Kdy jednatel neodpovídá za škodu, i když projekt dopadl špatně?

Bytové družstvo v Karviné se rozhodlo zažalovat své bývalé jednatele o bezmála 2,5 milionu korun. Důvod? Smlouvy o dílo na tepelná čerpadla, které podle družstva skončily fiaskem. Jenže Nejvyšší soud dal za pravdu jednatelům a žalobu smetl ze stolu. Proč? Protože v českém právu platí jedno zásadní pravidlo: jednatel odpovídá za proces svého rozhodování, nikoliv za jeho výsledek.

Tento případ je učebnicovým příkladem toho, jak soudy posuzují odpovědnost statutárních orgánů. A pokud jste majitel firmy, člen představenstva nebo jednatel, měli byste vědět, co přesně od vás zákon očekává.

Péče řádného hospodáře není o výsledcích

Představte si situaci: uzavřete smlouvu, která se zpětně ukáže jako nevýhodná. Dodavatel nedodá, co slíbil, nebo ceny na trhu klesnou. Znamená to automaticky, že jste porušili své povinnosti? Rozhodně ne.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí připomněl ustálenou judikaturu, která jasně říká: jednatel odpovídá za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Pokud jednal s péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, i kdyby v důsledku jeho rozhodnutí vznikla. To je zásadní princip, který chrání podnikatele před paralýzou z obav, že každé jejich rozhodnutí bude zpětně hodnoceno podle toho, jak dopadlo.

Co tedy péče řádného hospodáře konkrétně znamená? Soud vyžaduje, abyste jednali informovaně a pečlivě. Musíte využít rozumně dostupné informační zdroje, zvážit možné výhody i nevýhody jednotlivých variant a rozpoznatelná rizika. Klíčové je, že toto posouzení se provádí z pohledu ex ante – tedy podle toho, co jste věděli nebo mohli vědět v okamžiku rozhodování, nikoliv podle toho, co se ukázalo později.

V případě karvinského bytového družstva soudy detailně zkoumaly, jak žalovaní jednatelé postupovali při uzavírání smluv o dílo na tepelná čerpadla. Posuzovaly jejich rozhodovací proces – zda si opatřili dostatečné informace, zda zvážili alternativy, zda jednali s přiměřenou opatrností. A dospěly k závěru, že ano. Skutečnost, že výsledek nebyl podle představ družstva, na tom nemohla nic změnit.

Co si z toho odnést pro vlastní praxi

Tento judikát má obrovský praktický význam pro každého, kdo řídí obchodní korporaci. Za prvé, dokumentujte svá rozhodnutí. Pokud někdy budete čelit podobné žalobě, budete potřebovat prokázat, že jste postupovali informovaně. Uchovávejte si podklady, nabídky, zápisy z jednání, analýzy rizik. Za druhé, nebojte se rozhodovat. Zákon vás nechrání před špatnými výsledky, ale chrání vás před neoprávněným obviněním, pokud jste postupovali správně. Za třetí, nespoléhejte na to, že zpětné hodnocení bude ve váš prospěch. Soudy posuzují situaci podle informací dostupných v době rozhodování, ale vy musíte být schopni prokázat, že jste tyto informace skutečně měli a využili.

Zajímavý je také procesní aspekt tohoto případu. Žalobce se u Nejvyššího soudu pokoušel zpochybnit skutková zjištění nižších soudů, což je v dovolacím řízení nepřípustné. Dovolací přezkum je vyhrazen výlučně právním otázkám. Pokud tedy někdy budete v podobné situaci, pamatujte, že bitva o fakta se vede u soudu prvního stupně a v odvolacím řízení. K Nejvyššímu soudu už s novými skutkovými argumenty neuspějete.

Družstvo se také pokoušelo otevřít otázku vlastnictví tepelných čerpadel, ale ani zde neuspělo. Soudy vyložily smluvní ujednání tak, že vlastnictví přecházelo na objednatele okamžikem zhotovení, a dovolatel tuto interpretaci nedokázal úspěšně napadnout.

Závěrem je třeba říci, že tento rozsudek potvrzuje dlouhodobý trend české judikatury: odpovědnost jednatelů není absolutní. Právo po vás nechce, abyste byli neomylní. Chce po vás, abyste byli pečliví, informovaní a jednali v zájmu společnosti. Pokud tyto požadavky splníte, nemusíte se bát, že vás někdo bude zpětně soudit podle výsledků, které jste nemohli předvídat. A to je zpráva, kterou by měl slyšet každý, kdo nese odpovědnost za řízení firmy.

Zdroj: Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 27 Cdo 1141/2025