrhu rozhoduje, pakliže se nejedná o situaci, kdy se zápis provede bez rozhodnutí soudu, když do úvahy přichází následující varianty:

• soud usnesením návrh odmítne podle § 86 rejstříkového zákona;
• soud usnesením vyzve k odstranění vad návrhu nebo doplnění listin podle § 88 rejstříkového zákona;
• soud usnesením návrh po přezkoumání podle § 90 rejstříkového zákona v případě, že jej neodmítl podle § 86 rejstříkového zákona zamítne z důvodu nesplnění podmínek zápisu;
• soud usnesením rozhodne o zápisu podle § 93 rejstříkového zákona, pakliže není dán důvod pro odmítnutí či zamítnutí návrhu.

Rejstříkový zákon stanoví soudům krátkou lhůtu pro rozhodování o návrzích, a to v délce 5 dnů. Po uplynutí této lhůty nastává podle ust. § 98 právní fikce zápisu údaje. Toto ustanovení konkrétně stanoví, že neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v § 96 odst. 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle odstavce 1 za provedený.

Počátek běhu pětidenní lhůty však není vždy totožný, resp. běh lhůty může být narušen. Počátkem běhu této lhůty bude z pravidla podání návrhu, jež je opatřen kolkovými známkami, anebo až následným zaplacením soudního poplatku.8) Pakliže však na straně soudu vyvstane potřeba učinit jiná opatření (vyzvat navrhovatele k odstranění vad, vyčkat na doručení překladu listin do českého jazyka apod.) či vydá-li soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení (přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti) začne běžet pětidenní lhůta znovu ode dne odpadnutí překážky.9)

Fikce zápisu

Výše bylo již krátce pojednáno o fikci zápisu údaje do rejstříku podle ust. § 98 rejstříkového zákona. Tato norma má za cíl reagovat na situace, kdy rejstříkový soud porušil svou povinnost rozhodnout o návrhu ve stanovené lhůtě.10) Pakliže fikce zápisu po uplynutí předepsané lhůty nastane, je soud povinen zápis promítnout do dvou pracovních dnů ode dne, kdy se zápis považuje za provedený.11)

Charakter a smysl normy byl soudy opakovaně vykládán. Nejvyššího soudu se ve věci 27 Cdo 2250/2020 o fikci zápisu vyjadřuje následovně:

„Smyslem a účelem zákonného pravidla, které zakládá fikci zápisu v případech, kdy rejstříkový soud ve lhůtě pěti pracovních dnů neprovedl zápis nebo o návrhu na zápis nerozhodl (podle § 96 odst. 1 z. v. r.), je především urychlit provedení zápisu navrhovaných skutečností tam, kde není reakce rejstříkového soudu dostatečně pružná a kde by k zápisu navrhovaných skutečností tak jako tak došlo. Zákonodárce tedy (při proporčním poměřování) upřednostnil rychlost zápisu navrhovaných skutečností před důslednou kontrolou jejich správnosti (ve smyslu shody k zápisu navržených údajů se skutečným stavem). V důsledku toho tak může nastat i fikce zápisu údajů, které neodpovídají skutečnému stavu. To se ostatně podává z již citovaných závěrů R 84/2020. Přesto nelze pominout, že základním smyslem fikce zápisu je – jak již bylo řečeno – urychlit provedení zápisu především v případech, v nichž by k zápisu dříve nebo později (ať už jeho provedením nebo v důsledku rozhodnutí rejstříkového soudu) došlo.“ (srov. také

Na první pohled již v případě účinku fikce zápisu není soud oprávněn návrh přezkoumat. O svou příležitost přezkoumat návrh podle § 90 rejstříkového zákona totiž soud svou liknavostí přišel. Takovému výkladu je možné přisvědčit. Nicméně soudní praxe došla od účinnosti rejstříkového zákona k závěrům, jež tezi nemožnosti přezkumu do jisté míry relativizují.

Tyto judikatorní závěry si dovolíme dále ilustrovat na případu, se kterým jsem se setkali v naší právní praxi. Návrhem, se kterým jsme se setkali, mělo dojít na podkladě fiktivní smlouvy k zápisu zástavního práva k obchodnímu podílu společnice ve společnosti s ručením omezeným. Smlouva o zřízení zástavního práva měla být uzavřena dne 28.7.2021. Dne 26.9.2021 došlo k převodu obchodního podílu z tvrzeného zástavního dlužníka na současnou jedinou společnici společnosti. Návrh na zápis změny údajů byl podán dne 1.3.2022 ze strany zástavního věřitele a směřoval na zápis zástavního práva k podílu ve společnosti, jejímž vlastníkem je současná společnice.

Předmětný návrh na zápis zástavního práva, byl u místně nepříslušného soudu podán dne 1.3.2022. Tento soud usnesením ze dne 1.3.2022, které nabylo právní moci dne 18.3.2022, přenesl místní příslušnost na místně příslušný soud. Spis byl následně místně příslušnému soudu doručen dne 29.3.2022. Ode dne 30.3.2022 začala plynout lhůta pro provedení zápisu či rozhodnutí o návrhu ve smyslu ust. § 96 odst. 1 rejstříkového zákona. Tato lhůta uplynula dne 6.4.2022. O existenci návrhu se však místně příslušný soud z nepochopitelných důvodů dozvěděl až v lednu roku 2023.

S ohledem na výklad výše měla za normálních okolností nastat fikce zápisu, jelikož lhůta podle § 96 odst. 1 rejstříkového zákona již uběhla. Fikce zápisu se ve vztahu k předmětnému návrhu podle našeho názoru neuplatní, jelikož byly dány důvody pro jeho odmítnutí podle § 86 písm. a) a písm. e) rejstříkového zákona.

Nejvyššího soudu se ve věci 27 Cdo 2250/2020 zabýval právě výkladem ust. § 98 zákona a došel k následujícímu závěru:

„smyslem fikce zápisu je urychlit provedení zápisu především v případech, v nichž by k zápisu do veřejného rejstříku dříve nebo později (ať už jeho provedením nebo v důsledku rozhodnutí rejstříkového soudu) došlo. Proto nelze přijmout výklad, podle něhož by se pravidla § 98 VeřRej uplatnila i v případech návrhů podaných osobami, které k návrhu na zápis navrhovaných skutečností nejsou oprávněny – tedy návrhů, které mají být odmítnuty podle § 86 písm. a) z. v. r.
[…]

Je tedy zjevné, že podá-li návrh na zápis do veřejného rejstříku osoba, jíž procesní legitimace nesvědčí (svědčit nemůže), nezačne (nikdy) běžet lhůta podle § 96 z. v. r. (i kdyby ji soud vyzval, tato osoba nemůže nikdy doložit listiny, jimiž by svou legitimaci prokázala a od jejichž doložení by se běh lhůty podle § 96 z. v. r. mohl spustit), a proto nemůže dojít ani k tomu, že by jejím marným uplynutím nastoupila fikce zápisu podle § 98 odst. 1 z. v. r.“

Pakliže tedy judikatura stanoví neuplatnění fikce zápisu podle § 98 zákona ve vztahu k jednomu z důvodů pro odmítnutí návrhu (§ 86 písm. a) zákona), je na místě per analogiam legis, aby byl postup nastíněný ve výše citovaném rozhodnutí uplatněn i v případě, že je dán jiný důvod pro odmítnutí návrhu podle § 86. Nejvyšší soud ve výše citovaném rozhodnutí formuluje jasná závěr, že „smyslem fikce zápisu je urychlit provedení zápisu především v případech, v nichž by k zápisu do veřejného rejstříku dříve nebo později“.

Fikce zápisu tedy nemá sloužit případům, kde existují pochybnosti o správnosti či pravosti listin, podpisů či jiných skutečností. Postup podle § 98 zákona nemůže být legitimačním prostředkem pro podvodná spekulativní jednání. Pakliže by při náležitém postupu soud s dodržením lhůty podle § 96 rejstříkového zákona došlo k odmítnutí návrhu, nelze podle našeho názoru

Obrana proti zápisu fikcí

Pokud však soud zápis na podkladě fikce zápisu do rejstříku promítne, existuje proti takovému postupu specifická forma obrany. Podle ust. § 101 rejstříkového zákona platí, že zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout.

Osobám, kterým právo domáhat se nápravy vedle zapsané osoby svědčí, jsou například členové statutárních či kontrolních orgánů, společníci osobních společností a společnosti s ručením omezeným, jediný akcionář, prokuristé, likvidátoři, správci konkursní podstaty. Právo těchto osob je však omezeno v tom směru, že se tyto mohou domáhat pouze výmazu nesprávně zapsaného údaje anebo jeho změny ve stav správný. Nový zápis nemůže být předmětem tohoto postupu.12)

Toto ustanovení však dopadá pouze na případy, kdy k zápisu údajů došlo výhradně na základě fikce podle § 98, což dovodil Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 23. 8. 2023, sp. zn. 14 Cmo 140/2023:

Odstavec první § 101 VeřRej dopadá na situace, kdy důsledkem fikce zápisu do veřejného rejstříku provedeného podle § 98 odst. 1 VeřRej nastane situace, že zápis údajů neodpovídá skutečnému stavu. Přiznává tak osobám takovým zápisem dotčeným právo domáhat se (zjednání) nápravy, přičemž primárním předpokladem pro jeho aplikaci je fikce zápisu do veřejného rejstříku provedeného dle § 98 odst. 1 VeřRej.

===========

1. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 1
2. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 18
3. HAVEL, Bohumil. § 18 [Povinný formulář]. In: DĚDIČ, Jan, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, ISBN 978-80-7400-285-4.
4. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 18-24
5. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 75
6. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 78
7. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 11
8. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 97
9. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 56/2017, ze dne 27. 6. 2019
10. ŠTENGLOVÁ, Ivana. § 98 [Fikce zápisu]. In: DĚDIČ, Jan, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 349.
11. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 98
12. ŠTENGLOVÁ, Ivana. § 101 [Obrana proti fikci zápisu]. In: DĚDIČ, Jan, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 351