Darování nemovitosti příbuzným nezachrání majetek před věřiteli

Krajský soud v Českých Budějovicích nedávno potvrdil rozhodnutí, které zásadně připomíná všem dlužníkům i jejich rodinám jednu důležitou věc: české právo od roku 2014 výrazně rozšířilo možnosti věřitelů domáhat se neúčinnosti právních jednání, a to i vůči osobám, které s dlužníkem přímo vůbec nejednaly.

Případ začal dopravní nehodou v roce 2015. Řidič pod vlivem alkoholu způsobil cyklistce těžkou újmu na zdraví. Pojišťovna uhradila náklady léčení poškozené a poté se domáhala regresu – tedy vrácení vyplacených peněz od viníka nehody. Šlo o pohledávku ve výši téměř jednoho milionu korun s příslušenstvím.

Viník nehody věděl, že soud mu brzy uloží povinnost zaplatit. Proto společně se svou manželkou v březnu 2025 daroval rodinný dům své budoucí snaše – dlouholeté partnerce svého syna. V darovací smlouvě si manželé zřídili služebnost doživotního bezplatného užívání. Téhož dne pak partnerka syna nemovitost darovala přímo synovi viníka. Řetězec dvou darování během jediného dne měl zřejmě zajistit, že na nemovitost věřitel nedosáhne.

Proč tento manévr nefungoval

Pojišťovna podala takzvanou odpůrčí žalobu. Domáhala se určení, že darovací smlouva je vůči ní právně neúčinná. Žalovala přitom nikoliv prvního obdarovaného (partnerku syna), ale přímo syna viníka – tedy osobu, která stála na konci řetězce darování.

Syn viníka se bránil právě tím, že on sám s dlužníkem nikdy právně nejednal. Argumentoval, že pokud jeho otec daroval nemovitost jeho partnerce, pak odpůrčí žaloba musí směřovat proti ní, nikoliv proti němu. Tento argument by podle staré právní úpravy mohl uspět. Jenže nový občanský zákoník z roku 2014 pravidla zásadně změnil.

Ustanovení § 594 odst. 2 občanského zákoníku totiž výslovně umožňuje dovolat se neúčinnosti i vůči takzvanému sekundárnímu odpůrci. Tedy vůči osobě, která majetek získala až od prvního obdarovaného. Podmínkou je, že tento sekundární odpůrce buď věděl o okolnostech zakládajících odpůrčí právo, nebo nabyl majetek bezúplatně, anebo je osobou blízkou. V tomto případě byly splněny všechny tři podmínky současně.

Syn viníka samozřejmě věděl, že jeho otec způsobil nehodu pod vlivem alkoholu a že proti němu probíhají soudní řízení. Tyto informace dokonce sám sdělil své partnerce. Majetek nabyl darem, tedy bezúplatně. A jako syn dlužníka je nepochybně osobou blízkou. Za této situace zákon jasně stanoví, že věřitel může odpůrčí žalobu podat přímo proti němu.

Služebnost ani rodinná péče nepomohly

Žalovaný se bránil ještě dalším argumentem. Tvrdil, že darovací smlouva nebyla ve skutečnosti bezúplatná. Poukazoval na to, že dárcům bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Dále argumentoval tím, že on i jeho partnerka se o jeho rodiče starají – vozí je na nákupy, pomáhají s úklidem, vyzvedávají léky a podobně.

Soud však tyto argumenty odmítl. Zřízení služebnosti užívání ve prospěch dárců při současném darování nemovitosti je třeba posuzovat jako celek, a tento celek je bezúplatný. Dárci si fakticky zachovali právo bydlet v domě, ale ekonomicky o svůj majetek přišli. Pokud jde o tvrzenou péči, soud zjistil, že rodiče jsou v mezích svého věku a zdravotního stavu téměř soběstační. Pravidelné návštěvy a příležitostná výpomoc nepřesahují míru v rodinách obvyklou a rozhodně nepředstavují protihodnotu srovnatelnou s hodnotou nemovitosti.

Tento závěr je pro praxi zásadní. Mnoho rodin předává majetek mezi generacemi s tím, že mladší generace bude o starší pečovat. To je naprosto legitimní a běžné. Pokud však převod probíhá v době, kdy převodce má významné dluhy, situace se mění. Běžná rodinná péče nemůže sloužit jako argument proti odpůrčí žalobě věřitele.

Soud rovněž odmítl přerušit řízení do doby rozhodnutí o dovolání v původním sporu o pohledávku. Rozhodl tak správně – Nejvyšší soud později dovolání dlužníka odmítl, takže pohledávka věřitele je definitivně potvrzena.

Pro podnikatele a majitele firem z tohoto rozhodnutí vyplývá několik praktických závěrů. Za prvé, převody majetku na příbuzné nebo osoby blízké v době, kdy existují významné závazky, jsou vysoce rizikové. Věřitelé mají podle současné právní úpravy podstatně širší možnosti, jak takové převody napadnout. Za druhé, řetězení převodů přes více osob neposkytuje ochranu – zákon výslovně počítá i s následnými nabyvateli. Za třetí, zřízení věcného břemene užívání nebo tvrzení o rodinné péči nezmění povahu bezúplatného převodu.

Pokud máte v úmyslu převádět majetek v rámci rodiny a současně čelíte nebo můžete čelit významným závazkům, je nezbytné situaci předem konzultovat s právníkem. Odpůrčí žalobu lze podat až dva roky zpětně od bezúplatného právního jednání a následky mohou zasáhnout i osoby, které se na původním převodu přímo nepodílely.

Zdroj: Krajský soud v Českých Budějovicích, 8 Co 1034/2025