Vnos se přepočítává ke dni zániku SJM, ne ke dni rozsudku, řekl Nejvyšší soud

Vnos do společného majetku se přepočítává ke dni zániku SJM, nikoli ke dni rozsudku. Nejvyšší soud vysvětlil proč a co z toho plyne pro doložení investic.
Dokumenty k vypořádání společného jmění manželů na stole

Výše valorizovaného či redukovaného vnosu se zjišťuje ke dni, kdy bylo společné jmění manželů zúženo, zrušeno nebo zaniklo. Pokud ji soud místo toho určí ke dni svého rozhodnutí, vykládá zákon contra legem.

Vypořádání společného jmění manželů se často táhne roky a hodnota majetku se mezitím mění. V řízení, které Nejvyšší soud posuzoval pod sp. zn. 22 Cdo 240/2026, podali žaloby oba bývalí manželé v roce 2018. Hlavní položku, členský podíl v bytovém družstvu, ocenil soud prvního stupně v roce 2023 na 4 888 000 Kč, odvolací soud o dva roky později na 6 546 000 Kč. Rozdíl činí 1 658 000 Kč. Když na takovou věc kdysi jeden z manželů přispěl z vlastních peněz, záleží na tom, ke kterému dni se jeho příspěvek přepočítá. Nejvyšší soud odpověděl jednoznačně: ke dni zániku společného jmění, ne ke dni rozsudku.

Sedm set tisíc od rodičů a nárok na 2,6 milionu

Manželství skončilo rozvodem v roce 2015, tedy už za účinnosti nového občanského zákoníku. Dohodu o vypořádání bývalí manželé neuzavřeli, a tak o majetku rozhodoval Městský soud v Brně. Družstevní podíl manželé nabyli za trvání manželství. Soud zjistil, že na jeho pořízení oba přispěli z výhradních prostředků: žalovaný částkou 700 000 Kč darovanou od rodičů, žalobkyně částkou 180 000 Kč. Žalobkyně přitom uplatňovala vnos 280 000 Kč.

Žalovaný chtěl svůj vnos vypořádat v nominální hodnotě i s valorizací. Tvrdil, že jeho 700 000 Kč mělo ke dni zániku společného jmění hodnotu 2 600 000 Kč. Spor se týkal i opačného směru: ze společných peněz šly prostředky na dům, který patří výhradně žalovanému. Žalobkyně uplatňovala 70 000 Kč, soud zjistil 32 230 Kč a přiznal jí polovinu, tedy 16 115 Kč.

Soud prvního stupně vnosy do družstevního podílu nevalorizoval. Zdůvodnil to tím, že se na valorizaci účastníci nedohodli. Podíl přikázal žalobkyni a uložil jí doplatit žalovanému 2 811 125,11 Kč. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 6. 2025 změnil ocenění podílu na 6 546 000 Kč a některé další výroky změnil nebo zrušil. Zveřejněné shrnutí odůvodnění v tomto místě končí. Nevíme proto, jak odvolací soud s vnosy nakonec naložil ani jak dovolací řízení dopadlo. Následující výklad proto vychází z právních vět, které Nejvyšší soud k věci formuloval.

Proč se hodnota vnosu nepočítá ke dni rozsudku

Podle § 742 odst. 2 o. z. se výše valorizovaného či redukovaného vnosu zjišťuje ke dni zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Vnosem se rozumí to, co ze společného majetku šlo na výhradní majetek manžela, a naopak. Rozhoduje, o kolik se ode dne vynaložení peněz do tohoto okamžiku zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, do které peníze šly. Vnos tedy sleduje osud konkrétní věci. Pokud zhodnotila, roste i nárok investujícího manžela. Pokud ztratila na ceně, nárok se snižuje.

Pokušení posunout tuto hranici přichází z § 740 o. z. Z jeho druhé věty se dovozuje pravidlo, podle něhož se při vypořádání společného jmění zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Proto se družstevní podíl v popsaném sporu oceňoval v roce 2023 a znovu v roce 2025. Nejvyšší soud ale obě pravidla jasně oddělil. Soud, který by pravidlo z § 740 přenesl na vnos a valorizoval ho ke dni svého rozhodnutí, by podle něj postupoval contra legem, tedy proti výslovnému znění zákona.

Nejvyšší soud vnos chápe jako pohledávku jedné majetkové sféry vůči druhé. Na změně hodnoty vypořádávané věci až do rozhodnutí soudu se oba manželé podílejí prostřednictvím vypořádacího podílu. Posunutí časové hranice pro valorizaci či redukci vnosu by naproti tomu bylo výhodné vždy jen pro jednoho z nich.

K odůvodnění soudu prvního stupně jedna poznámka. Právní věta Nejvyššího soudu popisuje valorizaci jako postup, který stanoví přímo zákon, nikoli jako věc dohody účastníků. Jak dovolací soud konkrétně posoudil úvahu, že se vnosy nevalorizují pro chybějící dohodu, z dostupného shrnutí neplyne.

Starší vnosy a vypořádání společného jmění manželů podle nového zákoníku

Druhý závěr má širší dopad, než by se mohlo zdát. Společné jmění účastníků tohoto sporu zaniklo až za účinnosti nového kodexu. Nejvyšší soud uzavřel, že § 742 odst. 2 o. z. se v takovém případě použije i na vnos, který jeden z manželů vynaložil ze svého výhradního majetku na společný majetek ještě před 1. 1. 2014.

Nejde přitom o pravou zpětnou účinnost ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. Právo požadovat náhradu toho, co manžel ze svého vynaložil na společný majetek, vzniká teprve se zánikem společného jmění. Samotné poskytnutí vnosu podle Nejvyššího soudu nezakládá závazek druhého manžela peníze vrátit. Dokud společné jmění trvá, žádná pohledávka neexistuje. Rozhodující je proto právní úprava účinná v okamžiku, kdy nárok vzniká.

Co si hlídat, když posíláte peníze do majetku partnera

Valorizace se v popsaném sporu týkala vnosů do družstevního podílu. Pravidlo § 742 odst. 2 o. z. ale Nejvyšší soud formuloval obecně pro jakoukoli součást majetku, na kterou byl náklad vynaložen. Dopadá tak i na situace, kdy společné peníze jdou do podniku nebo nemovitosti jednoho z manželů. Jak přesně ocenit vývoj hodnoty obchodního podílu nebo firmy, však shrnutí rozhodnutí neřeší. Tam bude vždy záležet na konkrétním ocenění.

Z mechaniky výpočtu je ale zřejmé, co bude soud potřebovat. Musí znát den, kdy peníze odešly, jejich výši a zdroj, cílovou věc a její hodnotu v okamžiku investice. Totéž potřebuje vědět o hodnotě věci ke dni zániku společného jmění. Podnikatel, který do své firmy nebo nemovitosti vkládá peníze z rodinného rozpočtu, nebo naopak dává vlastní peníze na společný majetek, by proto měl uchovávat bankovní výpisy, darovací smlouvy a doklady o pořizovací ceně. Když společné jmění zanikne, je užitečné mít doloženou hodnotu dotčeného majetku k tomuto dni.

Majetková uspořádání mezi manželi, včetně podnikatelských investic, řešíme v rámci oblasti Rodinné a dědické právo.

Zdroj: Profiprávo — Občanskoprávní shrnutí, 5. 11. 2026, k rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 240/2026 ze dne 6. 10. 2026 (ECLI:CZ:NS:2026:22.CDO.240.2026.3)

Sdílejte tento příspěvek
https://www.reznicek.com/aktuality/vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu-9fa1602d

Potřebujete právní poradenství?

Jsme připraveni vám pomoci s jakýmkoli právním problémem. Neváhejte nás kontaktovat pro nezávaznou konzultaci.

Advokát podepisuje dokument při jednání s klientem u notebooku