Když starosta starostou nebyl: Může obec platně jednat?

Nejvyšší soud i Ústavní soud se nedávno zabývaly případem, který zásadně mění pohled na to, jak daleko sahá ochrana procesních práv účastníků řízení, pokud jde o zpochybňování legitimity protější strany. Případ z jihočeské obce ukazuje, že i když má člověk pravdu v tom, že něco není úplně v pořádku, neznamená to automaticky, že mu soudy pomohou.

Jádrem sporu byla otázka, zda může obec platně jednat prostřednictvím advokáta, kterého zmocnil starosta – pokud tento starosta byl zvolen na zasedání zastupitelstva svolaném předchozím starostou, který sám nebyl řádně zvolen. Zní to jako hlavolam? Pro soudy to hlavolam nebyl.

Příběh jedné malé obce

Vše začalo komunálními volbami v roce 2014. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva byl volen nový starosta, jenže pro jednoho z kandidátů hlasovali pouze tři ze sedmi zastupitelů. Matematika je neúprosná – zvolen nebyl. Přesto se této funkce ujal a po čtyři roky za obec jednal. Ministerstvo vnitra to při kontrole v roce 2018 odhalilo.

Pak přišly další volby. Nové ustavující zasedání svolal právě onen „nezvoleně zvolený" starosta. Na tomto zasedání byl zvolen nový starosta, po něm další starostka. A právě tito starostové udělovali plné moci advokátovi k zastupování obce v soudních sporech s žalobcem – vlastníkem pozemku, se kterým obec vedla několik řízení.

Žalobce argumentoval logicky: pokud první starosta nebyl platně zvolen, nemohl platně svolat zasedání, na kterém byl zvolen druhý starosta. A pokud druhý starosta nebyl platně zvolen, nemohl platně zmocnit advokáta. Celý řetězec jednání je tedy neplatný.

Co na to soudy?

Okresní soud, krajský soud, Nejvyšší soud i Ústavní soud došly k překvapivě jednoznačnému závěru. Zákon o obcích sice stanoví, kdo má zasedání zastupitelstva svolat, ale skutečnost, že zasedání svolala jiná osoba, nezpůsobuje automaticky neplatnost usnesení přijatých na tomto zasedání. Podstatné je, zda byly dodrženy všechny ostatní náležitosti – zákonná lhůta pro svolání, veřejné vyvěšení informace, usnášeníschopnost zastupitelstva a veřejnost zasedání.

V tomto případě všechny tyto podmínky splněny byly. Zastupitelstvo se sešlo v zákonné lhůtě, informace byla řádně vyvěšena, zasedání proběhlo veřejně a zastupitelstvo bylo usnášeníschopné. Starosta byl tedy platně zvolen a mohl platně zmocnit advokáta.

Klíčovým argumentem soudů bylo i to, že zákon jednoznačně preferuje, aby zasedání zastupitelstva bylo svoláno obcí jako takovou. Formální nedostatek v osobě svolavatele není důvodem pro zpochybnění celého volebního procesu, pokud nedošlo k porušení podstatných pravidel.

Ještě důležitější však byl jiný aspekt případu. Soud žalobu zamítl především proto, že žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Určovací žaloba má preventivní charakter – má zabránit budoucímu ohrožení práv nebo odstranit právní nejistotu. Pokud však otázka platnosti zmocnění již byla vyřešena jako předběžná otázka v jiných řízeních, není důvod ji řešit znovu samostatnou žalobou.

V případě prvního zmocnění (advokáta, který za obec zaslal žalobci jeden dopis) soud konstatoval, že zmocnění se vyčerpalo jediným úkonem a určovací žaloba zde postrádá jakýkoli preventivní charakter. V případě dalších zmocnění pak platnost již posoudily soudy všech stupňů včetně Ústavního soudu jako předběžnou otázku v jiných řízeních.

Praktický dopad tohoto rozhodnutí je zásadní. Ukazuje, že ne každá formální vada v činnosti obce vede k neplatnosti jejích právních jednání. Soudy upřednostňují materiální pojetí – zkoumají, zda byla dodržena podstata pravidel, nikoli jen jejich formální stránka. Pro podnikatele a vlastníky nemovitostí, kteří vstupují do sporů s obcemi, to znamená, že zpochybnění legitimity obce jako protistrany není snadnou cestou k výhře.

Zároveň rozhodnutí připomíná základní pravidlo o naléhavém právním zájmu: pokud lze otázku vyřešit jako předběžnou v jiném řízení, samostatná určovací žaloba není na místě. Než se tedy pustíte do sporu o platnost právního jednání, zvažte, zda vůbec máte legitimní zájem na takovém určení a zda existuje efektivnější cesta k ochraně vašich práv.

Zdroj: Okresní soud ve Strakonicích, rozsudek ve věci určení neplatnosti zmocnění obce