Vlastníte nemovitost? Za neoprávněný odběr elektřiny zaplatíte i vy

Koupili jste investiční nemovitost, kterou právě nevyužíváte? Nebo pronajímáte byt a necháváte nájemníkům volnou ruku? Pak byste měli zbystřit. Nedávný případ řešený okresním soudem ukazuje, že za neoprávněný odběr elektřiny můžete jako vlastník odpovídat i tehdy, když jste o něm vůbec nevěděli – a dokonce i když policie nezjistí, kdo skutečně elektřinu odebíral.

V tomto případě šlo o rodinný dům, kde nebyla uzavřena žádná smlouva na odběr elektřiny. Elektřina se tam prostě neměla spotřebovávat. Při rutinní kontrole odběrného místa však pracovníci distributora zjistili, že někdo napojil odběr přímo na hlavní jistič přes řadové svorky HDO – tedy z části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Klasický černý odběr. Na místo přijela policie, ale pachatele se nepodařilo identifikovat. Přesto soud rozhodl, že za škodu ve výši téměř 76 tisíc korun odpovídá vlastník nemovitosti.

Proč odpovídá vlastník, i když nic neudělal?

Energetický zákon v § 51 definuje neoprávněný odběr elektřiny, ale nijak blíže nespecifikuje, kdo je tím "neoprávněným odběratelem". Hovoří pouze obecně o osobě, která elektřinu neoprávněně odebírala nebo odebírá. A právě tato zdánlivá vágnost se v praxi vykládá poměrně přísně vůči vlastníkům nemovitostí.

Soud se opřel o ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně o rozhodnutí pod spisovými značkami 25 Cdo 1803/2017, 23 Cdo 1165/2018 a 23 Cdo 990/2019. Z těchto rozhodnutí vyplývá klíčový princip: vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem pojí určitý relevantní vztah – ať už věcný, obligační, nebo faktický.

V první řadě jde právě o vlastníka nemovitosti. Ten má podle § 25 energetického zákona povinnost udržovat odběrné místo ve stavu odpovídajícím právním předpisům a technickým normám. Jinými slovy – vlastník musí nad nemovitostí vykonávat řádný dohled. Pokud tento dohled selže a dojde k neoprávněnému odběru, odpovědnost padá na jeho hlavu.

V daném případě navíc platilo, že na odběrném místě nesmějí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu distributora podle § 28 odst. 3 energetického zákona. Někdo však zasáhl – a vlastník o tom buď nevěděl, nebo to toleroval. Obojí je z právního hlediska problém.

Jak se počítá náhrada škody?

Zajímavé je, že distributor v tomto případě postupoval metodicky velmi precizně. Jakmile pojal podezření na neoprávněný odběr, osadil na místo kontrolní měřicí zařízení (PMC). To registrovalo spotřebu po dobu zhruba měsíce – od 19. března do 22. dubna 2024 – a zaznamenalo odběr 3,416 MWh elektřiny.

Výpočet náhrady škody proběhl podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Celková částka 75 766 Kč se skládala z několika položek: cena za odebranou elektřinu, daň z elektřiny, platba za příkon a oprávněné náklady distributora. Tyto náklady zahrnovaly například práci energetické kontroly (účtováno podle ceníku distributora), administrativní paušál a samotnou práci kontrolorů na místě.

Pro představu – hodinová práce pracovníka energetické kontroly stála podle ceníku 1 420 Kč a účtovaly se dvě hodiny práce. K tomu administrativní paušál 600 Kč. Celkové oprávněné náklady činily 19 425 Kč bez DPH. Když k tomu připočtete samotnou hodnotu elektřiny a daň, dostanete se právě k oněm téměř 76 tisícům korun.

Žalovaný se k žalobě ani nevyjádřil a nic neuhradil, přestože obdržel předžalobní výzvu. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání a žalobě v plném rozsahu vyhověl. K jistině navíc přidal zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně a náhradu nákladů řízení.

Co z toho plyne pro praxi? Pokud vlastníte nemovitost – ať už ji využíváte, pronajímáte, nebo stojí prázdná – pravidelně kontrolujte stav elektroměru a rozvodného zařízení. Zvláště u nemovitostí, kde není uzavřena smlouva na odběr elektřiny, hrozí, že někdo nepovolaný využije situace. A fakturu za jeho spotřebu můžete nakonec platit právě vy.

Pro pronajímatele je pak důležité mít v nájemní smlouvě jasně upraveno, kdo odpovídá za stav elektroinstalace a za případné neoprávněné zásahy. I tak ale primární odpovědnost zůstává na vlastníkovi – a případný regres vůči nájemci může být v praxi velmi obtížný.

Zdroj: Rozhodnutí okresního soudu ve věci neoprávněného odběru elektřiny